Dvanáctý muž
Den 12. mann
Ten dvanásty
12th Man
Režie:
Harald ZwartScénář:
Petter SkavlanKamera:
Geir Hartly AndreassenHudba:
Christophe BeckHrají:
Thomas Gullestad, Jonathan Rhys Meyers, Mads Sjøgård Pettersen, Martin Kiefer, Marie Blokhus, Julia Bache-Wiig, Harry Van Gorkum, Vegar Hoel (více)Obsahy(2)
Z dvanáctičlenného týmu, který je vycvičen k likvidaci nacistických strategických cílů v Norsku, přežije zradu pouze jeden. Čeká ho ale nejtěžší úkol jeho života. Musí zraněný uprchnout do Švédska přes nemilosrdnou severskou divočinu s pronásledovateli v zádech... (TV Prima)
Videa (2)
Recenze (237)
Další příběh ze série "tohle se skutečně stalo", a v závěru se opět dozvíme, jak kdo dopadl i v běhu na dlouhou trať. Unavené štěstí sedne i na vola, tak se to obvykle říká. Ale co, když se unaví neštěstí? Pak je tu ovšem anděl strážný! Ne, nedělám si legraci z Haralda Zwarta, ani z Thomase Gullestada v roli železného Jana (či Jana Železného), přestože by jako vzor železného muže (něco takového skutečně již existuje: 200 km přes ostrovy Rebbenesøya a Ringvassøya a dál) mohl sloužit: ani v závodě přes téměř již zamrzlý fjord by ho sotva kdo překonat. Ale tehdy byla válka, doba hrdinských činů a hrdinů. Ne, opravdu jsem mu přál, i když tohle není válka, tohle je film. ()
Válečný survival Den 12. mann vypráví pravdivý, byť jen těžko uvěřitelný příběh Jana Baalsruda, symbolu norského odboje. Hlavním zdrojem Baalsrudových útrap však nejsou nacisté, nýbrž nesmlouvavá severská příroda, která decimuje jeho tělo. Dramatizace se vydařila takřka na výbornou a i přes 135 minutovou stopáž bych zde marně hledal hluché místo. Při pohledu na gangrenozní běs v hotelu Savoy dokonce zaplesalo i mé hororové srdce. Škoda místy dosti náznakovité psychologie postav a vágní vnitřní motivace hlavního hrdiny. Baalsrudova nezdolná touha přežít je jistě obdivuhodná, ale co ji takovou měrou pohání? A proč postavy nacistů připomínají jednorozměrné padouchy z marvelovských komiksáren? Uděluji čtyři silnější hvězdy. ()
“Najneuveriteľnejšie na tomto príbehu je to, že sa naozaj stal”. Táto veta z úvodu, Vám bude rezonovať v hlave po celú dobu sledovania tohto snímku. Miestami pomalšie, miestami rýchlejšie, no zato dostatočne zaujímavé nato, aby sa divák nenudil. Najväčším plusom jednoznačne “Nórsko” ako také, a jeho “bezcitná”, krutá príroda. Na “nefanúšika” vojnových filmov, viac než spokojný .. ()
Myslím, že z fyziologického hlediska opět ne, soudruzi. Tohle by nedal sebenemrznoucí Nor, ani kdyby byl od přirození antiseptický a chlastal Fridex. A tak nám ten skutečně skutečný příběh cestou někde nabobtnal do záškodnického ledního medvěda. Ale jebat. Tedy pardon, chtěl jsem samozřejmě říct „ambivalentní determinace je ad hoc na místě“. V těchto zkurvených vedrech, kdy jeden netouží po ničem jiném, než se plazit Arktidou do Švédska, je to milý vizuální nanuk, který aspoň na chvíli vychladí spečené sítnice. Hezky natočený, kulantně zahraný, akorát po hodině začne být to neustálé plazení prokládané „Hajtla! Osopo, nefiděla ste tu irgendwo partyssan?“ „Filetuju sledě.“ „Osopo, ich hab‘ gefragt, jestli fy tu nefiděla partysan!“ „Až je nafiletuju, dám je do sudu.“ „Áááá, sut! Prochledat!!! Nichts? Verdammt, tak dem na další farma.“ dost napiču. Tedy pardon, nevím, co to se mnou dneska je, chtěl jsem samozřejmě říct „naračně monotónní“. No a vy začnete roupama přemýštet, co by bolelo víc, jestli kdybyste si zahradnickýma nůžkama ustřihli na noze neomrzlý malíček, nebo omrzlý. Nic, přežil jsem to se všemi třemi prsty, tudíž roztomile vymražená trojka. ()
Galerie (18)
Zajímavosti (7)
- Ako skladateľ bol kontaktovaný aj James Horner, krátko na to však zomrel pri leteckom nešťastí. (Astonko)
