poster

Nahý

  • Velká Británie

    Naked

  • Slovensko

    Nahý

Drama / Komedie

Velká Británie, 1993, 131 min

  • Cimr
    ****

    Malý princ pro dospělé, v Londýně na konci milénia. Fascinující David Thewlis prochází nočním Londýnem a potkává hlídače, co hlídá prázdný prostor nebo feťácký pár, který se usilovně hledá přes celé velkoměsto, aby se mohl nenávidět... Film se zcela neopakovatelnou atmosférou. Znepokojující i zábavný. Muži nenávidí ženy, potrhlý vagabund dělá fóry na Homéra a k tomu všemu se nejspíš blíží konec světa. Jen škoda, že zhruba v polovině (obrovský monolog Johnnyho o čárových kódech a apokalypse) zpočátku zběsile nastavenému tempu spadne řemen, a do konce už se dle mého tak úplně nenahodí.(17.8.2018)

  • freddy
    ****

    Velice zajímavý film, který je jakousi sondou do života jednoho muže ve středních letech, jenž vlastně nemá kam jít, a tak se napřed zastaví za svou bývalou holkou a potom se setkává s dalšími lidmi různých povah a vštěpuje jim svá moudra. Musím říci, že i přesto, že občas jsem se nudil a občas jsem nestíhal v rychlém proudu řeči myšlenkově pobírat, co hlavní hrdina říká (týká se to hlavně rozpravy hlavního hrdiny s nočním hlídačem), i tak se mi film velice líbil a rozhodně jsem měl po skončení filmu pocit, že jsem viděl nadprůměrný film zajímavý dějem i postavami. A občas jsem se i dost nasmál, hlavně rozprava Johnnyho s tím podivným Skotem, jenž hledal svou holku Maggie, byla velice vtipná, takového křupana ve filmu jen tak neuvidíte. Ale tak nějak pomalu se dostávám k tomu hlavního, co zde chci pochválit, a to byl naprosto perfektní herecký výkon Davida Thewlise, který v hlavní roli naprosto exceloval. Určitě se jedná o jeden z nejzajímavějších hereckých výkonů, které jsem dosud ve filmu viděl. Thewlis opravdu dokáže se svým herectvím utáhnout celé dvě hodiny a film nudí jen málokdy. Nevím, jak bych hodnotil, nebýt výkonu pana Thewlise, kterého jsem dosud znal jen z role v Harrym Potterovi. Ale opravdu mu tleskám. Jinak film jako celek určitě působí velice dobře a kvalitně, pouze ta občasná nuda se mi tam nelíbí, a proto také dávám hvězdičku dolů, ale čtyři hvězdičky už si tento film určitě zaslouží.(4.12.2008)

  • misterz
    ****

    Odysea novodobého Sokrata, jeho púť nočným Londýnom, inšpirácia gréckou antickou filozofiou je tu viac ako jasná. Snímok stojí prevažne len na dialógoch, ktoré sú myšlienkovo veľmi bohaté a hutné (mňa oslovil hlavne ten s nočným strážnikom). Zároveň k tomu treba pripočítať šarm a charizmu hlavnej postavy prezentovanej excelentným D. Thewlisom. Jeho často ironické poznámky a naoko nevinné otázky vždy triafali do čierneho. Nevšedný, originálny kúsok. 80/100(8.7.2015)

  • MrPierc
    ****

    Věčný tulák, který se snaží utíkat před sebou samotným. Vlastně nešťastný, nepochopen od ostatních, nikam nepatřící. Přesto i on má vzpomínky na lepší minulost. Potkává mnoho lidí, kteří jsou také z nějakých důvodů frustrovaní. Nejsou v tom choasu, jménem svět, šťastní. Žijí svůj mizerný život a každý čeká že bude jiný/ lepší/ méně nudný než doposud. Tulák narazí i na někoho, kdo ho miluje a přesto nedokáže přestoupit na příjemnou cestu svého zbytku života. Nemůže, protože pochybuje o světě, bohu i o sobě samotném. Nekončící cesta. Dobře vyjádřená a ukázána chaotičnost života, lidí a společnosti = nesmyslnost, nenávist, láska, dobro a zlo.(5.2.2012)

