Hva vil folk si
Was werden die Leute sagen
Vad ska folk säga
Čo len ľudia povedia
Režie:
Iram HaqScénář:
Iram HaqKamera:
Nadim CarlsenHrají:
Maria Mozhdah, Adil Hussain, Ekavali Khanna, Rohit Saraf, Sheeba Chaddha, Lalit Parimoo, Farrukh Jaffar, Naeem Azam, Assad Siddique, Sara Khorami, Maria Bock (více)Obsahy(1)
Šestnáctiletá Nisha vede dvojí život. Přes den je pokornou a svědomitou dcerou pakistánského imigranta a v noci si tajně užívá s kamarády noční život v Oslu. Jednoho dne otec odhalí Nishinu přetvářku a rozhodne se pro drastickou ochranu dcery před nástrahami západního světa. Snímek s aktuální a citlivou tematikou ukazuje, jak zásadně může být rozdílná jedna kultura. Na jedné straně stojí muslimští teenageři žijící v Evropě a toužící po svobodném životě, na druhé straně jsou jejich rodiče, kteří ctí tradice, ale usilují o lepší budoucnost. Život plný konfliktů, rozdílů a bolesti... Příběh plný empatie a porozumění ukazuje vlastní cestu, jak se ze zdánlivě předurčeného osudu vymanit. (Severský filmový podzim)
(více)Recenze (68)
Pohled do života tradiční pákistánské rodiny. Drsná obžaloba zkostnatělých pořádků středověkých tradic, dokonce z vlastních řad. Protože, co tomu přeci řeknou lidi. ()
Pár základních postřehů z filmu, který poukazuje na tupý fanatismus některých přistěhovalců. Opustili svoji vlast, ale ne svoje zvyky. Opustili jsme naši vlast. Prošli celou Evropou. V Německu je dokonce zavřeli! Pracovali tam, kde sami Norové nechtěli pracovat. V továrně! Aby si mohla získat lepší vzdělání Když, budeš žít jako tito západní primitivové, zůstaneš úplně sama. Náš primitivní svět se jim hnusí, ale doma žít nechtějí ... Vůbec nemám obavu z dětí, které se narodí v našem světě, staří brzy vychcípou a mladí se na jejich tradice vykálí ... ()
Řekl jsem to mnohokrát a říkám to znovu, jsem nekonečně vděčný za to, že jsem se narodil do Evropy v době náboženské svobody, demokracie, svobody slova a míru a ne do nějaké špinavé, hnusné, fanatismem, pověrami, předsudky, omezenectvím a dogmatickým fašismem prolezlé středověké díry, jako je Pákistán, Indie, Írán, Irák, atd. Tyhle země jsou naprpsto neuvěřitelné skanzeny dob temna, které mohou našinci sloužit ve 21. století snad leda jako ukázka života za dob křižáckých válek v praxi. Proč těm pracovnicím neřekla pravdu? Proč nezavolala policii? Proč v Pákistánu neutekla na norskou ambasádu?? Tohle mě neskutečně rvalo žíly snad celý film.. To, jak se tam ti psychopati baví o tom, jak ty svoje násilnické a zločinné praktiky šíří do Polska, Kanady, Norska a dalších vyspělých zemí mi nahání husí kůži. Ještě že Česku se tahle vlna prozatím vyhýbá. 4/5 ()
Uufff. Tohle byl hodně silný, syrový film. Dnešní člověk, žijící v tom našem poklidu ve středu Evropy, asi těžko někdy pochopí mentalitu lidí z takových států, jako je třeba zrovna Pákistán. Co je tam žena? Nechtěný přívažek, protože to není kluk, více či méně lukrativní zboží na sňatkovém trhu, kus hadru?? Patrně od každého něco, jenom ne svobodný člověk. Vzhledem k tomu, jak měla Nisha v rámci v Norsku žijící rodiny "rozdané karty" a taky k tomu, jak se postupně projevovali oba její rodiče a (patrně starší) bratr, bych se ani nedivil, kdyby ten film skončil úplně jinak než