Jáchyme, hoď ho do stroje!

Luděk Sobota si touhle vydařenou komedií plnou nesmrtelných hlášek na sebe upletl bič. Už totiž od té doby nevytvořil lepší a silnější roli, a dá se říct, že už ani nevytvoří. Jeho František Koudelka, řídicí se předpověďmi dobrých a špatných dnů, nabízí mnoho hereckých poloh a obdivoval jsem ho jako nesmělého troubu v bufetu hledajícího způsob, jak si získat pozornost prodavačky, nebo jako absolventa kursů karate i neustálého soka psa Gregorka v boji o lepší postel. Řada hlášek už vlastně dávno zlidověla, stejně jako postava psychiatra Chocholouška, nebo Bédi Hudečka z autoservisu. Možná konec nebyl nejpovedenější, ale jinak to v režii Oldřicha Lipského dynamicky a neotřele šlape. 80% (05.03.2009)

Hýk hýk Luďu úplně nesnáším, a obzvlášť v těchto letech, ale na druhou stranu je tu spousta jiných parádiček, Dr. Chocholoušek a jeho: Vy nás ale zásobujete, pane Karfík:-), Pan Karfík a jeho: Neber úplatky, neber úplatky, nebo se z toho zblázníš! a samozřejmě zřejmě slušnej oddíl STS Chvojkovice-Brod. Další nesmrtelný z dílny mistra Oldřicha, i když z druhé řady. (19.01.2012)

Jednoznačně jedna z nejlepších českých komedií. Teď již naprostá klasika a perfektní zdroj typicky českých hlášek. Luděk Sobota alias František je tu krásně praštěný a jeho neustálá závislost na kondiciogramu je propracovaná do nejmenšího detailu. Tahle komedie zkrátka nestárne... (teda mohla by: věčným opakováním v televizi, které mi už pěkně leze na mozek - díky němu je to jen za 3*) (21.02.2005)

Další z mých nejoblíbenějších českých komedií. Pokaždé se u toho směju, i když jsem to viděl opravdu hodně krát. Tady zase musím vyzdvihnout vynikající výkon všeuměla Luďka Soboty. Bez toho svého harmonogramu by byl úplně ztracený. :D Opět tu narazíme na nespočet vtipů a hlášek: "Tak kdepak je ten prďola, co tady čepuje to pivo?" :D (31.01.2013)

Jáchyme, hoď ho do stroje (Joaquín, puso en la Máquina) je zajímavý především v pojetí aiónského boje proti nestandardnímu procesu chronologické výpovědi stavu věcí nadcházejících. František Koudelka (Francesco "Paco" Hilado) trpící Angelmanovým syndromem, přijíždí do města a zde právě začínají všechny peripetie s asimilací v raně normalizační společnosti. Překonává všechny překážky za pomocí rozpisu, který grafickými značkami znázorňuje, kdy se u něj bude Angelman projevovat více či méně. Projevy syndromu zvaného také Happy puppet neboli šťastná loutka jsou tak odvislé od tohoto scénáře, za kterým nejspíš stojí samotný Jáchym. Postava veskrze tajemná. Pacient František se ale setkává s celou plejádou pitoreskních postav jako např. Edou Hudečkem (Eduardo Folklórico), Blankou (Membrana), vilnou dvojicí podnikových terapeutů Karfíkem a Kláskem (Coliflor y Cerveza), prchlivým závodníkem Volejníkem (piloto Petróleo), svou tetičkou Marií Sýkorovou a jejím psem Gregorem (tiíta Mária Parus y su pinche coyote Gregorio) a zároveň celým svým bytím fatálně směřuje do tenat psychiatra Dr. Chocholouška (Dr. Galerida). Díky nešťastným okolnostem ohledně jeho tzv. happy puppet syndromu se dostane i do týmu zápasníků Judo za STS Chvojkovice - Brod (STS Sabina - Vado). Pointou je, že Jáchymovo chybou se Františkovi dostane do ruky úplně jiný harmonogram věcí budoucích. Zní to zamšmodrchaně, ale z toho chápeme, že (SPOILER) není možné, aby nám někdo naprogramoval život, neboť každý je svého štěstí strůjcem. (21.06.2012)