Reparát

The Do Over mi neskutečně sednul, přesně takovou oddechovou komedii jsem už dlouho potřeboval a ano, dobře jsem se bavil. Sandlerův osobitý humor v tandemu se Spadem výborně klapal, film srší jednu povedenou hlášku za druhou, vše doplňují parádní perverznosti a opomenout nemohu ani Paulu Patton, které patří můj velký dík za volbu šatů s výstřihem až do kuchyně - opravdu bylo na co koukat. Dávám Áďovi za tuto svižnou zvedačku nálady čtverec a jednoznačně můžu doporučit - 75%. (13.04.2020)

Taková průměrná "Sandlerovka". V mých očích to trochu víc sráží přemíra oplzlýho, místy až fekálního, humoru. S tím prostě tradičně mívám problém. A je to škoda, protože jinak si film udržoval po celou dobu opravdu žertovnou náladu a některý pasáže byly fakt povedený, jako ta na jachtě ze začátku filmu nebo ženská bitka v závěru. Nakonec bych rád zmínil, že jako správnýho filantropa, dobrodince a vůbec dobrýho a dokonalýho člověka, mě mrzí, že to není film podle skutečný události, protože ten lék už bychom opravdu sakra potřebovali. (20.01.2024)

Ty vole...Bože vole... dej Sandlerovi rakovinu a vymyslí táááááákovouhle píčovinu. Spoiler. Sorry. Tak už se nezlob! Tedy přesto, že si vybral zvláštní nosné téma a logiku nechal krutě vyprstěnou spinkat doma na gauči, dokázal do děje našroubovat řadu svých typických krávovinek. Za tři s přivřeným okem. (05.10.2017)

My life fucking sucks. Film lze nejvýstižněji popsat líně: další Sandler. V duchu filosofie, že na tvůrčí reparát je vždy času dost, prodlužuje prosperující komik šidítko, jímž substituuje naplňování snů upadající střední třídy výjevy na televizní obrazovce. Hlavní hrdina za dramatických okolností opouští svůj zpackaný život úředníčka v pobočce banky (umístěné v supermarketu), aby se po boku cool Sandlerovy postavy vrhl do bezmála špionského dobrodružství - ženy, vily, jachty, you name it. Když nasvitne, že je všechno trochu jinak, můžete se utěšovat podprahovou zprávou, že i váš život může stát za starou belu, alespoň ale nemáte rakovinu. Sandler jaksi mimochodem sympaticky přihrává roličky méně úspěšným přátelům ((David Spade, neidentifikovatelný Sean Austin), celkem baví a zatvrzele rekonstruuje svou typickou hereckou polohu do podoby ostrého týpka, kterému všichni závidí, jak je super, aniž by přestal být ryze rodinný typ. (Poloha dement byla uvěřitelnější a o délku Zohanova pubického clupu zábavnější.) Finders keepers, lose your sneakers. (08.08.2020)

Asi nejsilnějším pocitem je, že zklamání z tragického The Ridiculous 6 je zapomenuto. Taky mě těšilo, že se Sandler po delší sérii vykašlal na nějaké echt rodinné hodnoty a věnoval se tentokrát individuální krizi středního věku. I když i ta rodina tu občas vykoukne. Faktem je, že Sandler měkne, ale tady si udržuje hladinu humoru na příjemné výši. Dvojka se Spadem mu sedla, klidně bych dal nějaké pokračování. Guzmán tradičně nakládá (prakticky až doslova), NIck Swardson konečně v roli, v níž jsem ho málem nepoznal a pořád se mi nechce věřit, že to byl opravdu on. Mrzela mě slabší ženská účast (Sandler si vždycky dosadil nějakou známou micinu, tady nic - ale pěkné byly, to zase jo). Pobavil mě lehoučký odkaz/vzpomínka na um Zohana. Pořád ještě příjemná sandlerovka. (27.12.2016)