skončil, třeba tím, že si sáhne na život. Nisha poznala, že s muslimskou rodinou vlastně neumí žít ani v Evropě, kde ji dusily tvrdé praktiky rodičů, kdy se nesměla stýkat skoro s nikým, protože "co by tomu řekli lidi", "ani na svatby nás nezvou", ani v Pákistánu, kde už to byl evropským poměrům zvyklé dospívající dívky úplný návrat do středověku. Jak už tady je uvedeno jinde, těžko se dá předpokládat, že po tom všem, co otec Nishe provedl, by ji prostě nechal jen tak odejít do noční tmy a padajícího sněhu, v tomto směru byl ten konec trochu divný... Nishu jsem sledoval chvílemi až se zatajeným dechem a říkal si, jak to vlastně dopadne... Hlavní představitelka Maria Mozhdah byla skvělá, já jsem prostě v těch jejích nádherných hlubokých černých očích vlastně po celou dobu viděl tu směsici pokory, vzdoru, který neměla odvahu před tyranskou rodinou projevit, strachu a beznaděje nad tím, že nemá šanci se vymanit z vlivu otce a jeho rodiny. Hlavně že pantáta chtěl pro dceru to nejlepší, tak ji vlastně unese z Evropy do jakési pákistánské prdele, aby se ji o něco později při návratu do Evropy na cestě pokusil přimět ke skoku ze skály, když se to nějak nepovede, tak jí už zpět v Norsku přes kameru v notebooku dohodí skvělého ženicha, poněkud pidlookého právě dostudovaného doktora kdesi v Kanadě, hlavně že bude dcera jistě spokojená, protože.... protože to řek a basta! .... ty musulmani jsou fakt paka. ()
Název filmu je zcela na místě. Dcerka měla štěstí, že její rodina a příbuzenstvo nepatřilo k ještě větším fanatikům. Prospěšné dílo. ()
Hva vil folk si mi bolo odporučené – ale prišlo mi to o dosť horšie, než Flugt (2021): v prvom rade strašne tlačia na emócie; pasivita hlavnej hrdinky mi prišla prehnaná (v podstate sa temer okamžite vzdá a celý film si nechá vŕtať do života), neustálý guilt-tripping a ponižovanie zo strany rodiny zasa extrém presne opačným smerom, ale najmä – nemá to žiaden koniec, nič, proste len rozbrblali témy, a nechali tak (a nie, otvorené konce sa robia inak). ()
Silny film o odvažnej a sympatickej Nishe ktora žije zo svojou rodinou ktora pochadza z Pakistanu v Oslo a chce žit ako jej rovesnici.Ma však smolu lebo jej rodina a hlavne otec uprednostuje prisnu moralku a opovrhuje zapadnym životnym štylom.Film režiserky Iram Hag ma dobre napisane a aj zahrane postavy.Hlavne Maria Mozdah v hlavnej ulohe je vyborna.Pre stredoeuropskeho divaka môže film vyzniest provakačne,lebo počinanie ultrakonzervativnej rodiny si vela sympatii u divakov nemôže ziskat.Ale samozrejme nemôžme odsudzovat celu moslimsku komunitu aj samotna režiserka ma moslimsky pôvod a film je voči pakistanskym tradiciam ako su napriklad dohodnute manželstva značne kriticky. ()
Jedny z nejjasnějších 5 hvězd vůbec. Tohle byla jízda od začátku do konce! Herecké výkony, prostředí, varovný signál směrem k západním demokraciím... nevím, co ocenit dřív. Zážitek! ()
Hodně silné drama o emigrantech z Pákistánu. Chudák děvče. ()
