Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Debut Evy Gerové po boku Zity Kabátové v románu Marie Blažkové  Další úspěšnou adaptací románu se Zitou Kabátovou v hlavní roli, který původně vycházel ve Hvězdě, se staly Spodní tóny Marie Blažkové. Pro film byl titul aktualizován jako Manželství na úvěr a z Ostravska převeden do Prahy. Na plátna kin přivedl vedle Kabátové také teprve šestnáctiletou Evu Gerovou a rok od roku populárnější Věru Ferbasovou. Příběh se tentokráte věnoval milostnému životu sester Ley a Emy Pohlových a komickým eskapádám Kristýny Žitné, Eminy spolužačky. Příznivý ohlas a zájem publika udržel film v neutuchající pozornosti celou zimní sezónu 1936/1937. (Filmexport)

(více)

Recenze (30)

zette 

všechny recenze uživatele

Celkem povedeny predvalecny film, ktery potesi dobrym hereckym obsazenim. Zapletka sice neni nicim vyjimecna, ale nenudi. Pistek s tou svoji Spartou mi trosku lezl na nervy, jak ale klepnam na schodisti rekl, ze jak ony byly mlade, tak auta jeste nejezdila me pobavil:-). Ferbasova ve sve typicke roli, ktera me nikdy neomrzi. Hezke zabery na Prahu. ()

otík 

všechny recenze uživatele

Mám rád předválečné české komedie, tato ale bohužel nemá ono kouzlo, kdy sedíte u obrazovky a mile na ni civíte, protože zobrazení doby, vztahů a morálky dnes už jen navozuje onen milý úšklebek. Kromě tradičního děje (který je přeci jen složitý na vysvětlování a navíc to výborně udělal Karlos80) slyšíme během celého filmu velmi jednoduchou, nechytlavou a čím dál více otravnější hudbu, postavy si nejsou schopny vynutit naše porozumění a výsledné napárování je tak nepravděpodobné, až je směšné. ()

Reklama

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Manželství na úvěr je žánrovou záležitostí naivního romantismu, holčičí knihovnička nevalné úrovně je určená pro únik dívek a žen. Zde se mohli na chvíli ztotožnit s jednou ze tří hrdinek a prožít si ty roztodivné představy dráždivého melodramatu rytířství, povznést se na sebevědomé emancipační vlně a zapomenout na chvilku na skutečnost reality. Hlavní zápletka i ty vedlejší jsou vskutku pitomé a zvrhle potěšit může snad jen občasná bezradnost hereckých celebrit. Skutečné poslání o nebezpečnosti ztotožňování se s představou romantismu naivním děvčátkem je životu nebezpečné a kontraproduktivní ke svému vlastnímu žánru. O humoru mluvit nelze a v celém průběhu děje se může dostavit migréna, schoulená v roztřesených dlaních. Hvězdou příběhu je Lea Pohlová (zajímavá Zita Kabátová), sebevědomá mladá žena s úspěšnou samostatnou cestou a ochrannou rukou nad svou mladší sestřičkou. Lásku lze koupit, tělesný chtíč se drážděním může vymknout z pod kontroly. Nadějí příběhu je středoškolačka Ema (zajímavá Eva Gerová), sestra Ley, je vskutku příkladnou ukázkou naivního děvčátka, věřícího bezhlavě na ideály romantismu, do něhož vkládá veškerou životní energii. Pravidla je schopná porušit, své představy nikoli. Poslední výraznější ženskou postavou je Kristýna Žitná (Věra Ferbasová), Emina spolužákyně s rafinovaným líčením na muže. Hlavní mužskou postavou je Olek Brožek (sympatický Antonín Novotný), chudý student medicíny s nenadálou možností dostudování a uplatnění. Výraznější mužskou postavou je také právník Pavel Navrátil (příjemný František Smolík), galantní muž a pozorný nápadník. Dále nový profesor fyziky Havelka (sympatický Bedřich Veverka), Kristýnina kořist, a domovník Brabec (velmi zajímavý Theodor Pištěk), jízlivý komentátor ženského klevetění. Z dalších rolí: Brožkova povýšená bytná Brandejsová (příjemná Milka Balek-Brodská), klevetící sousedky Kokošková (Ella Nollová) a druhá drbna (Betty Kysilková), středoškolští profesoři matematiky (Jan Hodr) a přírodopisu (Jan W. Speerger), či upřímný Brožkův přítel a začínající lékař (sympatický Štefan Munk). Film je určen pro příznivce svého žánru, které uspokojí, byť je kvalita nevalná a nezvýší ji ani hysterická obrana fanoušků laciného melodramatu. ()

