Lovingovi

Další americké téma, které má za úkol vypudit z rasisticky smýšlejících Američanů rasisticky smýšlející názory. A konečně také film, který má trošku smysl. Naprosto upřímný příběh totiž vypráví naprosto obyčejnou a totálně realistickou formou. Joel Edgerton a Ruth Negga tu hráli absolutně minimalisticky, ale přitom z nich bylo patrné, že svými postavami vysloveně žijí. Jeff Nichols tohle ve svých filmech umí a je na ně popravdě radost koukat. Nebo minimálně jeho způsob vyprávění příběhů mám rád. Odvypráví jej totiž naprosto upřímnou cestou a stoprocentně realisticky. Bez příkras, kudrlinek a bez předsudků. Američani by za svojí minulost měli dostat rektální výplach střevních dutin a tento film mě v tomto názoru jen utvrzuje. Mimochodem Joel Edgerton byl fakt geniální. Dlouho jsem neviděl amerického herce, který by se s postavou tak sžil. On totiž Richard Loving nebyl vůbec jednoduchá postavička. Naopak. Divím se, že nemá nominaci na Oskarech. (21.02.2017)

Zmiloval som sa nad týmto filmom, ktorý má pozoruhodnú myšlienku, ale nedokáže s ňou pracovať tak, aby som bol vo veľkom záujme, voči sledovaniu. Dúfam, že v skutočnosti to mali Mildred a Richard LOVINGOVCI, o čosi pestrejšie, ako vo filmovom prevedení, pod taktovkou režiséra a scenáristu - Jeffa Nicholsa, ktorého považujem, za nie príliš dobrého tvorcu, možno s výnimkou snímku Mud. Pochválim aspoň hercov, ktorí hrajú, čo im scenár predpisuje, možno, z Joelovej strany, sa v niekoľkých momentoch jedná o účinnú improvizáciu, lebo tento herec je totálnym chameleónom, ale tak to má byť. Ruth Negga si zahrala jeho manželku, ale taktiež, to nie je nič, čo by ma položilo na lopatky, jej nominácia, je do počtu, celkovo, tento, vlastne, minulý rok, je akosi rasovo motivovaný, asi sa splácajú staré resty, keď zavládla veľká nespokojnosť, zo strany Afroameričanov, a tak sa s nimi teraz roztrhlo vrece. Bojkotovali ceny Akadémie, t. j Oscarov, teraz by mali byť, pre zmenu, spokojní, až by som povedal, že vo vytržení. Na oplátku, ja BOJKOTUJEM, aktuálny 89. ročník, ktorý je predo dvermi, to len tak na margo, mám na to svoje dôvody, prečo tak činím... Teraz k filmu. Beloch si vzal černošku, za manželku, na konci 50. rokov v USA, učinili tak ale v inom okrese, v štáte, pretože v ich domovskej Virgínii, sa miešané manželstvá neuznávali, keď sa vrátili domov, niekto ich UDAL, prišla si pre nich polícia, ju na čas uväznili, neskôr sa na súde dohodli na tom, že ich vyhostia zo štátu, v ktorom sa obaja narodili. Nová životná etapa nastala v hlavnom meste, Washingtone, kde po niekoľkých rokoch, na popud manželky, žalovali štát Virgínia, aby sa dokopali spravodlivosti, a tým pádom pomohli ďalším párom, ktoré takto uvažovali, pretože sa vďaka nim zmenila ústava spojených štátov. To je na jednej strane - obdivuhodné, ale na strane druhej, z filmového hľadiska, sa nejednalo o nič, čo by ma znepokojovalo. Nedeje sa tu nič také, čo bolo typické na koniec 50. a začiatok 60. rokov. Richard, je taký ťuťmák, ktorý chodí z roboty do roboty, Mildred sa stará o decká, predtým, na čas REBELOVALI, ale inak, je to priemerná filmová NUDA, z ktorej by sa dalo vyťažiť VIAC, pokiaľ by títo herci ostali, ale prišiel by si niekto iný sadnúť na režisérsku stoličku, vtedy by bol výsledok lepší ! (16.02.2017)

Velmi nenápadný snímek, stejně jako byla nenápadná i oscarová nominace Ruth Neggy. O to větší pozornost by si Loving zasloužila. Zdá se až neuvěřitelné v dnešní liberální společnosti, že ještě v nedávné historii byli lidé na západní polokouli trestáni pouze za to, že se zamilovali. Joela Edgertona jsem téměř nepoznal, ale spolu s Ruth Negga velmi přesvědčivě ztvárnili pár obyčejných lidí, kteří nikomu neublížili a přesto bylo dlouho ubližováno jim samotným. Mám jedinou výtku - ačkoli mi to obecně nevadí, snímek byl až příliš natažený a rozvleklý, určitě by mu neuškodilo menší prostříhání. (31.12.2018)

Rok ve vězení natvrdo nebo podmínečné odložení na 25 let v případě, že stát opustí. Tedy svou rodinu a vše, čemu doposud říkali domov. Píše se rok 1967 a vztah černošky a bělocha zdaleka nemá na růžích ustláno. Tvůrci vědí, co chtějí sdělit, jdou k tomu jednoduchou, ale vzhledem k divákovi ne zrovna účinnou cestou. Režisér a scénárista Jeff Nichols, který upoutal například apokalyptickým nezávislým kusem Take Shelter, se totiž rozhodl pro mravenčí tempo a nevzrušivé uchopení. Sice to má svou atmosféru, která myšlenku ještě víc zviditelňuje, a civilně zahrané postavy (minimalističtí Joel Edgerton a Ruth Negga), pod kůži se ovšem dostat nedokáže. S ohledem na to, že víme, jak to asi dopadne, chybí podněty k zamyšlení, a vlastně i pořádné emoce. Asi chápu proč, ale výrazné scény mi jednoduše chyběly. Přesto upřímné. (03.04.2017)

Bezesporu zatím nejslabší film Jeffa Nicholse, přesto je to stále mírně nadprůměrné drama z doby segregace v USA. Stále jsem čekal moment, kdy se, v kontextu dané tématiky celkem poklidný děj, zvrhne v Hořící Mississippi, ale takový moment nepřišel, čímž se mi tak trochu zdála neúměrně dlouhá stopáž, tempo filmu bylo totiž, jak je u filmů Nicholse zvykem, velmi pomalé a rozvláčné... (29.05.2017)