• liborek_
    **

    Nebýt toho kontextu, který mi celou dobu neskutečně pil krev, bylo by to slušné drama, které nezapře um svého režiséra. Herci skvělí, psychologie postav propracovaná, atmoška by se dala krájet a pointa sice očekávatelná, nicméně krutá... Jenže film otevřel František Smolík slovy: "To víte.. Západní Německo. Cenzura... " a pak už to jelo. Emigranti, co mají rozum a šťastně se vrátí, se mají dobře, ale ti, kteří to štěstí neměli, byli v západoněmeckém lágru zastřelení lidma, kteří jim bránili v návratu.... Dalo by se to všechno brát jako fikce, ale když ono to byla tak strašně okatá propaganda. A když mi něco celou stopáž takhle pije krev, víc dát nemůžu... :((19.7.2009)

  • lucascus
    ***

    Poněkud méně povedený "Vyšší princip" - podobný je jak rok vzniku filmu (1960 a 1961), tak i herecké obsazení (Vášová, Brejchová) a rovněž také i dějová linka má shodné rysy (matka přichází o svého syna a dělá vše proto, aby jej ještě mohla spatřit). Samotný film v době svého vzniku musel dosahovat i opěvování stejného jako "Vyšší princip", ovšem dnes, když už víme, jak to všechno doopravdy bylo, se díváme na danou tématiku z druhé strany barikády. Emigranti utíkali ne proto, aby mohli zničit s pomocí západu svou vlast, ale aby se měli lépe, než by jim bylo dopřáno zde. Nikomu neškodili, ba naopak byli všem ku prospěchu věci (jak komunistům - odpadla jim práce s "nebezpečnými živly", tak západu - příchod levné pracovní síly). A prozření Marie Vášové, že "pokud by se měl syn vrátit takto zle poznamená, tak to raději vůbec" - nyní ztrácí na účinku. Nicméně nic se nemění na tom, že Vášová byla skvělá dramatická herečka a Brejchová ještě pískle.(28.2.2014)

  • NinadeL
    **

    Marie Vášová v další ze svých emblematických rolí žen/matek - ideálních představitelek Státního filmu. Tak jak se zformovalo její herectví v Siréně, takovou zůstala už navždy. Chudičký pokus o příměs Pudovkyna samozřejmě nesměl chybět. Poněkud jiný případ je Jana Brejchová, která v této době ještě stereotypně představovala melancholické dívky (srovnej s Krejčíkovou Morálkou paní Dulské i Vyšším principem) a na zásadní zlom teprve čekala. Poměrně zajímavé vedlejší role mají v několika záběrech Bohdalová a Smolík, kteří svými obyčejnými lidmi osvěžili sterilní kolorit tohoto dramatu. Téma Labyrintu srdce je děsné a zbytečně realizované na širokém plátně. Tyhle hity počátku 60. let jsou jedna zbytečnost vedle druhé a hodí se je znát jen pro celkovou představu o vývoji českého kina.(30.3.2011)

  • Gekacuk
    ***

    Velice těžké hodnotit. Film je samozřejmě výborně zvládnut mistrem kumštu panem Krejčíkem. Skvěle psychologicky vykreslené postavy a vygradovaný děj. Vášová je grandiózní. To už se dnes nevidí. Ovšem propagandisticky je film záludnější než prostoduché agitky let padesátých. Takže dávám kompromisních 60%.(9.10.2013)

  • farmnf
    ***

    Bylo by to krásné profesionální drama Krejčíkovo, střihnuté Liškovinou s naprosto hvězdným obsazením. Bohužel agitační komunismus námět poškodil natolik, že je to chvílemi nedívatelné. "Byl jsem na hranicích v té době a každý kdo utíkal asi měl proč" (Munzar) "To víte, západní Německo, cenzura" (Smolík) "Chyběl mu táta, proto utekl". Přesto 3* za skvělé herectví a skvělou temnou režii. Brejchová s tmavými vlasy, no nic moc....(17.11.2011)

  • - Původní divadelní hra Františka Pavlíčka byla nejprve uváděna pod názvem Černá vlajka. Až později se ji autor rozhodl přejmenovat na Labyrint srdce. (topr harley)