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Slabý sentimentální románek natočený podle románu "Spodní tóny" od spisovatelky Marie Blažkové (v třicátých letech ještě třeba předloha k filmu Klatovští dragouni, podle románu "Rozvod na zkoušku"), od nepříliš známého a úspěšného režiséra Oldřicha Kmínka. Od kterého vůbec nejraději mám jen jediný film a to drama Žena na rozcestí o kterém si zároveň myslím že byl jeho asi nejlepším a nejúspěšnějším filmovým počinem. I když..? Samotné vyústění filmu Manželství na úvěr bylo pro mě trochu překvapivé a také pomalu tragické ! Lea se seznámí se svým sousedem, medikem Brožkem (Antonín Novotný), který je v jisté finanční tísni. Lea se s ním proto dohodne že bude financovat jeho studia a on se s ní po dostudování ožení. Všechno je ale jinak než do filmu a do děje vstoupí Ema (Eva Gérová), která se později do Brožka zamiluje..A také pozdější setkání Ley s JUDr. Pavlem Navrátilem. František Smolík jako JUDr. Pavel Navrátil, bývalý spolužák Ley Pohlové ( Zita Kabátová), snad ve své jediné milovnické roli ! Těchto druhů rolí se mu až zas tolik nedostávalo, či spíše se na ně nehodil. Ale přesto pěkné. Hudba od Josefa Stelibského a od tehdy populárních Setlerů s texty Jaroslava Mottla bylo to jediné malé plus tohoto filmu, jinak se spíše jednalo o takový šedý kýčovitý podprůměr a také o něco co už tady bylo ale v daleko lepší kvalitě a podání. 1,5/5* za hudbu a výkony Zity Kabátové. ()

nash. 

všechny recenze uživatele

Oddechová prvorepubliková limonáda, která možná měla být vztahovým dramatem, ale díky Věře Ferbasové se lehce a neplánovaně nachýlila ke komedii. Navzdory plytké zápletce a lehce toporným hereckým výkonům je to vcelku milá podívaná, která sice nenadchne, ale neurazí a člověk se s ní rád na chvíli ponoří do iluze idylických starých časů. ()

Galerie (12)

Zajímavosti (6)

  • Eva Gerová, jako začínající herečka, dostala ze tento film honorář 12 000 Kčs. (kosticka7)
  • V jedné scéně jede spolu kabrioletem Z. Kabátová a F. Smolík po silnici podél Vltavy. Ale Smolík neuměl řídit, tak režisér kladl na srdce Kabátové, ať ho hlídá, aby nešlapal na plyn nebo netočil volantem. Auto pro jistotu táhl jiný vůz na laně. Ale Zita hlídala špatně. V jednom okamžiku Smolík říká: "Podívej se, jak to slunce krásně za tu vodu zapadá!" A udělal gesto, strhl volant a scházelo pár centimetrů, aby se nezřítili do vody. (Elisebah)
  • V čase 11:46 je zde mezi novinkami technického pokroku zmíněna televize. První komerční přístroje se začaly prodávat teprve v roce 1934. V roce 1935 existovaly na světě zhruba tři stovky televizních přijímačů. (HonzaR.)

Reklama

Reklama