25. hodina

A Monty pravil: "Seru na brokery z Wall Street. Samozvané vládce celého světa. Rádoby Michaelové Douglasové - Gordonové Gekkové, zkurvysyni, co chtějí vymyslet nový způsob, jak okrást tvrdě pracující. Poslal bych ty sráče z Enronu do vězení, do konce jejich zkurvenejch životů. Myslíte, že Bush a Cheney o tom průseru nevěděli?To jste na zasraným omylu..... Seru na Usámu Bin Ládina, Al-Kaidu, zpátečníky žijící v jeskyních. Fundamentalistický sráče, ať jsou kdekoli. Ve jménu tisíců zavražděných nevinných, modlím se, abyste strávili zbytek věčnosti s vašema 72 štětkama, smažíc se v pekle na ohni z leteckýho benzínu. Vy žokejové na velbloudech s ručníkama na hlavě mi můžete políbit prdel.".....TAK TO JO!!! Pod to bych se rozhodně podepsal a nejenom pod tento citát, ale i pod spoustu jiných. To ale nic nemění na tom, že celkový dojem z filmu je dost rozpačitý. Spike Lee se nám snaží TOLIK toho sdělit a výsledkem je nesourodý mišmaš scén, z nichž některé jakoby tam ani nepatřily. Naprosto zbytečná je postava Anny Paquin, scény s ní nemají žádnou souvislost s dějem. Stejně tak scéna s Ground Zero vypadá jako záplata na nových hadrech. Zřejmě Leeovy bolestivé šrámy na duši byly rok po útoku ještě velmi čerstvé...A ten konec, ty minuty přetékající patosem...uf, uf...Místama jsem měl pocit, že se dívám na něco opravdu velkého, vzápětí jsem měl dojem zcela opačný. Velké ale byly výkony herců. Všech bez rozdílu. Jeden velký dvouhodinový herecký koncert. Přesto výsledný emocionální dopad byl slabý. Snad i proto, že nemohu cítit s drogovým dealerem, s někým, kdo se živí "neštěstím a závislostí druhých". (24.03.2004)

Nestává se mi moc často, že bych soucítil s hlavním hrdinou, jenže pokud někdo umí svou postavu zahrát jako Edward Norton, tak to není problém. Po celou dobu tohoto snímku mě mrazilo v zádech...je to divné, ale říkal jsem si:"Co bych dělal já, pokud bych měl pouze 24 hodin svobody a poté bych měl jít na 7 let do "izolace" ? No abych řekl pravdu, nic jiného, než pařba a následný pořádný sex, mě nenapadlo ;o) Ano, Monty byl celkem parchant.....ale sakra, ten parchant vám přiroste k srdci tak, že budete chtít, aby se iluze jeho otce vyplnila do posledního puntíku. Jenže život je svině, která nemá slitování s nikým. V tom měl Predy pravdu ;o) (26.10.2004)

