Mandy - Kult pomsty

Panos Cosmatos vymítá žánrové démony svého dětství (jeho otcem je režisér Ramba II a Cobry) trashovou revenge story přetavenou do mystické psychotropní epopeje. Film zcela splňuje diktát Alejandra Jodorowského "žádám od filmu to, co většina Severoameričanů od psychedelických drog." Nicolas Cage je zde povýšený na roli vizuálního artefaktu v oživlém paintbrushovém výjevu z kapoty náklaďáku. Nicméně výkřiky, že Cage dosáhl maximálního levelu vyšinutosti ve svém herectví jsou dost přestřelené - v tomto ohledu stále drží přední pozici dvojka Ghost Ridera. (04.07.2018)

Velká škoda poslední dekády, kdy sype několik mdlých filmů ročně. Nicolas Cage znovu po velmi šťavnatém úletu Mamka a taťka nechává vzpomenout na postavy, které ztvárnil ve filmech mnoha výborných režisérů. Vlasy na hlavě mu vyklízejí pozici stejně rychle, jako se on vytratil z hledáčku producentů kvalitních projektů, sbírá drobky a divák doufá, že to ještě občas klapne. Jeho partnerská idyla s Andreou Riseborough uprostřed lesů skončí s příchodem náboženské sekty, načež se před námi zjeví klasický akt pomsty. No, klasický.. dějově je to dietnější než suchá rýže, přitom délka je solidně přepálená a barevné filtry už trochu únavné. Místy je to přesto působivé a osobní, jindy Cagem geniálně zahrané. Halucinogenní výplach. (23.09.2018)

Ken Russell pro 21. století Cosmatos je moje splněná noční můra. Zhulen filmem v prvních desti minutách a během sledování jsem fyzicky cítil, jak se mi rozšiřují zorničky. Znuděného zívání netrpělivých děcek nadrbaných na sekanou, Cage a retro si nevšímejte, tohle je ta vzpomínka na osmdesátky, kterou chcete mít. Mlžnou, surreálnou, nebezpečnou a podivně vzdálenou. Akorát musim zjistit, proč po mě z KVFF chtěli tehdy překládat některý předměty optikou hráče Dungeons & Dragons heh. (08.01.2019)

„ON SI MYSLÍ, ŽE JSI VYJÍMEČNÁ…“ /// Divnej úvod… a divný je to i dál… Jako co mám čekat? Že to bude zvrhlý? Tak jo, čekám… Hafo jebnutejch monologů (třeba o Světle a přijetí…). Komorní něco… třeba píčovina… plná magorů. Navíc je všechno tak debilně červený… (ne vole… chápu, jen…prostě červený…) a Andrea je (klasicky) strašidelná. Jako u tohohle si fakt někdo trhá rodidla? (myšleno nadšením…) Zkrvavenej Cage sedí na míse (ve slipech) a vydává nešťastný zvuky. Dlouho… vůbec všechno tady trvá strašně DLOUHO. 70. minuta – bere si kuš, vyrobí sekeru a … mění tím i ráz filmu. Píčovin je tady furt hodně, stejně jako smrti a krve. A Cage si v tom libuje (i když poznejte něco z toho ksichtu…). Překvapěj soubojem „na pily“. Ano těch zbylejch 50 minut svádí k tomu, dát hvězd víc. Ale nakonec se mnou nehne ani scéna, ve který chce „bůh“ Nica vyhulit. Jsem tvrďas…! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Nechápu, že s očistnou mocí ohně se nedá diskutovat. 2.) Miluju, když je všechno tak divně barevný a vydává to divný zvuky. 3.) Thx za titule unchained“. /// PŘÍBĚH * HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ * (17.12.2018)

Nicolase Cage v posledních letech nemusím i přesto jsem se rozhodl absolvovat tři filmy v řadě ve kterých hraje. Tohle je druhej z nich. A popravdě tohle šlo úplně mimo mě. První půlka vyloženě WTF. Druhá už byla o něco koukatelnější nikoliv však zábavná. Nakonec musím konstatovat, že N. Cage tady byl nejmenším zlem. U filmu se má člověk bavit a né trpět jako já v tomhle případě. (15.08.2023)