Deštivý den v New Yorku

Za mě asi nejlepší Allenovka od půlnoci v paříži... Příběh je to jasnej, jednoduchej, vtěsnanej do jednoho dne a z toho pramení jistá síla, protože zde není moc prostor pro intelektuální dějové spletence/konstrukty a zároveň divák tak nějak lépe příjmá, že to není nabušené "akcí"... Od Allena jsem nic víc nečekal, takže jsem spokojenej.. (14.10.2019)

Woody Allen pořád umí, to je jasné. Dialogy mu pořád v hlavě šrotují a dávají smysl. Navíc si pořád dovede domluvit solidní balík herců, kteří se tu evidentně předvádí. Zde jednoznačně Elle Fanning která hraje hloupounkou holčičku. Celé je to ale vysoce umělecké a jak z jiného světa. Na jedno shlédnutí je to takové oblouzení smyslů, ale za pár týdnů o tom už ani nevím. (07.09.2020)

Oooooooh :) To bylo TAK krásné :) Jemné, nenásilné, zábavné a hlavně zabalené do tváře Chalameta, který si mě filmem Call Me by Your Name tak neskutečně získal. Film jsem si pustila, jelikož jsem si chtěla vyčistit hlavu a prostě poznáte, že je to Woody Allen, když jste viděly celou jeho filmografii, ale je tam znát už to, že toho má opravdu hodně za sebou. Nesnáším happyendy a tady - já ani nevím - je to happyend,ale zároveň není - je to tak upřímné, čisté, skvěle šokující vyjádření matky o své minulosti. Otevřené, mladé, svěží, tak plné možností a příležitostí, se kterými si mladý pár v jednu chvíli ví a v druhé zase neví rady...Bavilo mě to. Potěšilo mě to. Pohladilo mě to na duši a zpříjemnilo večer :) (21.03.2020)

Tešil som sa na to. Možno to bola chyba. Vedľajšie postavičky a línia s Elle Fanning sú hlavnými ťahúňmi. Je to uvoľnené, úsmevné a nie príliš snobské. Ale hlavný neurotický hrdina v hereckej kreácií Timothée Chalameta mi liezol neuveriteľne na nervy. Nie je to Allen. Nie je to ani Eisenberg. Tú jeho intelektuálnu neurózu mu neverím, hoci by som strašne chcel. Lebo kabaretné piano, filmy a dážď v nádhernom New Yorku sú veci podľa môjho gusta. A rovnaké je to aj so Selenou Gomez. Neverím im tie pózy. Sú príliš dospelé a oni vyzerajú príliš detsky. Neustále mi to tam škrípalo. Hoci musím povedať, že aj napriek tomu, že boli vo svojich prejavoch neznesiteľný mali spolu najkrajšiu scénu z celého filmu. Selena sa prezlieka. Timothée hrá na piano a spieva a za oknami prší. Priemer, ktorý má kupodivu menej krásnej atmosféry ako som čakal. (02.01.2020)

Typický, „súčasný“ romanticko-konverzačný Woody. Je evidentné, že v hl. postave vidí seba. A nezaprel v sebe filmového intelektuála. Potešili (síce strohé) dialógové odkazy na filmy noir (Sunset Blvd., White Heat, Out of the Past). Ako jeho poctu noiru však odporúčam Manhattan Murder Mystery  (1993). (19.11.2021)