Proxima

Přibližně do poloviny stopáže se snímek Proxima tváří velmi realisticky, ale pak se začnou dít věci, nad nimiž zůstává rozum stát. Jsem rozčarovaná především z toho, že hlavní hrdince se podařilo opustit předodletovou karanténu, aniž by to kdokoliv zaregistroval a k tomu se ještě několik hodin pohybovala se svojí dcerou v prostoru, který by měl být přísně střežen. Souhlasím skoro se vším, co bylo zmíněno v obsáhlém komentáři uživatelky Jitka Cardová, i když hodnotím podstatně mírněji. Pokud se totiž zaměřím čistě jenom na režii, kameru a hudbu, tak z těchto hledisek nemám prakticky žádné výhrady. (55%) (28.12.2021)

"Proxima" zlyháva kvôli jednému zásadnému problému. Keď máme príbeh o astronautoch, tak väčšinou máme chvíľku tréning a potom prejdeme k tým zaujímavejším častiam, kde už odlietame do vesmíru. No Alice Winocour sa rozhodla ísť cestou originality a miesto toho nám pripraviť 100 minútový úvod a odlet na posledných 5 minút. A nemôžem povedať, že by tu neboli zaujímavé momentky, alebo časti, kde by som chcel vedieť čo sa bude diať. No počas sledovania som mal hlavne pocit, že film iba donekonečna naťahuje čas. A viem, že film v skutočnosti nemal byť o ceste do vesmíru. Viac sa mal zamerať na nájdenie rovnováhy medzi rodičovskou láskou a splnením svojho sna. To je fajn. Lenže potom si film zaslúžil trošku viac scénok, kde by sme mohli vidieť vzťah medzi matkou a dcérou. Lebo nemám pocit, že by nám toho film ukázal dostatočne. Záverečná časť pôsobila, že by sa reálne mala vyvinúť trošku inak. Neviem či by sa skutočne podarilo Sarah to, čo tam urobila bez toho, aby na to niekto neprišiel a nebol z toho problém. Nebudem vysvetľovať, no pochopíte o čom hovorím keď to uvidíte. Okrem toho celý film pôsobí ako keby nikto nechcel dať do filmu nejakú reálnu energiu alebo niečo, čo by to urobilo zaujímavejšie a silnejšie. Mnoho momentiek vychádza úplne do prázdna a nezapôsobilo na mňa tak ako malo. Myslím si, že je to pozerateľné, niektoré scénky sú zaujímavé a takisto vidieť Evu Green ísť na dno svojich síl je celkom dobre spracované. No film nevie vyťažiť zo svojho konceptu a z jednotlivých scénok ako takých. A potom je to hlavne nuda. Hodnotenie: C (26.08.2020)

O kosmonautech jsem nikdy moc nepřemýšlela, ale při a po tomto filmu jsem musela začít. Opustit, byť dočasně, všechny své blízké, doslova celý svůj svět bez možnosti kontaktu, je taková malá smrt. Pro matku od dítěte snad úplně nejtěžší. Sarah bojuje o své místo na palubě, bojuje se svým tělem, svým rozhodnutím, svými city i hodnotami, a je to tvrdá bitva. Proxima má své chyby, ale ukazuje lidem kousek nového obzoru, inspirující příběh statečnosti, i to, že extrémně těžká rozhodnutí zůstávají nedoceněná. „Tak dlouho trénuju, abych opustila zemi, a teď, když nastal čas, se k ní cítím pevně připoutaná.“ (19.02.2021)

Presne som dostal to, čo som čakal. Náročný výcvik z pohľadu ženy, ktorá má v hlave plno iných myšlienok a myslí si, že bez nej sa celý systém zrúti. Na jednej strane pochopiteľné, na strane druhej ( hlavne v závere ) ohrozenie celej misie, čiže číre bláznovstvo. Tie kritéria by mali byť nastavené inak. Film je aj napriek tomu fajn, Evka a jej cecky to tam držia, ale žeby som bol nadšený, to nie. Rozpačité 3 z 5 (28.11.2020)

Po seriálu Away jsem si chtěl porovnat podobný příběh po francouzsku. No a je to podobná nuda. Respektive nuda stejná, jen z jiných důvodů. Zde není žádný příběh, vyprávění je o ničem. Jen střípky z výcviku astronautů jsou občas zajímavé. A tak jsem si říkal, zda je lepší si pustit dokument o dobývání vesmíru nebo se dívat skoro dvě hodiny na nudný film. (01.11.2020)