Následující komentář obsahuje vulgární výrazy, proto by jej neměly číst osoby se sníženou tolerancí vůči hojnějšímu výskytu slov jako hovno, prdel, nasrat… Život je nevyzpytatelnej, jeden den na ulici ještě v klidu šmelíte s travkou, ale pak vás nějakej zmrd nabonzuje poldům a všechno jde rázem do hajzlu. Teď máte poslední den před nástupem do basy, několik posledních hodin svobody před sedmi roky ve společnosti těch největších vošoustů. Co udělat? Prostě se to pokusit nějak přežít. Stejně jako Monty, neboli Montgomery, neboli hlavní hrdina tohoto filmu Spikea Leeho. Monty musí během čtyřiadvaceti hodin stihnout spoustu věcí – promluvit s otcem, zjistit, kdo ho prásknul, rozloučit se s přítelkyní a dvěma nejlepšími kámoši, svěřit svého vořecha do spolehlivých rukou – je toho spousta, ale je těžké při tom všem nemyslet na budoucnost. Na zítřek a stovky následujících dní. Monty postupně zjišťuje, že má na hovno kámoše, k tomu si přidejte jeho na hovno náladu, na hovno vyhlídky a na basu kurevsky hezkej ksicht a musí vám být jasné, co cítí během několikaminutové „fuck everybody“ scény, jedné z nejlepších, které kdy Spike Lee natočil. Taky mám občas nutkání poslat všechny do prdele a z téhle kanonády jsem byl vyvařenej jak dávka luxusního heráku. Film se ve velice příjemné „nostalgicko-kecací“ atmosféře nese celých sto minut. Potěší pro Leeho typické opakovačky, dlouhé kamerové jízdy, černošský polda klející „shi-it“ a samo že taky špičkoví herci s epesním Edem Nortonem v čele. Když už jsem si říkal, že je film v tom nejlepším, že se přes tu hromadu fucků propracoval k docela zajímavým závěrům, že by tedy mohl skončit a po zásluze sklidit nejvyšší hodnocení, přišla posledních úmorných dvacet minut. Nejdřív nepravděpodobné rozflákání obličeje a pak dlouhý tátův monolog o nadějných vyhlídkách, vyznívající ještě trapněji než krátká reminiscence na jedenácté září, nad kterou jsem milostivě přivřel oči. Fakt mě to hodně zklamalo, takhle zbytečně chlácholivý konec krásně rozjetého příběhu o morálce, naší zodpovědností nad sebou samým i našimi blízkými. Pětiminutový záběr na sedícího Nortona by nám toho, myslím, řekl víc. 80% Zajímavé komentáře: k0C0UR, jojinecko, Wormboy, numi, silent cut, Vronsky (18.11.2007)

Neskutečně působivý film, který budu muset vidět (alespoň!) jednou, abych byl schopen napsat smysluplný komentář. Takhle můžu jen napsat, že Edward Norton zde předvádí jeden ze svých životních výkonů a Barry Pepper mu překvapivě stačí. K tomu minimalistický, ale neskutečný Seymour Hoffman a překrásná Rosario Dawson. Jo, a ta zrcadlová scéna je dost možná jedna z nejlepších "rage" scén v dějinách filmu. 100 %. (26.02.2014)

Co byste dělali vy, kdyby vám zbýval poslední den života na svobodě a pak byste museli na sedm dlouhých let do vězení? 25. hodina vám ukáže, co v této situaci udělá jeden drogový dealer Monty Brogan a ještě stačí rozvinout příběhy vedlejších postav a zkritizivat nynější společnost. 25. hodina je film, který stojí hlavně na výkonech herců. Edward Norton v roli Montyho je excelentní. Scénář mu poskytuje množství scén, kdy se může naplno projevit jeho hercké nadání. Objevuje se zde mnoho vypjatých scén, ale Norton ani jednou nepřehrává. Nejvíce mě dostala "fuck" scéna, kdy Monty kritizuje a nadává na úplně všechny. Začíná u různých menšin a dokonce se pustí i do svých přátel a rodiny, aby nakonec nejvíc ze všech nadával na sebe. Philip Seymour Hoffman a Brian Cox jsou skvělí, jako obvykle. Ale překvapil mě výkon Barryho Peppera, který podal tak kvalitní výkon snad jen v Zelené míli. Rosario Dawson je celkem nevýrazná, ale nic nekazí. Zato Anna Paquin mi byla přímo otravná. Film je hodně pomalý, ale nikoliv nudný, má toho spoustu co říct a nutí vás po celou dobu přemýšlet, přemýšlet nad spoustou věcí. Režisérovi Spikeovi Lee sa asi líbil film X-men 2, protože se zde objevuje pár narážek na tento film a hrají zde tři stejní herci (Paquin, Cox a ten kluk co hrál Pyra). Dále zde režisér připomíná události z 11. září. 25.hodina je filmem o životě, o strachu a nejistotě, o důvěře, o přátelství a rodině a o spoustě dalších věcí. Je to film, ze kterého si každý něco odnese. Původně jsem chtěl dát 25.hodině jen čtyři hvězdičky, ale film se mi tak moc dostal pod kůži a musel jsem o něm stále přemýšlet, takže mu nakonec s čistým svědomím dávám pět hvězdiček. (25.06.2006)