Krásný kluk

120 minut? Fakt to má jenom 120 minut? Já jsem teda během filmu nekontrolovala čas, nechtěla jsem tam jak ten debil svítit s mobilem, ale měla jsem pocit, že v tom sále sedím ne dvě ale čtyři (!) hodiny. Když u filmu usínáte (ne že bych byla tak unavená) nebo myslíte na něco jiného (třeba co si pak dáte k jídlu), tak je něco špatně. I ten podivný film, který nám pouštěli, když jsme se třídou byli v protidrogovém vlaku a mrzli u toho, byl o dost zajímavější a vůbec mi přišel lépe pojatý než Beautiful Boy. V tomhle filmu se sice hodně křičí a brečí, ale ty emoce někam utekly. I proto mě možná nejvíce těšily detaily jako spořič obrazovky na starém tlustém monitoru, kdy mě štvalo, když mi výhled na ten monitor zakryl Steve Carell... Jo abych nezapomněla, tak divnější kombinaci soundtracku a zvolených songů jsem už dlouho neslyšela, chvílemi to bylo jak ze sci-fi nebo hororu, chvílemi zase romantika až za hrob. Díky tomu se mi vlastně jakž takž dařilo dávat pozor, jinak bych si toho spořiče obrazovky zaručeně nevšimla. 4/10 (27.12.2018)

----- "Všecičko ..." ----- O tom, jaké to je, když vaše dítě propadne drogám, "všecičko" pro něho ztrácí na významu ... a do privátní bezedné propasti poztrácených snů a zmařených nadějí bezděčně stahuje i vás. Do propasti, kterou objevilo za hranicemi skutečného (a tím pádem ne až tak zábavného a bezstarostného) světa ... se vší dychtivostí mládí, které rádo experimentuje - tudíž má jen mizivou šanci odhalit včas její pravou podstatu. Poněvadž nevyhlíží primárně jako PROPAST ... tváří se spíš jako brána - nebo OKNO ... jako nanejvýš interesantní okno do fantastické krajiny intenzivních prožitků a sladkého zapomnění. Ten příběh neupozorňuje NA SEBE - je nadmíru civilní a uměřený ... když zprostředkovává POZNÁNÍ - a skrze něj varuje. O to je opravdovější ... pravdivější ... inspirovaný realitou. (09.09.2021)

Bolestný příběh otce a jeho drogově závislého syna, který napsal sám život, umocňují velmi přesvědčivé herecké výkony Steva Carella a Timothéeho Chalameta. Pověstnou třešinkou na dortu je pak naprosto dokonalý soundtrack. Závěrečný úryvek sestavený z myšlenek a pocitů Nica Sheffa mě natolik upoutal, že jsem dostala chuť si obě knižní předlohy přečíst. (85%) (03.09.2021)

Nejsilnější stránkou tohoto filmu jsou beze sporu herecké výkony. Steve Carell a Timothée Chalamet doslova září, když jsou zrovna ve scéně a i společně jim to skvěle šlape jako otci a synovi. Příběh je místy utahaný ale přežijete to, díky krásnému emocionálnímu vyjádření vztahu mezi otcem a synem. Za dobrý nápad beru to, že jsme drogovou závislost mladistvého viděli z pohledu otce a jak těžké je vyrovnat se s ním, když nevíte nebo nemůžete pomoci člověku, kterého tolik milujete. (20.01.2019)

Po festovní fetovačce v předchozím Groeningenovo filmu Belgica zkrátka musel přijít provinilý detox. A ten není nikdy dobrej, není cool a hlavně není nikdy zábavnej či naplňující. Beautiful Boy má ze své předlohy zajímavé a netypické východisko, kdy zaznamenává pád na drogové dno inteligentního dospívajícího, pocházejícího z liberální, zajištěné, bezproblémové a moderní rodiny. Bezvýchodná situace jeho chápavého otce, snažícího se o všechny možné cesty pozitivní podpory pro něj neuchopitelného problému je zásadní nadstavbou nad ostatními protidrogovými filmy. I v tomto je ale problém, protože film zkrátka postrádá hranu, dokonce jakoby si důsledně hlídal, aby ji neměl. Chybí mu reálná bolest, potřebný naturalismus a špína. Z toho vyplývá i největší problém, tedy to, že díky neustálému propojování linií otce a syna, kteří se ale sami sebe nedokáží pochopit, film postrádá vlastní jazyk a tedy se rozhodne, ať za něj mluví díla jiná. Proto na sebe neustále lepí výrazné písně (od Nirvany přes Sigur Rós, Zolu Jesus až po Bikini Kill) a když má sám mluvit, nechá za sebe mluvit báseň od Bukowského. (03.04.2019)