Režie:
Oldřich LipskýKamera:
Jaroslav KučeraHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Luděk Sobota, Marta Vančurová, Věra Ferbasová, Josef Dvořák, Ladislav Smoljak, Zdeněk Svěrák, Karel Novák, Václav Lohniský, Eva Fiedlerová, František Husák (více)Obsahy(1)
Pod námětem a scénářem komedie Oldřicha Lipského Jáchyme, hoď ho do stroje! z roku 1974 najdeme poprvé jména oblíbené autorské dvojice Ladislav Smoljak – Zdeněk Svěrák. V té době už byli oba známí jako autoři zábavných rozhlasových pořadů, právě se připravovali na osmou sezónu stále populárnějšího Divadla Járy Cimrmana, v menších rolích se objevili i na filmovém plátně, ale svoje skutečné úspěchy měli tehdy ještě před sebou. Hlavním hrdinou jejich prvního filmového příběhu je nesmělý mládenec František Koudelka (L. Sobota), který uvěří tomu, že bude mít zaručený úspěch v životě, bude-li se řídit kondiciogramem, „vědecky“ sestaveným přehledem svých šťastných i kritických dní. Až po mnoha letech se dozví, že kondiciogram, podle kterého žil, byl určen jeho jmenovci. Mezitím však zažije hodně perné chvíle a neskutečná dobrodružství… Dnes již legendární komedie je jednou z nejlepších, které byly u nás v neveselých časech normalizace natočeny. Dala velkou příležitost komikům nové generace – skutečně úspěšný filmový start zde zahájili Josef Dvořák a Luděk Sobota – ten se na dlouhá léta etabloval do rolí nesmělých až přihlouplých mládenců. Úspěchu napomohl samozřejmě i vynikající scénář, který rozvíjí kaskádu komických situací, a rovněž skvělá režie, která nevynechala jedinou příležitost rozesmát diváka. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (756)
Neskutečný Luděk Sobota exceluje zřejmě ve své nejlepší roli. Jeho František je sympatický mládenec a je mi líto, že se kvůli Gregorkovi ani pořádně nevyspí... Díky Svěrákovi, Smoljakovi a Lipskému už ale vím, že až budu chtít někdy zničit svého konkurenta, sundám Donalda z toho lustru a dám si trojfázový trénink v STS Chvojkovice-Brod. Jediným mínusem je děsný synťákový helikon. To už nemohli onu ikonickou znělku nechat někoho zahrát na normální tubu?! ()
Asi se na mě budete zlobit, ovšem - kolik třešní, tolik višní: Dobrá crazy komedie, ale na Miloše Macourka a jeho crazy-imaginaci nemají ani pánové Svěrák a Smoljak. No ale je to jeden z nejlepších filmů Luďka Soboty (i když víc se podle mě vyřádil v "Zítra to roztočíme, drahoušku!") a jediná snesitelná role Věry Ferbasové, někdejšího přestárlého diblíka českého filmu. Ale jak říkáme my filmoví fanoušci, "nemusí pršet, jen když kape." :-) ()
Další z mých nejoblíbenějších českých komedií. Pokaždé se u toho směju, i když jsem to viděl opravdu hodně krát. Tady zase musím vyzdvihnout vynikající výkon všeuměla Luďka Soboty. Bez toho svého harmonogramu by byl úplně ztracený. :D Opět tu narazíme na nespočet vtipů a hlášek: "Tak kdepak je ten prďola, co tady čepuje to pivo?" :D ()
Úžasný debut hned několika výrazných postav české filmové komedie - scénářem k tomuto filmu vstoupili do scenáristické branže Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak, kteří spolu od té doby stáli u vzniku několika klenotů české kinematografie a stali se etalony žánru, a v oblasti celovečerního filmu debutoval také v té době třicetiletý obecně ještě velmi málo známý komik Luděk Sobota, kterého do uvedení Jáchyma znali jen pravidelní diváci divadla Semafor. Po premiéře filmu se ovšem rázem stala z Luďka Soboty česká filmová hvězda a svou popularitu pak dobře prodal ještě v mnoha filmových snímcích, než ji zcela rozmělnil účinkováním v různých estrádách a zábavních show... Co je ovšem nejzajímavější, je kreativní vitalita a doslova smršť vtipů, hlášek a gagů, kterou dvojice Svěrák-Smoljak zahltila svůj debutový film. Přistoupíme-li na to, že jde žánrově o crazy komedii (velmi silným aspektem je tu však satirický rozměr, jakož i možný subžánr, dobově typická sociální satira...), je doslova úžasné, jak dokonale oba scénáristé využili svého citu pro jazykový humor... Jakoby v druhém plánu za desítkami zlidovělých hlášek a vtipů stojí třeba osobitá práce s vlastními jmény (japonský malíř-miniaturista Uko Ješita, automobilový závodník Volejník, ale vlastně i většina typických českých příjmení...), postižení frázovitosti spisovné češtiny veřejného prostoru doby normalizace, ale i obecně doby komunismu (,,nemusí pršet, jen když kape"), absurdita jazyka, až dadaistická motivace (,,třeba se vás... plachej"), poetika trapnosti a ,,pierrerichardovství" Luďka Soboty... Je toho skutečně hodně a to ještě se ne všechny vtípky a gagy podařilo dotáhnout až do konce a vypointovat tak, jak by se zřejmě slušelo...jak někde řekl sám Zdeněk Svěrák, byl to scénář, kde bylo materiálu na tři filmy... Je skutečně s podivem, že ani smutná dobová normalizační realita vzniku filmu neměla na výslednou podobu velký vliv a že jenom dokumentovala pravidlo, že velké osobnosti mnohdy plodí těžká doba... ()
Úspešná komédia z autorskej dielne Smoljak-Svěrák-Lipský, vydarené herecké obsadenie, dokonca aj Luděk Sobota ešte na hranici znesiteľnosti. Zľudovené hlášky, vynikajúce epizódy. Takže prečo vlastne "iba" tri hviezdičky? Na objasnenie stačí vidieť tento film napríklad päťkrát v päťročných intervaloch. Televízie nám ho pritom ponúkajú omnoho častejšie. Po niekoľkých reprízach zistíte, že hlášky prestávajú byť bombovými a do popredia sa derú hluché miesta alebo tie epizódky, v ktorých to trochu škrípe. A nakoniec, dať štyri hviezdičky by znamenalo poškodiť iné komédie, ktoré si to určite zaslúžia viac. ()
Galerie (13)
Zajímavosti (99)
- Japonský maliar Uko Ješita (Tetsuchi Sassagawa) prišiel na výstavu miniatúr v dnes už raritnej Honde Z600 Coupe. (Raccoon.city)
- Hlasatel na výstavě psů (Jaroslav Vozáb) mluví o dlouholeté historii přátelství mezi psem a člověkem, a jako příklad jej dokládá psem Šarikem. Jedná se o psa ze seriálu Čtyři z tanku a pes (1966–1970). (sator)
- Mezi představiteli hlavních rolí Luďkem Sobotou (Koudelka) a Martou Vančurovou (Blanka) vznikl v průběhu natáčení vztah, který trval ještě nějaký čas po natáčení. (sator)
Reklama