Květina zaslíbená rannímu loučení
(festivalový název)-
Sajonara no asa ni jakusoku no hana o kazaró
(více)
Sajonara no asa ni jakusoku no hana o kazaró
Maquia: When the Promised Flower Blooms
Maquia: When the Promised Flower Blooms
Maquia: When the Promised Flower Blooms
Režie:
Mari OkadaScénář:
Mari OkadaKamera:
Satoši NamikiHudba:
Kendži KawaiHrají:
Manaka Iwami, Miju Irino, Ai Kajano, Júki Kadži, Mijuki Sawaširo, Jošimasa Hosoja, Rina Sató, Jóko Hikasa, Misaki Kuno, Tomokazu Sugita, Hiroaki Hirata (více)Obsahy(1)
Maquia je mladá dívka, členka velmi zvláštního národa Iorph, který po dosažení určitého věku prakticky nestárne a celý svůj život zasvěcuje tkaní plátna, které slouží jako kronika ubíhajícího času. Tento národ žije v míru a bez nějakého výrazného kontaktu s venkovním světem, protože zdejší starší říkají, že svět tam venku je pro ty, kteří nestárnou, plný bolesti a samoty. Tento klid je jednoho dne narušen invazí armády království Mezarte, která ve své touze po moci chce ovládnout tajemství dlouhověkosti klanu Iorph. Během útoku je Maquia odnesena obrovským drakem, jedním z těch, které království Mezarte zotročilo. Drak je však nemocný, a tak během letu umírá a Maquia tak končí bez domova a přátel neznámo kde. Opuštěná a otřesená ze své ztráty přemýšlí dívka nad svým osudem. Z myšlenek však Maquii vytrhne dětský pláč. Tak Maquia objevuje malého chlapce, kterému lupiči zabili jeho rodiče. Maquia se rozhodne i přes všechna varování, která doma slýchala od starších, o chlapce pečovat. Tím vzniká velmi zvláštní vztah mezi chlapcem, který pomalu dospívá a mění se, a dívkou, která nestárne, a tak vypadá pořád stejně. (Jeoffrey)
(více)Recenze (11)
S Maquiou mám snad jeden jediný problém a to ten, že se věnuje i jiným tématům, než oné mateřské lásce a hlavní hrdince. Měl jsem celou dobu pocit, že politická linka a fantasy lore se horko těžko hlásí o slovo, přičemž však spolehlivě nabourává emoční a civilní linku s Maquiou, ale zároveň nestačí na svůj vlastní ucelený děj a vše tak nějak vyšumí do prázdna aniž bych to pořádně pobral. Na druhou stranu ono hlavní téma s nestárnoucí Maquiou a s životem jejím i tím okolo ní je tak krásná podívaná, že stačí zbytek zdatně vynahradit. Trochu mi to připomnělo Violet Evergarden, ač ústřední téma mají díla jiné, nicméně mnohem víc by zde sedl seriálový formát. Slabší 4*. ()
Rozhodně hodně silný film, plný emocí a poučení třeba o tom, co znamená mateřská láska, co znamená prožít život naplno a dalších hlubokých tématech, který ale dokáže vše podávat relativně přirozeně (i když ten pocit, že občas tlačí na pilu trochu moc tam je). Má to několik nádherných okamžiků, které mě chytili za srdce (i když slzám jsem se nakonec ubránil), má to několik vizuálně nádherných scén (když Maquii unáší drak, když Maquie odchází od Ariela po bitvě...) má to i několik nádherných hudebních pasáží, kdy závěrečná píseň doprovázející titulky je třešničkou na dortu. Rozhodně velmi dobrý film, který slabší povahy velmi dojme a ty silnější minimálně někdy něčím osloví. Jistě, znám i lepší, silnější i dojemnější (třeba Vlčí děti), přesto jsem rád, že jsem Maquii věnoval jedno sychravé odpoledne, protože ten film zahřál, potěšil i rozesmutněl - prostě fungoval. 8,3/10 ()
Neskutečně silné a emocionálně působivé fantasy-drama o společenství nestárnoucích tkadlen, které jsou jednoho dne vyhnány do světa obyčejných lidí - když pak jedna z nich, patnáctiletá Maquia, adoptuje lidského novorozence, tak dítě roste a stárne, zatímco ona se nemění. Jelikož je pro tkadleny nezbytné se skrývat, musí se dvojice hrdinů přesouvat z místa na místo, přičemž jejich vztah se průběžně mění - pro Maquiu je chlapec nejprve synem, pak bratrem a nakonec otcem, dokud se jejich cesty nerozdělí. To vše na pozadí rozpadu dříve mocného království a blížící se války. Překrásnému příběhu, efektivně tematizujícímu sílu mateřské lásky, chybí akorát důslednější zasvěcení do mytologie fantazijního světa a naopak přebývá nepříliš propracovaná vedlejší linie s královským párem, všechno ostatní je ale originálně vymyšlené, skvěle napsané a přirozeně dojemné. ()