- Thomas Gullestad sa v rámci prípravy na úlohu Jana Baalsruda učil vyzerať pred zrkadlom zmrznuto. Po natáčaní Thomas počas rozhlasového rozhovoru pripustil, že to nebolo potrebné, naozaj mu totiž bolo veľmi chladno. (Astonko)
- Thomas Gullestad si při natáčení způsobil omrzliny na rukou, když musel být ve sněhu bez rukavic v téměř -30°C. (Punisher)
Hneď, ako som začal pozerať tento nový film "Dvanásty muž" som si uvedomil, že tento príbeh som už videl. A skutočne, ide o remake Ni Liv (Deväť životov) z roku 1957, ktorý bol sfilmovaný podľa románu Davida Howartha "Každý umiera sám". Musím však hodnotiť, že tento film sa ďaleko vymyká skutočnému deju knihy, respektíve prvého filmu, čo je samozrejme na škodu veci. Nórsko bolo obsadené na základe pozývacieho listu ministerského predsedu Vidkuna Quislinga (najslávnejší kolaborant s Nemeckou ríšou) a ako reakcia na odblokovanie dodávok železnej rudy zo Švédska do Nemecka. Operácia niesla názov Weserübung (Cvičenie na Vezere). Bojové operácie sa začali v ranných hodinách 9. apríla 1940 a definitívne ukončenie operácie bolo 10. júna 1940. Kráľovská rodina emigrovala práve do Británie. Tu od júna 1940 za pomoci britských vojakov vzniká Nórska odbojová skupina Kompani Linge, ktorej 4 členovia boli zapojení aj do operácie Martin (Red). Táto odbojová skupina pripravovala a vysielala svojich vojakov na diverzné činnosti späť do Nemcami obsadenej vlasti. Aj vo filme opisovanej diverznej činnosti išlo o prepravu členov hnutia Kompani Linge. Títo vojaci mali zničiť letisko v Bardufoss a organizovať diverzné činnosti na severe Nórska v priestoroch Tromso. Táto misia bola ohrozená, keď nórskych agentov, ktorí hľadali kontakt s miestnym odporom, náhodou nadviazali kontakt s nezaradeným civilným obchodníkom s rovnakým menom ako ich kontakt. Ten ich udal Nemcom. Ráno po ich chybe 29.3.1943 boli na lodi napadnutí nemeckým plavidlom. Podarilo sa im ešte zahladiť stopy odpálením 8 ton výbušnín (určených na vyhodenie zariadení letiska Bardufoss). Pokúsili sa o útek, ale Nemci ich chytili. Členmi Kompani Linge boli: veliteľ operácie Martin poručík Sigurd Eskeland (28. marca zajatý na ostrove Rebben a zastrelený v Tromsore 2.4.1943), podporučík Jan Baalsrud (jediný preživší, jeho útek zorganizoval domáci odboj a cesta do neutrálneho Švédska trvala 2 mesiace, 1.6.1943) , podporučík Perr Blindheim ( zastrelený na palube rybárskej lode "Bratholm I" 30. marca v priebehu operácie Martin) posledného zo štvorice z Kompani Linge vojaka Gabriela Salvesona (postihol rovnaký osud ako poručík Eskelanda). Kapitán lode Sverre Odd Kverhellen, Harald Ratvik, Bjorn Bolstad, Frithjof Haugland, Sjur Trovaag, Alfred Vik všetci boli zastrelení 2.4.1943 spoločne s Eskelandom a Salvesonom. Magnus Kvalvik, (zranený pri výsluchoch zomrel 30.3.1943), navigátor Erik Reichelt (zomrel na následky zranení v nemocnici Tromsore 27.4.1943). Po vojne cieľom Nórskych odbojov bolo aj potrestanie kolaborantov ale aj príslušníkov jednotiek Sipo. Poprava väzňov v Tromso bola vyšetrovaná komisiou, gestapáci museli rukami vyhrabať mŕtvoly zabitých väzňov, umyť ich tela a následne umiestniť do truhiel. Obžaloba vinníkov bola problematická, lebo hlavný vinník SS-Brigadeführer Kurt Stage bol zadržaný v Rakúsku a odovzdaný Juhoslovanským orgánom. Tu bol v roku 1947 popravený, na ostatných príslušníkov Sipo nebolo podané trestné stíhanie. Ale všetka česť Nórsku a jeho vojnovým filmom (Max Manus, 2008, Hrdinovia z Telemarku, 1965, Hamsun, 1996k, Mŕtvy sneh, 2009, Deväť životov, 1957. Dva životy, 2012. Posledná veta, 2012 Prepletené paralely, 2009, Vojna o ťažkú vodu, 1948 a 2015; Muž menom Kuráž, 1979). () (méně) (více)