Mandy - Kult pomsty

Panos Cosmatos konečně našel pro své svébytné a vizuálně extravagantní LSD experimenty vhodný námět - dřevorubeckou noční můru na špatných drogách s brutálně krvavými orgiemi, motorovými pilami a motorkáři z pekel. První rozjezdovou polovinu a její mimořádně rozvolněné tempo zachraňují jen halucinogenní pasáže a démonicky psychedelická hudba Jóhanna Jóhannssona, ale pak se rozjede takový sektářský trashmetalový nářez, že je těžké tomu nepodlehnout, byť nutným předpokladem je odolnost vůči extrémnímu násilí. Šílený výkon Nicolase Cage je z kategorie guilty pleasure na tripu. Mandy je krutý a zlý film, avšak výrazný a osobitý je stejnou měrou. (30.06.2018)

Ufff, jak se k tomuhle postavit? Na jednu stranu obdivuhodné formální sebevědomí, které se musí ocenit. Všechny ty barevné filtry, zvukové deformace a rozmazaný obraz sice působí trochu lacině a v průběhu začínají nudit, ale rozhodně budují dostatečně hutnou atmosféru, aby přebily i zpočátku monotónní tempo a wtf dialogy. Šílení záporáci mi přišli spíše otravní než děsiví a logiku nikdo příliš neřešil, ale o ni tu koneckonců vůbec nešlo - tohle je film o Nicolasi Cageovi, který se prodírá halucinogenním oparem s vlastnoručně vyrobeným palcátem a s úsměvem jemu vlastním masakruje náboženské fanatiky - a tahle poloha nesedí náramně pouze Cageovi, jehož projev nemá chybu, ale i Cosmatosovi, jenž netočí rutině a nahánění panbíčkářů simuluje jako nefalšovanou cestu do pekla, za což má mé plné sympatie. Zatím 70% s tím, že čtvrtou * si šetřím na příště. (30.10.2018)

Dvouhodinová halucinace o lásce, smrti, pomstě, Bohu a Cenobitech na špatném LSD. Mandy je jeden z těch fakt divných filmů, co buď v prvních minutách odradí nebo u něj budete fascinovaně sedět až do konce a těšit se, co přijde dál. Já seděl. A proto jsem se dočkal hořících hlav, šermu motorovkou, nejnudnějšího porna a hlavně Cheddar Goblina! Který obsahuje víc sýru než běžné sýry! Díky. (11.08.2020)

Geniální obrázky na rozkydnutí mozku, hlucho, geniální rozkydnutý Cage v koupelce, hlucho... Dvě hodiny na horský dráze, který by mohly bejt jedna hodina hodně někde. Takže už klasický Cosmatos. Takže už klasicky za nezasloužený 4*. (akorát by mě zajímalo, kam jsem teda vlastně napsala ten komentář z pátečních varských 3 a.m.) (08.07.2018)

Je to krásné. Pokud jako krásno dokážete ocenit pomalu tekoucí psychedelické temnobrazy doprovázené dark ambientním noisem, a příběh o tom, že když taťkovskému Nicolasi Cageovi parta hipíků a SM motorkářů upálí ženu, tak se budou dít věci. Jako by jste filmy Daria Argenta polili černou barvou a pouštěli čtvrtinovou rychlostí. Jen by se na to upalování nemuselo čekat celou hodinu, člověk k tomu pak může snadno začít i docela chladnout. 7/10 (06.01.2020)