Režie:
Tomáš PavlíčekKamera:
Jan Baset StřítežskýHudba:
Aleš BřezinaHrají:
Ivana Chýlková, David Vávra, Jana Synková, Jan Kačer, Tereza Ramba, Jan Strejcovský, Judit Pecháček, Michael Pitthan, Václav Kopta, Zuzana Kronerová (více)Obsahy(1)
Rodiče prodávají starou chatu, pro kterou už nemají využití. Před předáním chaty novému majiteli se však matka (Ivana Chýlková) rozhodne uspořádat poslední pořádnou rodinnou slezinu. Zbytek příbuzenstva neprojevuje přílišné nadšení, tahle setkání bývají vždy dost náročná. Děda (Jan Kačer) už je duchem spíše nepřítomen, otec (David Vávra) tyto akce odmítá, syn (Jan Strejcovský) je věčně přiopilý a ironicky glosuje svět kolem sebe včetně rozpadajícího se vztahu s přítelkyní (Judit Bárdos). Babička (Jana Synková) je specialistkou na upřímné dotazy, které ostatní přivádějí přinejmenším do rozpaků. Nevyrovnaná dcera (Tereza Voříšková) na chatu přibere svého úspěšného německého přítele (Michael Pitthan), který se jediný na rodinný výlet těší, protože neví, do čeho jde. Naděje na idylický víkend na samotě u lesa rychle skončí, ale opravdové dobrodružství začne těsně nad ránem, když rodina zjistí, že se kamsi vytratil dědeček. Stopy vedou do lesa… (Cinemart)
(více)Recenze (398)
Pardon, ale už dávno mě český film tak nepobavil. To byly scény ze skutečného života, žádná křeč. Není zdaleka dokonalý, ale sedí. ()
Pár dobrých momentů, které by mohly fungovat, ale poslepované je to tak neumětelsky, že to spíš nudí. Někteří herci se i snaží (Vávra, Bárdos), zbytek je jen stafáž, někdy dost otravná (Voříšková, Strejcovský). Hudba k tomu nepasuje, instrumentální část je vykradená z Tajemství hradu v Karpatech. Dá se to dokoukat, ale z kina bych asi utekl. ()
Tak se po shlédnutí cítím "velmi" kulturně obohacen... Film ničím neurazil, ale že by nesl nějakou hodnotu? Navíc zvláštní konec do ztracena... O_o No, pro všedního diváka asi dobrý... ()
Můj ty světe! Jak je tohle možný, že se díváš, přijímáš to a zároveň jako by ses dostal do nějaké šílené časové smyčky, kde je jen tohle podivno a neskutečno, které je tak blbě skutečné. ()
Příjemné překvapení - lehce bizarní ale skoro uvěřitelný film, u kterého jsem se ani na chvilku nenudil. Za slušné čtyři hvězdičky, ale v rámci "vyvažování" přidávám pátou :) ()
Je to spíš pokus o komorně psychologický ponor do rodiny v 21. století, než komedie. Námět slibný, realizace horší. Postava babičky je výborná, i syn Jan Strejcovský má co hrát, ale Chýlková a Voříšková jsou tady vylíčeny dost jednostranně jedna jako generál a druhá jako rozmazlená lehce hysterická dívka. A ten Němec, k čemu tam vlastně byl??? Pro mě také jednoznačně nejlepší roli měl pan Kačer. Doufám, že dalšímu filmu T. Pavlíčka budu moc dát čtyři hvězdy!!! ()
Naprosto tragický. ()
Jak u nas :D ()
Nejlepší na tomhle filmu je, že je naprosto tragikomickej tím, že je ze života. Jednotlivé scény si myslím, že člověk velmi dobře ze života zná. A i když vlastně nepřináší žádné rozhřešení a vlastně ani dobrý konec, vzhledem k tomu, že se vlastně všichni shodnou, že by si chatu chtěli nechat, ale nakonec ji stejně prodají, tak si myslím, že se jedná o velmi kvalitní snímek, kterých u nás (v záplavě všech hloupých komedií, nebo naopak artovejch nesmyslů) zase tak moc nevzniká. ()
Na zadek mě to neposadilo, ale rámcově jsem byla uspokojená kamerou, scénářem i postavami včetně hereckých výkonů. ()
Hnusný uřvaný film (ještě uřvanější, než Princezna ze mlejna), ta jedna hvězda je za použitou muziku - myslím teda ty retro písničky (Petr Novák, Ulrychovci, Rangers), ne to bezduchý mlácení do piana... Konec musí být, jak jinak, správně melodramatický... Hmmm... ()
Film, u kterého nejdřív píšu recenzi, a pak po přečtení dávám hodnocení. Nejsilnější a nejlépe zahraná postava, je role otravné babičky. Kačer se Synkovou a Kronerovou předvedli suverenní výkony. Bohužel se to nedá říct o zbytku, a některé scény jsou nezávisle od scénáře, zahrané jako posté komentovaná prohlídka na hradě... a tomu nasazuje korunu scénář, kde se prostě spousta věcí tak nějak děje, což je ostatně Achillova pata většiny moderní české kinematografie. Kterou ve většině spíše nesleduju, a následně ani nehodnotím. Takže už to, že mi to stálo za námahu, je dobrým znamením. Přemýšlím, zda jednu nebo dvě. S ohledem na to, že jsem neměl potřebu od filmu odbíhat, dám slabší dvě. Ostatně i za zpěv Hany Ulrichové. ()