Dojemná, poeticko-nostalgická časosběrná úvaha o mateřské lásce, zabalená do nádherného fantasy kabátku. Mladičká hlavní hrdinka Maquia, pocházející z národa Iorphů, kteří nestárnou, se po přepadení svého domova dostane mezi lidi, adoptuje lidské nemluvně a vychová ho až do jeho dospělosti. A pak musí pochopit, že součástí mateřské lásky je i loučení s tím, koho milovala. Spolu s tím sledujeme ve stručnosti i osudy jejích přátel Krima a Leilii, jejichž životy ono přepadení poznamenalo ještě mnohem tragičtěji. Úžasné je, že to celé působí jako hodně pokrácená adaptace nějaké rozsáhlé fantasy ságy a je zřejmé, že se za tím sice dojemným, ale poněkud předvídatelným osobním příběhem rozprostírá barvitý svět plný obyčejných přání prostých lidí i mocenských intrik jejich vládců. Nelze si ale nevšimnout, že všechno, od rytmiky vyprávění a dávkování informací až po nepochopitelná rozhodnutí některých postav, je až příliš podřízeno záměru udělat z toho citovou ždímačku. ()
O dlouhověkých bytostech, smyslem jejichž existence je společně tvořit látku osudu. Když se někdo z nich stane součástí lidského světa, musí si dát pozor na jediné. Nemilovat. Protože pak pozná bolest samoty. Když se tedy nit jedné z těch bytostí skutečně propojí s tím lidským, vzniká příběh. Utkán je předivem lásky, proto se možná nejedná o excelentní film, chybí struktura a lineární děj, nenajdeme dokonce ani odpovědi na věci, které nás zajímají. Můžeme ale odhalit, že je to předivo lásky, které tvoří příběh našeho života. A tady holt tak nějak pateticky, začínáme a končíme. ()
Výborný fantasy anime film, který nešetří s dobrými postavami a emocemi. Rozhodně jeden z nejunikátnějších anime snímků za posledních pár let. ()
Tenhle počin mě opravdu překvapil. Autorům se zde povedlo zkombinovat mnoho věcí dohromady v překrásném souladu. Popsat to vše by vydalo na dlouhý esej a proto spíše doporučím se na to podívat a zkusím tu popsat jen malou část. Rozhodně je to atypická fantasy, kdy velké plus vidím, že si na dlouhověkost nevzali elfy, ale vymysleli si kompletně jiný lid. I když se to především zaměřuje na lidské emoce související s rodičostvím a životem jako takovým (velké zaměření na osud), tak i vedlejší příběh historie světa nepůsobí jako něco vedlejšího, aby se jen tak řeklo, ale krásně doplňuje hlavní linku a umocňuje tak prožitek z hlavního příběhu. Dramatická stránka tu celou dobu jede na plné obrátky, takže tu nejsou momenty, kdy by se vysloveně člověk nudil a čekal, co přinese další okamžik. Každý úsek tu má svůj smysl, aby něco podstatného sdělil divákovi. Menší mínus bych pouze viděl v jistých příběhových prvcích, které zrovna já osobně nemusím, kdy se jednalo o určité krutější situace. Na druhou stránku, kdyby to tu nebylo, tak by asi ten zbytek příběhu oproti tomu tolik nekontrastoval. Pak ještě bych jen vytknul trochu animaci, která i když působí obecně velice nádherně, tak při bližším podívání my tam tak nějak chybělo vykreslení jemnějších detailů. Po hudební stránce je to nádherné a krásně to podkresluje atmosféru na jednotlivých místech. ()
Námet a príbeh boli veľmi pekné a celkovo sa mi to páčilo, ale bolo to neskutočne prekombinované. Polovica dejových odbočiek tam vôbec nemusela byť. Dej totiž skákal roky dopredu a to veľké množstvo nesúvislého diania spôsobilo chaos. V tých časových skokoch som videl dosť problém. Ukrátilo ma to o vývoj postáv a vzťahov, kvôli čomu niektoré úseky pôsobili prázdne, lebo som dané postavy ani poriadne nepoznal. Môj verdikt teda je, že film sa dal spraviť lepšie, keby sa to viac sústredilo na jednu príbehovú líniu a dalo by sa viac záležať na postavách. ()
Ani nemám pocit, že bych koukal na film, jako spíš na filosofickou úvahu, o lásce, mateřství a bezpodmíněnosti... potud to funguje skvěle a ke konci mne to i dojalo. Ten lidskej svět už trošku pokulhává a hraje tu druhé housle. Nicméně moc hezkej kousek. ()
Tento film ma dva zásadné problémy, ktoré mi strašne prekážali a na ktorých sa môžem zhodnúť s komentárom od dudo24. Prvým problémom sú time-skipy, ktoré sa odohrávajú počas celého filmu a kazia z neho zážitok (najhoršie je to u Ariela a Dity, kde museli tvorcovia použiť expozíciu, aby vysvetlili čo sa stalo). Druhým problémom je vedľajšia dejová linka, ktorá je zbytočná, a nemá s hlavnou dej. linkou nič spoločné. Tento problém mohli ľahko vyriešiť tým, že by buď tu dejovú linku vyškrtli, alebo by predĺžili film a venovali sa viacej tej linke (a taktiež by mohli zmeniť koniec tej linky). Tento film nie je dokonalý, ale aj tak by som nepovedal, že je hrozný. Nakoniec som si ho aj trocha užil. 70% ()
Zajímavý námět, který bohužel utonul v přílišném sentimentu a mnoha nedořešených dějových liniích. Poprvé mě u nějakého anime napadla kacířská myšlenka, že by to mohl být (při zásahu zručného scénáristy) skvělý hraný film a ještě lépe seriál. ()