Ikiru
Living
Žiť
To Live
Režie:
Akira KurosawaKamera:
Asakazu NakaiHudba:
Fumio HajasakaHrají:
Takaši Šimura, Šin'iči Himori, Haruo Tanaka, Minoru Čiaki, Kamatari Fudžiwara, Nobuo Kaneko, Acuši Watanabe, Kin Sugai, Daisuke Kató, Seidži Mijaguči (více)Obsahy(1)
Kedži Watanabe celý život pracoval ako úradník na tokyjskej radnici. Za tridsať rokov vernej služby sa prepracoval až na miesto vedúceho oddelenia. Jeho celý život je len práca medzi štyrmi stenami kancelárie a vysoké stohy papiera na oboch stranách písacieho stola. Jedného dňa sa však pán Watanabe dozvie niečo, čo mu už nedovolí žiť svoj život tak ako predtým. Je smrteľne chorý a zostáva mu nanajvýš šesť mesiacov života. Uvedomí si, že za tých tridsať rokov nič nedosiahol, že žil iba pracovným stereotypom a neporozumením v kruhu rodiny. Tvárou v tvár smrti začne sám sebe klásť otázky o zmysle existencie a rozhodne sa zanechať po sebe na svete stopu. Muž, ktorého každý poznal ako zatrpknutého pesimistu, sa razom premení na láskavého človeka plného nádeje, ktorý s entuziazmom bojuje za výstavbu detského ihriska v chudobnej mestskej štrvti. To má byť jeho odkaz svetu, zmysel a naplnenie jeho životného putovania. Najznámejší japonský režisér Akira Kurosawa vytvoril svojím filmom Žiť dielo hlbokého humanizmu a porozumenia pre človeka, ktorému vedomie vlastnej smrteľnosti umožní mysticky prezrieť, pochopiť a precítiť lásku k životu. (oficiální text distributora)
(více)Videa (2)
Recenze (147)
Akira Kurosawa, ktery se neodehrava ve feudalnim Japonsku a bez Toshira Mifuneho? Yeah. Hned je to o neco lepsi a celkove spravne zivotne smysluplne a duchodecky sympaticke. Je to ale take zabavnejsi? Vubec ne, nudne a rozvlekle je to stale uplne stejne jako 90% Kurosawovych filmu. Rozhodne jeden z nejprecenovanejsich oldschool reziseru, ktery pokud me presvedcil z 10ti jeho nejlepe hodnocenych filmu pouze 2x, neco neni v poradku a Akira u me skoncil. 5/10 ()
Výtečný film. Teda málem. Na škodu je prolog. Nic proti němu, má tu své místo i opodstatnění, ale do osmdesáti minut vybobtnal opravdu nemusel. Navíc má Akira nutkavou potřebu sdělit něco velkého, ale činí tak až přespříliš okatě a horlivě. Na druhou stranu je tu opravdu velké množství scén, které naprosto uzemní. Jenže jsou to jen jednotlivé momenty a ne celý film. A tu olbřímí stopáž tak neutáhne ani Akirovo režijní mistrovství, ani skvostný výkon Takashiho Shimury. Pro našince je však vyznění filmu svým způsobem velmi pozitivní. Může nás uklidňovat, že japonská byrokracie byla na počátku padesátých let stejně kafkovsky neprůstřelná a zkorumpovaná jako ta naše dodnes. Takže v tom nejsme (resp. nebyli jsme) sami. ()
Tá posledná, necelá hodinka filmu dokonala dielo skazy. Pred tým to bol, až na niektoré výnimky, citovo zaangažovaný snímok, kde človek mohol porozmýšľať nad celkovým chovaním postáv, ich rozhodnutiam. Ten dlhočizný záver, ale spadol do nudného spodku a dal sa zvládnuť len s určitým fanúšikovským nasadením. ()
Prý že je tento film melancholický. Ale kdeže. Je o radosti. O té, kterou je možno nalézt i tváří v tvář smrti a kterou nesmaže tělesná bolest ani žádné vnější neštěstí. Tahle radost má pramálo společného s hýřivým veselím večírků a s kouzlem milostných vzplanutí - narozdíl od nich před paní Kosatou neutíká, ba staví se jí čelem... a vítězí. Tenhle snímek se právem nejmenuje UMÍRAT, ale ŽÍT. Je duchovní hostinou a ty nejlepší chody jsou odhaleny až při smuteční slavnosti v poslední třetině. ()
Akira kurosawa nám ukazuje, že se celý život hnát za kariérou je zbytečný. Člověk by si měl odpočinout a trochu si užít třeba i v baru. A to potvrzuje i článek, který jsem nedávno čet ve kterém bylo "čeho lidé nejvíc před smrtí litují". A jedna z věcí byla, že zbytečně celý život pracovali. Tenhle řežisér je machr na vyjádření povah a pocitů lidí. ()
Galerie (38)
Photo © Toho Company
Zajímavosti (10)
- Scenár bol čiastočne inšpirovaný Tolstojovou novelou „Smrť Ivana Iľjiča“. (Bilkiz)
- Keď Takashi Shimura nacvičoval svoj spev „Song of the Gondola“, režisér Akira Kurosawa mu dal pokyn, aby spieval pieseň, ako keby bol cudzincom vo svete, kde nikto neverí, že existuje. (Bilkiz)
- Píseň, kterou zpívá Kandži Watanabe (Takaši Šimura) v baru, je "The Gondola Song" (1915). Pojednává o tom, jak by si ženy měly najít lásku, než jim vyprší čas. (džanik)
Reklama