Zklamání, po všem, co jsem o filmu přečetl, jsem se dočkal zklamání. Mám rád filmy, kde se sejde pár lidí, kde se jejich problémy začnou navzájem prostupovat a kde zákonitě nemusí dojít k žádnému happy endu. Ale v tomto případě mi to přijde nemastné neslané, nedotažené. Komických momentů jako šafránu, jediný V. Kopta to dokázal oživit. J. Synková mě pekelně lezla na nervy a co chvíli jsem očekával, že na scénu vstoupí Milouš a Saturnin. I. Chýlková a D. Vávra by spolu mohli vytvořit zajímavé filmové dvojice. ()
Esteticky ambiciózní film s ostrými dialogy, které na mě ale působily až zbytečně drsně, bez jakéhokoli předchozího vývoje. Že po sobě postavy házejí knihami pro mě není dost silný motiv, abych skrze něj interpretovala Chatu na prodej jako intelektuální, více festivalový či evropský film, a pouze atmosféra nevyváží skutečnost, že postavy nepůsobí nijak životně, ale jsou spíše nositeli významů - závislí Slováci se na nás lepí, racionální Němci nás považují za excentriky, Češi lpí na svých chalupách, protože jim za minulého režimu nahrazovaly pobyt u moře, a děsně se k sobě chovají... Prostě se na to hezky kouká, that's all. ()
Takové typicky české. Chata, chlast, skryté (pokrytecké) věci vyplouvající na povrch ve vypjatějších chvílích. Nostalgie, hlášky, senilní děd, odevzdaný fotřík, prudící bába, neurotická mutter, prostě taková normální rodinka a chatařsko-chalupářská klasika. ()
Ja mam tyhle skvele obsazeny vztahovky moc rad... A tady se to povedlo... 17/4/2024 71% ()
Celkem podařená česká komedie, která asi nebude pro každého. Humor je zde často skryt v náznacích, někdy však vytryskne naplno. :) Zápletka je asi banální, o konci raději mluvit nebudu, ale líbila se mi ta celková atmosféra. A jak je vidět, lidé v kině se bavili a vůbec se nerozpakovali smát na celý sál. Myslím, že to není film na opakované shlédnutí, ale dnes večer v kině mě opravdu slušně pobavil a mohu jen doporučit. Už kvůli skvělému Davidu Vávrovi. ()
Kdyby to bylo o kousek (15 minut?) delší, kdyby byl scénář trošku víc promakanej, sevřenější a ne ve stylu "padesát věcí nakousni a nech být", a kdyby to nemělo ten děsně useknutý konec, tak to mohl být moc dobrý a vtipný film. Prostředí velmi pěkné, jak chata, tak les. Takhle bohužel za 50. ()
Na českou produkci je to nadprůměr, ale chybí dialogy, vše se pouze lehce nakousne, po celou dobu jsme čekali, až se to rozjede, ale bylo to "jen" zajímavé, ale vlastně o ničem. Peněz nelitujeme, ale podruhé už ne. ()
Přestože se všechno v tomhle filmu točí kolem prodeje chaty, troufám si tvrdit, že prodej chaty či chataření obecně není hlavním tématem filmu. Matka v podání Ivany Chýlkové se jen těžko smiřuje s prodejem chaty, se kterou má spojenu nemalou životní etapu a proto se rozhodne uspořádat na chatě ještě před prodejem rodinnou sešlost, snad aby si naposledy připomněla dobu, kdy chatu navštěvovali. Jenže jednotliví členové rodiny mají své vlastní starosti, problémy, averze, mindráky i pochybnosti, které divákům postupně odhalují… Herecky jsou postavy „Chaty na prodej“ v drtivé většině zvládnuty velice dobře, osobně mám výhrady jen k Janu Kačerovi, jehož příliš oduševnělý výraz nekoresponduje s postavou, kterou má podle všeho představovat a spíše ji stylizuje do pozice jedince, který vše pozoruje, vnímá, ale nekomentuje. Na druhé straně jedničkou je určitě Jana Synková, která dokáže ztvárňovat protivné baby zcela bezkonkurenčně, ale tady je to třeba v porovnání s tetou Kateřinou přece jen vyšší level. Teta Kateřina je totiž postava vytvořená víceméně jako nadsázka, kdežto v „Chatě na prodej“ se jedná o jakkoliv absurdní, tak přece jen v podstatě reálnou postavu obdařenou stařeckou nedůtklivostí, panovačností, infantilní umanutostí a všeobecnou remcavostí a nesnášenlivostí. Tyhle vlastnosti namixovala a dotáhla Jana Synková takřka k dokonalosti; myslím, že nejsem sám, kdo během filmu pociťoval nutkavou potřebu tu protivnou babu nějak usadit. O čem tedy „Chata na prodej“ je? Především o problémech ve vztazích, o nesnášenlivosti, o zklamáních, o prohrách a o dalších věcech, které v sobě nosíme, ale zpravidla je nevystavujeme. A mohl to být také film o příčinách, ale není. Film o těchto věcech jen vypráví a marně přitom čekáme, že nastíní i nějaké důvody, proč se postavy chovají tak, jak se chovají. Bohužel čekáme marně, což považuji za největší handicap filmu. Pouhé opisné vyprávění totiž odsunuje „Chatu na prodej” do kategorie „letní komedie“, ale z takového vnímání může být divák lehce rozčarován, protože tak moc legrace tam zase není. Řekl bych, že „Chata na prodej“ měla dobrý potenciál, který ale bohužel nevyužila. ()