Svátek matek

Ze zečátku mě ten slepičenec málem zabil samou nudou, to byly hrozný kecy. Naštěstí od návštěvy rodičů u svých dcer se podařilo nastartovat i humor a tak nějak se to až do konce prostřídávalo. Přínos filmu následující : Jenn je pořád kočka i komička, Kate je jenom kočka a Julie není ani kočka ani komička. (05.02.2017)

Nejvhodnější doba pro očumování žen je, když mluví. Vy si tím pojistíte, že neusnete a žena bude potěšena vaším očním kontaktem. Po monologu stačí říct "ano, to je pravda, líp bych to neřekl" a je vymalováno. Tady to máte o to snazší, že nemusíte říkat nic, od toho tu je Jasoň, takže vás čeká dvouhodinové očumování žen, jejichž svátek bych s každou zvlášť rád oslavil. Pokud jsi ale chlap, který neumí používat Box ničeho, nepouštěj si to. (23.03.2017)

║Rozpočet $25miliónov║Tržby USA $24,398,153║Tržby Celosvetovo $30,000,000▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA ║ Tržby za predaj DVD v USA ║ ďalší x-tí romantický vývar, ktorý sa prvú polovicu skôr len kolíše vo vánku a je skôr nemastný neslaný, našťastie v tej druhej začne troška lepšie fungovať chémia medzi postavami a začne sa aj brnkať na emócie, ako taká neškodná oddychovka to újde ale ináč len šedý priemer /videl v kine: 55%/ (12.05.2016)

"Včera večer jsem snědla celej kávovej dort ... Pilates?" Svátek matek neslavím, protože ta moje mě ve třiceti svěřila do péče jiné ženy. Jen tak, bez boje, chápete to? Já ne. Nicméně dámské obsazení tohoto snímku mne donutilo ke zhlédnutí a zjištění, že ty holky stárnou nějak pomaleji. Jinak je to samozřejmě přesně o tom, že vše se stane tak, jak divák očekává a rodinné hodnoty vítězí nad sobeckými zájmy, což nezní moc zábavně. A přesto jednou za čas rád vidím snímek, který lže o tom, že všechno dobře dopadne - pro rozvedené holky, lesby, multikulti krasavice i smutné vdovce. Je to prostě krása, ale srovnávat zážitek při pohlazení lamy s koncertem Foo Fighters je kruté od každé matky. Na tom trvám. (16.06.2017)

Dynamika, tempo, moment překvapení, pořádný konflikt. Všechno je pryč a Hector Elizondo na sílu. Herci si v tomhle totálně umělém světě takříkajíc odvedou svůj nudný standard, shrábnou honoráře a spěchají k látce, která snad nebude tak průhledná. Tahle je. A navrch zjednodušená a povrchní, žádná zápletka nemá dostatečně času na rozvinutí, na pořádné zasáhnutí diváka. Garry Marshall jede posledních patnáct let na náhody a doufá, že s mizerně napsanými postavami a dialogy zopakuje kouzlo nesmrtelné pohádky Pretty Woman. Měli jsme Valentýna, konec roku, sic Marshall (budiž mu země lehká) už nic jiného nestihne, ani tady nemůžeme tleskat. Znovu jsme svědky osudů řady postav (naštěstí jich tentokrát není tolik), které se mnohdy znají, jindy teprve poznají, a zatímco například vyrovnávání se Jennifer Aniston s novou rolí ještě docela jde, lži sester Kate Hudson a Sarah Chalke před homo- a xenofobními rodiči jsou psané snad na koleně a v poklusu. A taková Julia Roberts je tu proto, že prostě s Marshallem spolupracovala už mnohokrát. Mnozí herci prostě asi doufají, že se specialistou na romantické komedie to ještě půjde. Navíc jsou všichni chápaví a nikdo zlý, i modelkovská „nová máma“ není nikterak záporná. Jako pocta matkám to nemůže obstát, jako romantika stejně tak. A ač třeba Jason Sudeikis jede na půl plynu, díky bohu alespoň za něj a některé další. Beztvarosti a zoufalosti pak nahrává i řada scén, které jsem úplně mimo (kupříkladu závěrečný úprk v karavanu a voze ve tvaru obří dělohy). Jo, a nechápu, že v případě batolat nemají za oceánem hezčí adepty. Zvlášť když je nazývají nejroztomilejšími. Brrr.. (01.08.2016)