The Children Act

Film nabízí pěkný pohled do soudnictví Velké Británie a taky na náboženské zásady Svědků Jehovových, o kterých já toho zase tolik nevím. Hlavním lákadlem pro mě byla Emma Thompson (a taky i Stanley Tucci, který se zde ale zase až tolik neobjevuje), která svou roli zvládla bravurně a já jí plně věřila, že je skutečnou soudkyní. Nicméně příběh nemá moc velké grády a v podstatě se natahuje jen jedna dějová linie, ve které se nemocný chlapec zamiluje do postavy Emmy, jež zrovna řeší manželské problémy. Tohle už mi přišlo takové trochu přetažené ze vlasy. Dobré aspoň je, že film má délku tak akorát, takže se nic nenatahuje. Nakonec dávám 3* za výkon Emmy a za to, že jsem se přiučila novým věcem. (15.09.2018)

Nevim, jak vypada kniha, ale na platne to byl sladkobolny blabol, kteremu chybi hlubsi vykresleni, abyste vubec mohli zacit nekomu neco verit. Souhlasim s tim, ze vztah soudkyne s Adamem byl absurdni, to clovek ani nemusi byt neverici Tomas, aby s timhle mel problem. Muj finalni pocit z toho vseho je, ze bez Emmy a Stanleyho by toto dramo svoji karieru zakoncilo ve vsedni den odpoledne nekde u nas na Barrandove. (Vancouver, Kanada) (22.09.2018)

Páčilo sa mi to a aj to pekne plynulo. Pôvodne som si z prečítania popisu myslela, že to bude o samotnom prípade a nie o živote Emmy Thomson. Zaujalo ma to do takej miery, že som celý čas nepozrela, koľko ešte zostáva dokonca. Čo sa mi, ale nepáčilo bol záver filmu, vôbec neviem, čo som si z neho mala zobrať. 3,4* (21.09.2018)

Dokud se příběh držel v rovině soudního jednání bylo vše v pořádku. Nejednalo se o nic vyhroceného a dané téma by si určitě zasloužilo víc, ale i díky výborné Emmě Thompson se na to dívalo víc než dobře. Fungovala i vedlejší linie s manželskou krizí. Nicméně jakmile se film přehoupl do druhé poloviny, dostala prostor špatně zrežírovaná hra na city, kterou zakončil pitomý konec. Neseděl mi ani Fion Whitehead, který mi pil krev už v Dunkirku a tady jen potvrdil, že ho nebudu mít rád. 50% (30.09.2018)

Je jasné, že hranice dospělosti je nastavená příliš nízko. Chtít po dítěti, které prožívá hormonální změny spojené s dospíváním, aby se vyznalo v tom, co je pro něj dobré a co není, je prostě moc. Známe to všichni, kdo jsme rodiči — někdy mezi dvanácti až patnácti roky se někam ztratí dítě, které jsme pečlivě vychovávali, místo něj se k nám domů nastěhuje cizinec s nepředvídatelným chováním, někdy malé dítě, někdy zásadní nepřítel, a pak kolem dvaadvacátého roku, máme-li štěstí, nemáme-li, pak o něco déle, se v tom zmatku začne objevovat milý dospělý člověk se zajímavými názory, se kterým je radost diskutovat a možná se i něco na oplátku přiučit. ___ Výborná Emma Thompson a skvělý Stanley Tucci. (03.02.2019)