Nezlobte dědečka

Pociťoval som niečo ako zberateľský nepokoj kvôli existencii niekoľkých filmov s Vlastom Burianom, ktoré som ešte nevidel. Nezlobte dědečka bol jedným z nich. Keby som vedel, aké mi prinesie sklamanie, radšej by som sa zmieril s prázdnym políčkom v albume. Väčšina Burianových filmov je založená na jeho hereckej dominancii a okolo sa motajúcich, o triedu až dve horších, kolegov. V tomto filme je neprirodzene slabý dokonca aj Vlasta Burian. A tí ostatní? Tí produkujú výkony hodné absolventského predstavenia nejakej pomocnej hereckej školy. (12.04.2011)

Toto už je velmi kvalitní komedie, kde exceluje Eman Vovísek (skvělý Vlasta Burian), který se z donucení okolností vydává za svého strýce Jonáše. A nastává mrskání, běhábí, sled pohádek a výmluvnosti. Snaží se zabránit katastrofě, nechtěně spouští příval nových událostí, aby všichni zúčastnění dostali krásnou závěrečnou facku pravým odhalením. Další zajímavé postavy: Emanův bratranec, továrník Daněk (Čeněk Šlégl), který musel řešit bývalou milenku, sekretářka Josefinka (mladičká Hana Vítová), ve které našel Eman konečně partnerku, nerozumící sluha (Václav Trégl), vdavekchtivá teta Matylda (Mariana Hellerová), která rozhodně drápek nechtěla pustit, její bývalý muž a stále ctitel Hanibal (dobrý Theodor Pištěk). Aneb fantastkní cesta ze vzlykání do hravého blázince a poté do centra dění veškerého penězchtivého příbuzenstva. Vtipné a zábavné. (22.04.2010)

Nemožem si pomôct , ale aj keď som videl skoro všetky filmy s V.Burianom stále ho považujem za naj herca českej kinematografie / a to vačšinou hral len komediálne úlohy/ a herci ako J.Marvan ,J.Sovák ,L.Pešek J.Werich sa radia v poradí až za ním.Neviem či je to s lútosti ako sa k nemu všetci zachovali po skončení 2.svetovej vojny /mám naštudovaný celý životopis aj povojnové výsluchy a som rád , že bol rehabilitovaný./ ,ale hodnotím všetky jeho filmy za perfektné. Stačí mi zaujímavá zápletka a trocha improvizácie a spevu či tanca. Tento film mi to splňa ,keď sa V.Burian /v roli bratránka Emana / po dohode s Č.Šlegrom začne vydávať za strýčka Jonáša z Ameriky , ktorého nikto nevidel 20 rokov .Situačné skeče ,prezliekačky, nahánačky a dialógy nekončia dokonca filmu.Vo filme V.Burianovy skvele sekundujú okrem už spomenutého Č.Šlegra aj A.Mandlová / rola Libušky ktorá neznáša bratránka Emana ,ale on ju miluje/ aj J.Marvan / docent na psychiatrii/ T Pištek /ako bratranec Haniball/ alebo H.Vítová./sekretárka , ktorá miluje Emana./ Scény z psychiatrie,reštaurácie , alebo ,,perfektná,, Burianova angličtina a opis Ameriky a vymyslených rodinných pomerov nemajú chybu .Film bol natočený v roku 1934 a môj syn , ktorý má teraz 7 rokov /2010/ ho vydržal pozerať celý a čo som sa divil aj sa pri ňom bavil !!!! (07.04.2010)

V tlamě velryby, tehdy nadmíru populární hra, která po léta stávala na repertoáru Burianova divadla, nemohla a neměla čím zklamat ani dychtivé filmové obecenstvo. A přestože z původního textu nakonec mnoho nezbylo, povedl se tvůrcům dokonalý husarský kousek. Vlasta Burian vycítil příležitost být sám sebou, nechal scénář scénářem a propašoval do filmu celou škálu improvizovaných skečů, kterými byl vyzbrojen až po zuby. Nešťastný jelimánek, všemi opovrhovaný outsider, a posléze i domnělý americký strýček s prapodivnou angličtinou jsou projevem nejen svrchovaného klaunství zbožňovaného krále komiků, mají v sobě ale také cosi neukázněného a lajdáckého, jak potvrzují tváře zaskočených spoluúčinkujících. Ti šťastnější, jako byl například Theodor Pištěk, přistoupili na Burianovu tichou dohodu a v rytmu nepolevující crazy komedie se stávají (ne)dobrovolnými oběťmi sofistikovaných poťouchlostí a drobných naschválů. Připisovala-li dobová kritika na vrub Lamačova filmu absolutní pohrdání všeho a vším, nebyla zcela objektivní. Burian, jakkoli problematická byla jeho nespoutaná povaha, se totiž trefil do černého a do poněkud stojatých československých vod přinesl dravý i hravý styl humoru, který se mezitím úspěšně etabloval ve Spojených státech i v některých dalších evropských zemích. P. S. Nezapomeňte, až pojedete do Ameriky, že je ohromně praktické umět anglicky. To víš, že umřela? Von jí totiž bratranec Anton zařídil prádelnu. A vona se upiglovala. Vona chudák pracovala, chtěla hodně dělat, pracovala i v noci, piglovala takhle přes čas a strčila si ruce do válce, přišla na druhou stranu, vyšla ven jako límec a teď jí tam nosí jeden na krku. (05.10.2008)

Kouzlu černobílých filmů se nedá odolat. Ani s Burianem. Sice je moc vysoko nehodnotím, ale to jen proto, že až na výjimky byl sám za sebe, on nehrál. Improvizoval, měl své charisma, půvab, ale byl tak nějak stále stejný. Zjevem, hlasem a skoro i kostýmy. S výjimkou toho, když se za někoho převlékal. Jako tady. Už jsem někde psala, že mám raději Vítovou než Mandlovou. Navíc ty blond vlasy jí moc neslušely. Za zmínku stojí i mladá Hermanka, fakt ženská s čertem v těle. Zde vypadající tak exoticky! Chybět v téhle sestavě nemohl Čeněk Šlégl, jeden z nejlepších herců v tehdejších vedlejších rolích. Jaké to asi je, když někomu ve svěrací kazajce svačí na břiše blecha? Střihne si břišní tanec. Anife by koukala. Dědit po strýci Jonášovi chce každý, i vdavekchtivá tetinka Matylda. “To se nestydíš, nemluvit anglicky. V době, kdy každý druhý mluví anglicky?“ „No jo, ale co když jsem já ten první?“ A domovník Japonec, co to má do práce blíž, nebo činže vybíraná celý rok. A každý už umřel, a jak kuriózně, škraloup v mléku, krokodýl, vítr je unesl. Řetěz nedorozumění i záměrných fikcí se komplikuje, a skoro každý je první - skoro každý mluví anglicky. Ale pak už je trochu nucené a když přijel skutečný strýček Jonáš, oddychla jsem si. (28.06.2008)