Cesta do Indie

Cakal som daleko viac od tohto filmu. Mozno nejake väcsie problemy nadradenych Anglicanov voci chudobnym Indom, co sa v tomto filme sice aj preukazalo, ale to naivne mile a prehnane spravanie Dr. Aziza k Anglicanom a neskor jeho nenavist k nim mi skor liezla na nervy. Najväcsi problem je podla mna az prilis zbytocne dlha minutaz. David Lean mohol pokojne tento film natocit aj tak, aby sa zmestil do 120-tich minut, ale on to bud nevie, alebo mu bolo luto vystrihnut viac scen. Atmosfera filmu posobi velkolepo, ale necakajte tam ziadne nejake obcianske vojny alebo nieco podobne, hudba z mojho pohladu bola priemerna, dialogov viac nez dost a herecke vykony samozrejme skvele. Vo filme si zahral aj Art Malik, ktoreho som si vsimol ako hlavneho teroristu v PRAVDIVYCH KLAMSTVACH (1994) s A. Schwarzeneggerom. Film mal az 11 nominacii na Oscara a z nich si nominacie premenili na Oscara iba hudba Mauricea Jarreho a herecka vo vedlajsej ulohe Peggy Ashcroft. Judy Davis bola nominovana za najlepsiu herecku v hlavnej ulohe, avsak väcsie stastie s Oscarom mala Sally Field za dramu MISTA V SRDCI (1984) od rezisera Roberta Bentona. Aj reziser David Lean bol nominovany za najlepsiu reziu, ale Milos Forman za dramu AMADEUSA (1984) sa mohol viac tesit a v rovnakom pripade to bolo aj v kategorii najlepsi film, kde vyhral opät AMADEUS... 22.04.2010 ________ Judy Davis - (Adela) +++ Victor Banerjee - (Dr. Aziz) +++ Peggy Ashcroft - (Pani Moorová) +++ James Fox - (Fielding) +++ Alec Guinness - (Godbole) +++ Art Malik - (Ali) +++ Hudba: Maurice Jarre +++ (22.04.2010)

Filmy z předválečného období miluji, ale věci z Indie snad díky Kiplingovi, který mi byl hojně čten v dětství - snad ještě o trochu více. Dnes zcela náhodou jsem po ránu přepl na AMC, kde právě začaínalo cosi, co už mne necnechalo těch 157 minut vstát. Klaním se všem, co se na filmu odíleli, protože předložit takhle dokonale obraz Indie v období krátce po první světové válce se jen tak nevidí. Někdo může namítnout, že ono je to tam vlastně takové dodnes, vždyť Indové řadu věcí (včetně třeba parních lokomotiv, vagónů atd..) používají po Britech, takže není složité v tom prostředí natočit film ze třicátých let, na rozdíl od moderní Evropy. Jistě, kus pravdy v tom je. Ale pak je tu další řada věcí, které v jiných filmech prostě unikly. Účesy, móda atd... Někdy se prostě doba vzniku filmu (zde osmdesátá léta) projeví. Tady však ne. Jak říkám, dokonalost sama. K tomu nádherná příroda i britský pohled na koloniální správu z té druhé strany.... Jsem moc spokojen. Dávám 5 pohárů portského! * * * * * (26.06.2016)

David Lean se po 14 letech naposledy vrací, aby opět přivedl na plátno svou typickou rozmáchlou filmovou epiku. Epiku, která tady možná působí už trochu unaveným dojmem a jakoby do své doby ani nepatřila, která ale má stále co nabídnou. Možná i proto tentokrát přimhouřím oko nad celkovým vyzněním filmu, který by si spíše zasloužil subtilnější práci s příběhem a charaktery. Příběhu, který se nejprve okázale ponoří do atmosféry koloniální Indie, aby se později změnil spíše na film s politickým podtextem. Maurice Jarre má také své lepší chvilky, ale i přesto u tohoto filmu a Davida Leana více než kohokoli jiného platí, že skutečně je na co se dívat. To ovšem, stejně jako u všech jeho filmů, platí pouze pro širokoúhlou verzi. (09.07.2007)

Podíval jsem se na to jenom proto, abych to nemusel číst ke státnicím. No, další veleškvár světové historie je za mnou a já opět nemám jediný důvod pro to, abych začal číst klasiky, protože to jsou strašné sračky. Z historického hlediska sice docela poučné, ale děj nulový a nuda jako svině, takže bída. 55% (25.07.2017)

Snaha o to, zprostředkovat něco víc z Indie, vychází úplně naprázdno... a ztvárnění jedné z hlavních postav dr. Azíze jako indického blbečka, který nemá nic jiného na práci, než lézt bílým někam, je až urážející. Snad jen to, že se to celé odehrává v Indii, film zachraňuje od mnohem nižšího hodnocení. (28.03.2010)