Záhada hlavolamu

Tak na Foglarovkách jsem vyrostl, navíc Rychlé Šípy a jejich pátrání po tajemném ježku v kleci, byla asi úplně první Foglarova knížka, kterou jsem jedním dechem přečetl. Nicméně ještě jedna věc mě kladně kloní k takovému hodnocení, zrovna tohoto zpracování knižní předlohy. Byl jsem tehdy čerstvě náctiletý a naskytla se příležitost, zůčastnit se jako komparzista natáčení bojů na Rozdělovací třídě, což byla tedy ulice Pekařská v Olomouci a tak jsem byl zrodu filmu vlastně přímo účasten, proto to nemůžu mít jinak než za 5! (01.12.2014)

Z fleku bych zde mohl zopakovat komentář ze seriálu Záhada hlavolamu, s tím, že si radši vezmu Foglarovu knihu, a film nechám filmem. Seriál trpěl neúměrným zkracováním důležitých scén oproti těm nedůležitým, ve filmu je zase zkráceno úplně všechno tak, aby se do vlezlo do obvyklé filmové délky. Tudíž se tak nějak počítá, že divák zná předlohu nazpaměť, a je tak hozen "do hluboké vody" hned od začátku. Herecké obsazení bylo tentokrát o chlup lepší, nicméně i tak někteří představitelé Rychlých šípů přeříkávají Foglarovy hlášky, aniž by se do právě filmované scény hodily. Ale i tak se Petru Kotkovi podařilo atmosféru knihy jakžtakž vystihnout, večerní "Stínadla" jsou strašidelná přesně tak akorát. Celkově spíš spokojenost, ale nechme už Rychlé šípy spát na stránkách knih, prosím... (09.10.2010)

Kotekova verzia slávneho príbehu to zobrala za správny koniec. Otázkou potom je, aký máte vzťah k samotnému príbehu. Osobne mi už dávno vyfučal z pamäti a šiel som takpovediac do toho ako panic. Atmosféra je navodená luxusne, prenášajú sa patetické preslovy, všetko pôsobí extrémne tajomne, cítiť vo vzduchu niečo veľké a hudba Petra Maláska všetko dokonale podfarbuje. Lenže to pod tým, záhada jedného hlavolamu a osôb s nimi spätým, ma nechali v konečnom dôsledku chladným a pri záverečnom odhalení som iba pokrčil ramenami že fajn, môže byť. Škoda, toto dielko má veľa dočinenia práve s nostalgickými spomienkami na komiks alebo starý seriál, ktoré ma minuli. (31.03.2018)

64% (ku Štědrému dni létá páně 2007) se mi zdá jaksi málo pro jeden z nejmilovanjších filmů mého dětsví...Petr Kotek výborně vystihl ducha Foglarových komiksů a očividně neřešil, že si tím zároveň hodil pořádný klacek pod nohy. Jak je vidno i ve zdejších komentářích, málokdo dokáže překousnout obrovsky naivní vyznění tohoto filmu, ve kterém jsou hochům vkládány do úst úsměvně škrobené dialogy (stejně působí i sami herci, většinou stojící v pozoru a jasně hledící vpřed jako čerstvě nastoupená vojenská četa) a celý jejich klukovský svět je ostře separován od toho rodičovského. Jistě, kdyby se Mirek Dušín místo za nějakým blbým ježkem v kleci honil za holkama, bylo by to realističtější. Ovšem pro někoho jako jsem já, pro někoho, kdo ve dvanácti hltal foglarovky jako na běžícím páse a dodnes mu ukápne nostalgická slza, když se náhodou v Olomouci zastaví na místech, kde se natáčel tento film, jde o unikátní a velmi atmosferický výlet do světa, který sice není zrovna reálný, zato je plný vysněného a laskavě odvyprávěného dobrodružství. (24.12.2007)

Nikdy jsem nečetl knižní předlohu Jaroslava Foglara, a byť rád čtu českou literaturu minulého století, tohle si asi nepřečtu. Takový vymyšlený svět dětských hrdinů s válečnou historií bez hlubší myšlenky mě jaksi míjí a nedokážu do něj plně proniknout. Přesto se objevilo pár v něčem podobných filmů (Cesta do pravěku, Chlapci z Pavelské ulice), které jsem si dokázal oblíbit. Filmovou verzi Záhady hlavolamu jsem před časem vypl asi po 25 minutách, dal jsem jí znovu šanci, ale nestálo to za moc. Nelíbil se mi vizuál – ani nevýrazné kulisy s Prahou v roli Stínadlech ani "temnota" (když nesvítí všude přítomné zářivé baterky na tváře dětí, tak přímo světlem do obrazu, což je ve tmě dost nepříjemné na zrak). Nelíbila se mi syntentická hudba ve stylu 90.let, která se k příběhu vůbec nehodí a snaží se z toho (zejména v černobílých flashbacích) udělat rádoby psychedelickou záležitost. Nelíbily se mi ani ty dětské výkony, ani výsledné zkrácení příběhu v urychlené verzi, ve které jsem se sám jaksi ztrácel. V zdejší galerii se to tvářilo jako dobrodružný film s artovým nádechem, ale výsledek byl spíše děsný. Nadšení NinadeL z novodobého českého kina v takovéhle podobě rozhodně nesdílím. (27.07.2018)