Zlý chlap spí dobře

Nech pozerám filmy z akéhokoľvek kúta sveta a z akejkoľvek doby, vždy mi z toho vychádza, že my ľudia sme všade rovnakí (je mi to jasné aj bez filmov). Zápletka Zlého chlapa mi hneď evokovala to, čo čítame každý deň v slovenskej tlači. Korupcia na najvyšších miestach, zamlžovanie faktov, klamstvá, odstraňovanie nepohodlných svedkov, atď.. Čierna v kontraste s ostrým svetlom, postavy vystupujúce z tmy, šero, dusná atmosféra, podrazy, dejové zvraty, presne tak, ako to malo publikum v noirovkách rado a Kurosawa to vedel. Nenechajte sa odradiť tým, že film nie je tak známy, ako jeho ostatné diela, od Kurosawu treba vidieť všetko! (18.11.2012)

Nesmírně silný film s nečekaným koncem. Děj má opravdu Shakespearovské proporce, což však zároveň znamená určitou konstruovanost. Úžasná je už tradičně kamera a její práce s šitokoúklým formátem. Celkové vyznění filmu je značně smutné a skeptické. Přitom by si člověk tak moc přál optimističtější konec... Rozhodně stojí za vidění. (11.11.2006)

Po niekoľkých Kurosawovských filmoch z minulosti prišiel na rad tento z vtedajšej súčasnosti. Nenadchol ma. To, čo som ochotne prehliadal vo filmoch kde sa chodilo v kimonách alebo brnení, mi dosť prekážalo tam, kde tí istí herci chodili v oblekoch. Ak Kurosawovu kriminálku, tak teda Nebo a peklo. Tú od kriminálok nakrútených v tom čase v Európe a Amerike odlišovali iba japonské tváre a japonské reálie. Len škoda, že som ju videl pred mnohými rokmi. (25.01.2010)

Povojnová chladná a agresívna dráma z vysokých miest japonského biznisu. Všetko sa točí okolo vyšetrovania rozsiahlej korupcie, oveľa väčší priestor však dostáva tajomný muž, ktorý hľadá svoju pomstu. Toshiró Mifune, ako dvorný Kurosawov herec, je diabolsky temný a neúprosný, jeho hamletovsky poňatá postava je excelentná. Skvelý film, vynikajúca kamera a dynamická hudba, tak typická pre 60-te roky. (26.05.2020)

PĚT NA STOLE V JAPONSKÝCH. Velmi aktuální film, jakoby někdo zfilmoval pozadí některé z nedávných českých korupčních afér (nebo že by se na světě, ať už kdekoliv, zase tolik za těch více než 45 let od vzniku filmu nezměnilo?). Do detailů vypilovaný příběh o korupci, jejím zametání, smutné neprůstřelnosti lotrů a o pomstě v poválečném Japonsku připomíná Shakespearova 'Hamleta' a Dumasova 'Hraběte Monte Christa'. Toširo Mifune zde vystupuje zase v jiné roli, než na jakou jsme zvyklí z Kurosawových samurajských filmů (a není to jen tím, že je tentokrát oholený). Za srdce vás jistě chytne melodie, kterou si průběžně pohvizduje a jež přešla i do hudby v pozadí filmu. Tradiční optimistický závěr, přes všechno důvěřující v lidskost, na který jsem si u Kurosawy zvykl a jeho filmy i díky němu zamiloval, je tentokrát dost hořký. (12.01.2007)