Krásná ukázka, že jisté specifické, nepřizpůsobivé skupiny kozomrdů, by nikdy neměly překročit hranice svých prdelí světa. Pokrytečtí fanatici, kterým jde pouze a především o svůj společenský status mezi sousedy a nedej bože aby je někdo, i kvůli naprosto smyšlené blbosti, začal pomlouvat. Velmi mě pobavilo, když tatínek hubuje své dceři a dává ji varování “To chceš žít jako ti západní burani??“ Opravdu komické v kontrastu s faktem, že ten samý člověk seřeže dceru a jejího boyfrienda, vyhrožuje ji zabitím (případně nutí skočit ze skály!!!!), unese ji a pošle mezi sektu (nebudu tomu říkat rodina) stejně smýšlejících vymytých bezmozků. Ale my bíle držky jsme zde ti burani....Ne, tuto tzv. kulturu nechápu a chápat nechci. Kulturu, kde na základě klidně smyšlených, sousedských drbů, jsou schopni totálně zničit život členovi vlastní rodiny (protože samože to dělají pro jeho dobro). Z takových barbarských hovad, je mi pak prostě a jenom na blití. ()
Úžasne reálny príbeh s presvedčivými hereckými postavami. Tak pôsobivé a presvedčivé, že divák aj keď nezažil moslimsky spôsob života, je do toho tak verne vtiahnutý, že musí precítiť v to, čo mu príbeh ponúka. Potom je na čo pozerať. Odsudzovať tradície ? U nás to nebolo podobne ? Stačí sa vrátiť o 100 rokov dozadu. Keď vydávali dcéry a ženili synov rodičia pre vlastné prospechárstvo. Kultúra ? Najprv bolo treba sa postarať o statok a mať prislúchajúce remeslo, až potom možnosť vyššieho vzdelávania. A to nebolo v zaujme veci. Všetko je to záležitosťou času a ten neúprosne kráča dobou. Raz aj pokrivené tradície v takýchto krajinách stratia svoju moc. ()
Hnus a beznaděj, dále čtěte u Verbala. ()
Není to jednoduchý život. A nejhorší je, když už není žádné východisko. A přitom za to člověk ani nemůže. Silný film s trochu komornějším laděním se zaměřením na hlavní postavu, která je výborně vykreslena. ()
Velmi citliva socialna drama na aktualnu temu, herecky fantasticky zvladnuta. ()
mazec, realita, kterou sluníčkáři bohužel nechtějí vidět ()
Silný kafé ()
Taková ta rodinná pouta a rodinné hodnoty v pakošském podání. Hlavně co ty lidi si pomyslí, ne-asi! Jednomu by z toho jeblo. Mohlo se to vyhrotit ještě víc, i když i takhle to bylo na hraně. Pantáta to ale nakonec pobral; vzdělání dětí, za kterým přišel do Evropy, jí vzít nechtěl… hustá věc aneb nechte prosím kytky a děti žít! [80%; 2022-02-07 Home sweet home] ()
Nechápu proč se tihle tmářstvím stižení milovníci koz a ovcí stěhují do Evropy. Pak akorát pičujou, že jim tu je zima, že jim smrdí vepřový a že mají holky chodit po ulicích v pytli na odpadky. Když jsem kozel, zůstanu ve stepi a neseru se do civilizace! ()
Pákistánská rodinka žijící v Dánsku si neví rady se svou nezbednou dcerou, která chce jako své spolužačky žít teenagerským životem, což se tak úplně neslučuje s islámskými tradicemi. Despotický otec tak přijme rázné opatření a divák si pak klade otázku, proč vlastně tito lidé migrují do Evropy, když považují životní styl Evropanů za zkažený. Téma celkem zajímavé, ale filmové zpracování příliš nenadchne. ()
Jeden z divácky najúspešnejších filmov na košickom Art film feste. Rozpráva príbeh mladého dievčaťa, ktorej osud sa kvôli striktnej, miestami až fanaticky prehnanej viere jej rodičov radikálne zmení. Smutnejšie ale je, že realita osudov mladých dievčat v mnohých krajinách býva ešte krutejšia. Šokujúce, znepokojivé, ale hodnotné. Odporúčam na tento film zobrať tvrdohlavého teenagera, aj prísneho rodiča. Obaja si z filmu niečo odnesú. ()