Rašómon

Akira Kurosawa opět dokázal naprosto banální příběh povýšit někam jinam. Na základě různých podání stejné situace vyslal sondu do lidského chování a jednání. Nedá se ovšem rozhodně říct, že bych nad jeho počinem slintal blahem a měl ve tváři úžas. Nepřináší nic, co by běžný člověk dávno nevěděl. Navíc film často prostoupí nuda. 2* (23.01.2013)

Pojednání o morálce a víře v lidství se mohlo umolousat od patosu, obrovských gest i křečovitých apelů. To by však nesmělo mít tak chytrý scénář. Vše je výborně gradované, scéna souboje je naprosto skvěle zvládnutá a závěr dává naději. Jenže tohle všechno musí ustoupit do pozadí pokaždé, když divák dostane políček v podobě naprosto nesmyslného hysterického smíchu, který je nesmírně rušivý, zbytečný, trapný a zkazil mi dojem z jinak výborného filmu. (19.07.2015)

Dokonale chápem, čo chcel básnik týmto dielom povedať, no ak sa jedna obyčajná humanistická myšlienka stáva pilierom celého radu zložiek, ktoré má film obsahovať, tak amen tma. Nepresvedčili ma teatrálne herecké výkony - všetci tam pištia, skáču a rumázgajú - obzvlášť som nechápala afektované prejavy tej uvrešťanej Japonky, hudba mi pílila uši a strohá forma ani nemala čím nadchnúť. Moje prvé stretnutie s maestrom Kurosawom a to hneď takáto katastrofa. Pri všetkej skromnosti, považujem sa za milovníčku filmovej poetiky a myšlienok, ale Rašomon bolo pekelné utrpenie dopozerať. 2 hviezdy za nejaké tie pekné myšlienky a stredoveký chrám a aj to ešte hodnotím príliš vrúcne na to, aké dojmy vo mne film ako celok zanechal. (06.01.2011)

,,TENTOKRÁT ASI ZTRATÍM DŮVĚRU V DUŠI ČLOVĚKA“..... /// Příběh, jehož drsnost spočívá v něčem jiným, než v zneuctěný ženě a mrtvým chlápkovi. Stojí víra v člověka za řeč? Za pár slov určitě, jen zvolená forma, kdy všechno trvá 3x dýl než obvykle (dlouhej běh, dlouhá chůze, dlouhej pohled, dramatická pauza....) už není pro mě. Stařičkej film plnej japonskýho hysterickýho herectví, gest, křiku, smíchu a samozřejmě Mifuneho exhibice. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jméno Ryunosuke Akutagawa mi neříká vůbec nic (možná mi nic neříká ani Akira Kurosawa). 2.) Thx za titule ,,dr.Sova“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (26.03.2012)

Nedůvěra byla po válce obrovská, což se v tomto období promítlo do hodně japonských filmů. Rašomon patří mezi skvosty i v rámci Kurosawovy filmografie. Dokázal tu dokonale vystihnout charaktery postav a struktura vyprávění i vizuální stránka je vypiplána k dokonalosti. Jak moc je příběh geniální mi došlo až po čtvrtém nezaujatém (pravdivém?) líčení oné události, po které jsem si zpětně promítnul předchozí verze a došly mi v plném rozsahu motivace postav. (01.06.2009)