Cesta do Indie

Cesta do Indie je zvláštní film, který rozhodně není pro každého. Už jen stopáž může někoho odpuzovat, ale mě ne, mě naopak přitahuje. Slibuje totiž podívanou, která rozhodně nebude uspěchaná. Vzdáleně mi to připomínalo Vzpomínky na Afriku a řekl bych, že tyto dva snímky toho spolu mají i něco společeného. Kromě výborných herců už samotné názvy říkají co bude mít hlavní roli... v tomto případě Indie, která byla cítit z každého záběru a nepamatuji si jiný film, z nějž by atmosféra této země působila na diváka intenzivněji. 11 nominací na Oscara mluví za vše, ale ne se všemi souhlasím. Např. scénář se mi jevil jako nejslabší článek filmu, některé situace (a není jich moc) jsou nedořešené a kazí celkový dojem. Vypjatá scéna v jeskyni a její následky působí tak nějak nelogicky a zmatečně, stejně jako prapodivný odjezd paní Mooreové ad. A musím souhlasit s ostatními, že hudbu jinak svělého M. Jarreho bych v rámci jeho tvorby označil za průměrnou. Jinak to celkem poklidně plyne a příjemně se to sleduje, ale v závěru se ten dobrý úmysl nepodařilo úplně nejlépe zpracovat a celé to vyšumělo někam do ztracena. Což je škoda, tenhle film si zasloužil lepší zakončení. Myslím, že tento snímek oprávněně patří do jednoho z 1001 filmů, které musíte vidět, než umřete..., protože kdo ho jednou viděl, už na něj nezapomene. (19.05.2011)

Videne vo vlaku s Jaipuru do Mombaja. Vedla mna sedel stary pan ktory nevedel ani slovo po anglicky ale na konci zhodnotil ze sa mu film pacil a ja som mu napisal jeho nazov na kusok papierika. Lean je pre mna epicky reziser. Elegantne a sofistikovane rozprava o ludskych pocitoch, ma cit pre tvorbu charakterov a aj napriek dlzke sa nejedna o nudne filmy. To ze si casto krat odnesu aj nejakeho toho oscara je len jeden z mnohych aspektov ktore jeho filmy obklopuju. Banerjee v ulohe doktora Aziza ma asi ten najuhrancivejsi pohlad vobes a spolu s postavou Fieldinga je hybatelom deja rozpravajucom o rozdieloch, predsudkoch a ako to uz pri podobne ladenych filmoch byva aj o uprimnom priatelstve. Guinessova postava krasne mystifikovana a aj ked film postrada ku koncu nejaky dramatickejsi aspekt. Vyvrcholenie ak chcete, jedna sa o skvelu ukazku filmarciny. Taketo filmy sa dnes uz bohuzial nerobia. (23.12.2012)

Hezké, ale tak trochu o ničem, příběh má hluboký potenciál kterého film zdaleka nedostojí. A je to chybou hlavně scénáře, který v zásadních zvratech působí značně nelogicky a nedořečeně... takže k čemu je pak mistrovské komponování obrazů a velmi slušný herecký projev, když děj samotný nedokáže diváka v táhnout a aspoň trochu vyždímat. David Lean je vynikající režisér, i tady dokazuje že řemeslo pořád umí, je tedy smutné že mě u svého posledního filmu nechal tak chladným. Byť jsem ty tři hodiny přežil vcelku bez bolesti. 6/10 (03.09.2012)

Mám pocit, že k filmu snad chyběl jen ventilátor nad hlavou a sklenice vody, protože z toho čišelo děsné tropické horko. Bílý lidé na pozadí britské nadvlády, (převážně Britové) jsou zde líčení jako vytříbenost sama, ale i jako pitomci. Zatímco Indové všeobecně jako milující a dobré bytosti ve zlatém balení. Občas to budilo bezděčný úsměv. Nicméně, ale teď už vážně, takto to hodnotit by bylo asi něco nedořečeného. Barvitý pohled na koloniální Indii mě opravdu upoutal řadou podmanivých scén. V jistém smyslu zde hezky zazněla pěkná poselství především snášenlivosti a porozumění. David Lean ani zde nezůstal nic dlužen své pověsti. Dost dobrý film, dá říct, že vytěžil z literární předlohy skutečně maximum. (04.01.2015)

Cakal som daleko viac od tohto filmu. Mozno nejake väcsie problemy nadradenych Anglicanov voci chudobnym Indom, co sa v tomto filme sice aj preukazalo, ale to naivne mile a prehnane spravanie Dr. Aziza k Anglicanom a neskor jeho nenavist k nim mi skor liezla na nervy. Najväcsi problem je podla mna az prilis zbytocne dlha minutaz. David Lean mohol pokojne tento film natocit aj tak, aby sa zmestil do 120-tich minut, ale on to bud nevie, alebo mu bolo luto vystrihnut viac scen. Atmosfera filmu posobi velkolepo, ale necakajte tam ziadne nejake obcianske vojny alebo nieco podobne, hudba z mojho pohladu bola priemerna, dialogov viac nez dost a herecke vykony samozrejme skvele. Vo filme si zahral aj Art Malik, ktoreho som si vsimol ako hlavneho teroristu v PRAVDIVYCH KLAMSTVACH (1994) s A. Schwarzeneggerom. Film mal az 11 nominacii na Oscara a z nich si nominacie premenili na Oscara iba hudba Mauricea Jarreho a herecka vo vedlajsej ulohe Peggy Ashcroft. Judy Davis bola nominovana za najlepsiu herecku v hlavnej ulohe, avsak väcsie stastie s Oscarom mala Sally Field za dramu MISTA V SRDCI (1984) od rezisera Roberta Bentona. Aj reziser David Lean bol nominovany za najlepsiu reziu, ale Milos Forman za dramu AMADEUSA (1984) sa mohol viac tesit a v rovnakom pripade to bolo aj v kategorii najlepsi film, kde vyhral opät AMADEUS... 22.04.2010 ________ Judy Davis - (Adela) +++ Victor Banerjee - (Dr. Aziz) +++ Peggy Ashcroft - (Pani Moorová) +++ James Fox - (Fielding) +++ Alec Guinness - (Godbole) +++ Art Malik - (Ali) +++ Hudba: Maurice Jarre +++ (22.04.2010)