Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Debut Zity Kabátové ve slavném románu Maryny Radoměrské  Román úspěšné spisovatelky Maryny Radoměrské Světlo jeho očí, který vycházel v oblíbeném časopisu Hvězda na přelomu let 1934/1935, je symbolem kariéry Zity Kabátové. Tehdejší debutantka se stala přes noc hvězdou a stálicí mezi nejoblíbenějšími herečkami 30. a 40. let. Světlem jeho očí začala slavná éra Zity Kabátové, během které natočila téměř 40 hlavních rolí.  Příběh obětavé ošetřovatelky a slepotou stiženého mladíka z dobré rodiny byl příležitostí nejen pro Zitu Kabátovou, ale také pro Jiřího Dohnala, Jiřího Steimara a Václava Trégla. Diváci se mohou těšit i na R. A. Dvorského a jeho Melody Boys. (Filmexport)

(více)

Recenze (43)

castor 

všechny recenze uživatele

Takhle jsem se u "vážně" myšleného filmu dlouho nebavil.. Modelový charakter mizerné látky z období českého filmu, kdy se četně adaptovala červená knihovna!! Snímek má několik zásadních (rozuměj nezapomenutelně hloupých) scén - oslepnutí, autonehoda, závěrečné zjištění, že hlavní hrdina je otcem.. Atraktivní milostné peripetie hlavních představitelů neznají mezí!! Vřele doporučuji.. ()

PollyJean 

všechny recenze uživatele

tak to bylo hodně dlouhých 85 minut. Nechápu, jak tenhle film mohl udělat Nancy Rubensovou, která aspiruje na nevětší prvorepublikové filmové dámské dřevo a její Eliška zde zdatně konkuruje Bulíčkovi z Velblouda (uchem jehly). (Snad získala pozornost tou odvážnou scénou v koupelně?). Dohnal je také tragický, Šlemrová i Trégl hrají to, co už mnohokrát jinde. Od zapomenutí film chrání pouze skutečnost, že se stal příležitostí pro Zitu Kabátovou. ()

Reklama

Marthos 

všechny recenze uživatele

Kýč jak bič. Uragán konzumní literární komerce, jakým je bezpochyby i stejnojmenný román Maryny Radoměrské, vtrhl na filmová plátna se vší bezpříkladnou zuřivostí a lstivostí, že z toho i těm nejmírnějším kritikům musela vzkypět krev. Mnohem smířlivější postoj ovšem zaujali diváci, v tomto případě spíše divačky, které se mohly v zešeřelých kinosálech nad podobnými příběhy dosyta vyplakat. Dnes, po bezmála pětasedmdesáti letech, je love story obětavé ošetřovatelky a zámožného mladého gentlemana, který se vlastní prostoduchostí připraví o zrak, dávno mrtvou záležitostí. Přesto by nebylo zcela spravedlivé tenhle podřadný film kategoricky odvrhnout jako naprostou šmíru, už proto, že z estetického hlediska (přepychové interiéry, nad nimiž i mnohý současný designista zajásá, anebo přehlídka dobové pánské i ženské módy, za niž budou vděčné mnohé retrosalony) není v zásadě co vytknout. ()

blackrain 

všechny recenze uživatele

Budu mírná, protože mám pro prvorepobklikové filmy slabost, ale k tomuto filmu přece jenom nějaké výtky mám. Bylo tu pár scén, bez který bych se klidně obešla. Přišly mi zbytečné a směšné. Film působí tak, že je jeho stopáž mnohem delší než ve skutečnosti je. Ve své době si musel velmi snadno pohrávat s city žen a dívek. Je to taková přeslazená limonádka. Dívala jsem se na něj především kvůli Zitě Kabátové. ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Na celém filmu je nejzajímavější jeho recepce skrze soutěž v Hvězdě, tehdejším nejpopulárnějším časopise. Kromě titulní Zity Kabátové film udělal také Nancy Rubensovou (debutující jako Lolu Janečkovou) a Dohnal si tu jen posílil svůj tehdejší milovnický statut. Společně se Steimarem pak jen zopakovali své osvědčené triky z ND. Hvězda dále do filmu dodala trojici čtenářek Mary Šlégrovou, Lídu Ondrovou a R. Bačákovou, které si zahrály menší role Heleny, Micky a lékařky. Dnešní hysterie, které tento film provází zejména díky "poučeným" olomouckým študákům, by zřejmě ráda ustanovila nový pranýř a zavedla staré pořádky a vrátila tak škatulku exemplárních kýčů, ve které by bylo Světlo jeho očí po boku Krbu bez ohně s odkazem na Pytlákovu schovanku. Což je sice pěkná akadamická snaha, ale v momentě, kdy i tato mládež pochopí, že Pytlákovka parodovala zejména filmy typu Plynových lamp a Občanů Kaneů, bude lépe na světě. Čili díky za střízlivý pohled té části diváků, kteří si nehrají na Rádlovu mládež. ()

Galerie (17)

Zajímavosti (4)

  • Výrobca filmu Dafa-film požadoval po kinách, čo snímku kúpili, takú zmluvu, aby od ich spoločnosti odkúpili ďalších 9 filmov nimi natočených. [Zdroj] (Raccoon.city)
  • Interiéry zřídila továrna na nábytek a dekorace B. Mayer, Štěpánská 55, Praha II. (ČSFD)

Reklama

Reklama