  • vypravěč
    ****

    Kdyby tato Leighova horečnatá chodecká „road movie“ (anebo sauntererie?) pojednávala více o nahých než o nahém, jehož poriomanie (a monomanie!) organizuje ono ustavičně připomínané drama naplňujícího se konce světa, zasáhla by mě tím víc. Všechny ty životy tváří v tvář žvástu, v nějž se zhroutil člověk, kamení, a divák tak klouže jen po evidovaných skulpturách v zapomenutém lapidáriu na konci studené války, ačkoliv důvěrnějším nahlédnutím v tu hemživou rozmanitost duší, z níž se rodí stále nová a nová první slova, by se dozvěděl více i o sobě samém, a neutvrzoval se jen v tom, jak správně sám tento svět vidí: protože vnímá jen zkreslujícím prizmatem zotročujícího Já. Zdánlivě vědoucí Johnny není nějakým osamoceným prorokem v londýnském panoptiku osamělých: sám je pouhým odrazem prvotního výkřiku, který ještě před půlstoletím zněl sytě krutým hněvem, zatímco on již své kletby jen vykašlává. Pansofické promluvy posedlého chorobnou neumluvitelností k sobě strhují přílišnou pozornost, takovou, jaká až zatemňuje celé navštívené (nikoliv obývané) prostředí: vyvolávají dojem, že je tím, který má každému co říct, zatímco ve skutečnosti stále mluví jen se sebou samým – v ostatních. Nenaslouchající a znecitlivělý nic nesděluje a s nikým nic nesdílí, jen cituje, trápí a zesměšňuje: bližní se mu otevírají jen jako různě zaprášená jeviště, na nichž sehrává svá ochotnická představení dle konvenčních scénářů. Struktura vyprávění, konfrontující jej souběžně s další vychýleným egomaniakem, psychopatickým sadistou, mi přišla rovněž příliš vypočítavá, poplatná snaze o příběh (byť efektní): vyvolává mylný dojem jedné osudové polarity, zatímco k takovému zásadnímu střetu dochází v každém záběru. Méně je mnohdy více – a to Leigh dokázal svým skvostným debutem Bleak Moments. V Nahých (!) toho mohl rovněž dostát, ale zřejmě se obával, že by tak film zahustil v divadelní hru… A obával-li se toho skutečně, pak oprávněně: protože divadlem tento film opravdu voní (a někomu jistě také páchne), a tímto feromonem mě také ještě více přitahoval... Každé setkání charakterizuje dokonalé a soustředěné vystižení postav – jejich jazykem, zvláštnostmi reakcí i skrytou motivací k hovoru (a v neposlední řadě skvělým herectvím všech představitelů). Každý z hrdinů touží po jedné, určité odpovědi, a té se mu nedostává – na rozdíl od krutosti, tělesné, duševní i jazykové. Nevnímaný, trýzněný prostor rovněž uzavírá tyto osobité interakce silou lidmi netušenou a každou repliku odstiňuje jakýmsi sivým smyslem věcí posledních: s každou větou tedy hrozí, že spadne opona a přikryje i diváka. Tak nevím, zda přeci jen nejde spíše o poctu Sarah Kane než Tonymu Richardsonovi…(20.1.2018)

  • - Film získal v roce 1993 dvě ocenění na Mezinárodním filmovém festivalu v Cannes - za režii a za mužský herecký výkon (David Thewlis). (Ozo)

  • - Scenár filmu bol písaný prevažne improvizovane počas jedenástich týždňov skúšania pred točením naostro, a mal len 25 strán. (Georgei)

  • - Shannen Doherty, která měla šanci hrat roli Sophie, se během natáčení chovala velmi hrubě a zesměšňovala scénář. Proto byla nahrazena herečkou Katrin Cartlidge. (lucius789)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace