Režie:
Mitzi PeironeScénář:
Mitzi PeironeKamera:
Todd BanhazlHudba:
Michael GattHrají:
Madeline Brewer, Scott Cohen, Sarah Hay, Imogen Waterhouse, Mary Looram, Mauricio Ovalle, Charles Techman, Clyde BaldoObsahy(1)
Petula (Imogen Waterhouse) a Tilda (Sarah Hay) jsou dvě nejlepší kamarádky, které prodávají drogy. Jednoho dne na ně přijde policejní zátah. Podaří se jim utéct, ale jsou bez peněz. Navštíví svou bohatou kamarádku Daphne (Madeline Brewer) se kterou se znají z dětství. Daphne bydlí v domě, který má svoje vlastní pravidla. Pustí je k sobě pod jednou podmínkou. Musejí si s ní zahrát hru, kterou společně hrály jako malé. Přitom se budou snažit získat peníze. Ukáže se, že hra není taková, jakou si představovaly. K penězům se musí dostat přes hádanky. Nedaří se jim to splnit, tak začnou brát drogy. Místo se pro ně stává čím dál tím víc matoucím a halucinogenním. Budou chtít utéct, jenomže to pravidla domu zakazují. Pomalu si uvědomují, že peníze nejsou to nejdůležitější. (HonzysKISS)
(více)Recenze (17)
Mitzi Peironová je rozhodně talentovaná filmařka, jejíž budoucnost patrně má smysl sledovat. V tomhle snímku předvedla především hodně stylu, dějově je ale její debut a bit of a mess. Zpočátku jednoduše vyhlížející příběh o dvou zfetovaných kriminálnicích, které se své finanční problémy rozhodnou vyřešit vloupačkou ke kamarádce z dětství, jíž mírně řečeno "hrabe", se postupně zkomplikuje tak, že je zpětně celkem složité rekonstruovat, co se vlastně přesně dělo. Na více úrovních si lze vzpomenout na Ghostland Pascala Laugiera, ten měl ale svoje dílo pevněji v rukou. Palec přesto (opatrně) nahoru. ()
Vnější i vnitřní svět tří žen unášený logikou dětských her a snů na první pohled uhrane opentlenou strhující vizualitou, aby záhy nechal osobnosti postav i mysl diváka rozplynout v psychedelickém vyprávění. Výsledkem je noční můra z domečku pro panenky rozkročená mezi anarchistickou surreálností "Sedmikrásek", slastnou zákeřností "Oklamaného", podmanivou přízračností "Pikniku na Hanging Rock" i uhrančivou patologičností "Grey Gardens", přičemž stejně jako všechny jmenované referenční tituly zůstává i "Braid" ódou na sounáležitost a nespoutanost žen navzdory okovům vnějšího světa. "Reality will never keep up with our dreams." ()
Myslím, že kdyby chtěla Chytilová natočit horor, vypadal by nějak podobně. ()
Moc nevim, na co sem to koukal, ale líbilo se mi, jak to bylo divný. A zvrhlý. A šíleně sexy. Tři ucházející baby, tuna halucinogenních drog a potoky krve v hororu, o kterým říct, že je trochu jinej, by byla urážka největšího kalibru. ()
Nedávno jsem tu nadšeně psal o jiném "ženském" filmu (Nancy), takže tentokrát tu snad můžu tenhle takyženský film pořádně ztrhat, aniž bych byl za misogyna. Takže: Dvě okázale arogantní kurvoidní čůzy opravdu nejsou zrovinka ty správné typy filmových hrdinek které by mi imponovaly, na kterých by mi nějak záleželo, nebo které by mě aspoň trochu zajímaly. A jelikož jejich cáklá afektovaná kámoška (třetí do party) mě nebavila o nic víc, bylo od začátku všechno špatně, protože dívat se na film, jehož postavy vás absolutně nezajímají ba jsou vám děsně protivné, je otrava. Pí rejžová zjevně moc a moc chtěla mít svůj filmeček artový a extraordinární a charmantní a enigmatický a interesantní, ale zůstalo jen u křečovité upocené snahy. Jelikož jsem si už minimálně od poločasu hrál většinu času s mobilem, netuším ani, jestli rádoby mindfuckově psychedelická zápletka měla či neměla nějaký smysl. Někdo by mohl namítnout, že moje hodnocení je tedy v tom případě jen povrchní póza a schválnost, ale to je asi tak všechno, co s tím může dělat. Jedna za hudbu, barvy a za to, že jsem už viděl ještě větší sračky. ()
Dvě holky přijdou během policejního zátahu o drogy a prachy a musí z města. Rozhodnou se navštívit svojí vyšinutou kamarádku z dětství, u které by se nějaký peníz dal najít. Nicméně aby se jí dostaly na tělo, musí přistoupit na hru, kterou společně jako malé provozovaly. Potud mi to dávalo smysl, ačkoliv ze samotné hry jsem byl občas jelen. Ale díky holkám a vymazlenému vizuálu se na to dívalo hezky, takže se nad ledasčím dalo mávnout rukou. Nicméně cca v poslední třetině mi přišlo, že Peirone si zvýšila dávkování, vykašlala se na jakýkoliv děj a začala promítat psychotické obrazy, které se jí líhly v hlavince. Ať jsem se snažil sebevíc a některé pasáže si i opakoval, vůbec mi to nedávalo smysl. Vzdor tomu se ale bylo pořád na co koukat, protože obrazovou stránku věci má režisérka v ruce. Každopádně příště by to chtělo točit s čistou hlavou. 60% ()
Nakonec o dost chytrejsi zanrova hra, nez se zpocatku zdalo. Svedci o tom zejmena moc, kterou zdejsi hrdinky maji (jedna nad druhou i nad muzi) i experimentovani s ruznymi zpusoby snimani. Bonbonkem pro milovniky opery je pak scena vzdavajici hold slavne arii "Largo al factotum della citta" z Lazebnika sevillskeho. ()
Chtěla jsem být hodná, ale tohle po mně nemůže nikdo chtít hodnotit víc než dvěma ubohými hvězdami. Děj je tak dementní a divný, že vůbec nechápu, co tím chtěl básník říct. Mitzi Peirone má jistě smysl pro vizuál a zavedla tu pár oku lahodících vychytávek, které dodávají filmu šmrnc. Nicméně to mi k dobrému zážitku nestačí. Scénář je totiž hrozně nesmyslný a než se divák zorientuje, co se tam s hlavními hrdinkami vlastně děje, je konec. Občas se to sice snaží naznačit nepatrnými detaily, o co tam jde, ale ve finále to stejně nezapadá do sebe a působí to strašně neuceleně a tak, že samotná režisérka nevěděla, co chce. Braid je filmová anarchie bez špetky pravidel, řádu a smyslu. Za mě asi ztráta času. Dvě hvězdy dávám za vizuál a za pěkný plakát. ()
V podstate od začiatku veľmi nesympatický film. Teda, tie dve fetky boli sympatické, ale to nestačí. Postupom času sa z toho stal až príliš neprehľadný a mimoriadne bizarný úlet, ktorý ak nie je remeselne excelentne zvládnutý, stane sa skutočne otravným a nezaujímavým. Veľká škoda, že sa režisérka/scenáristka nevedela rozhodnúť ako uchopiť samotný príbeh, ktorý mal niekoľko svetlých momentov, ale vo finále nepovedal nič a neponúkol ani štipku skutočného hororového napätia. 35 %!! ()
Haluškový filmy vždycky rád uvítám a tento je parádní. Začne to svižně. Dvě kámošky se kvůli pohřešování musí schovat u staré kamarádky, která je nechutně bohatá. Budou chtít získat její peníze, ale musí se k nim dostat přes hádanky, a ještě k tomu na to nemají tolik času, kolik by chtěli. U toho začnou brát drogy a tom začíná ta pořádná atmosférická sranda. Kouká se na to krásně, především kvůli hereckému obsazení. Ne, že by herečky byly nějak světové, ale za ty nádhery to za to stojí. Dokonce se to i dobře poslouchá. Tím myslím hudbu, je taková neobyčejná. Děj je hodně zajímavý a divný (z té lepší stránky). I když to zase tak dokonalé není. Asi tak posledních 20 minut to začínalo být už krapet o ničem. Ale i přesto doufám, že nějaké kousky se od paní režisérky ještě v budoucnu objeví. ()
Film, při jehož sledování divák nechápe, oč v něm vlastně jde, je bez diskuzí ODPAD. Může obsahovat působivé obrazy a mohou v něm hrát hvězdy, ale ve výsledku diváka neuspokojuje. Horor? Nevzpomínám si na jedinou scénu, která by mě vyděsila. Thriller? Namísto napětí jsem se nudil. Mysteriózní? To ano. Pro mnoho diváků je Braid tajemný v tom smyslu, co tím chtěli tvůrci vlastně vyjádřit. Mitzi Peirone následuje trend současných hororových režisérů: závody v tom, kdo z nich je podivínštější magor. Kde jsou ty staré dobré časy, kdy byl děj hororů srozumitelný a atmosféra se budovala příslušnými atributy žánru! V současnosti je znát, že staří mistři zestárli nebo umřeli. Nezbývá nám, než se spoléhat na Jamese Wana, čekat zda se k hororům nevrátí Ram Raimi či Clive Barker, nebo sledovat seriály namísto filmů. ()
Asi nejsilnější aspekt filmu tkví v tom, že ještě v půlce to chcete vypnout, protože se zdá že to bude 1000+1 variace na to samý. Ale hle! Náhle se to začne mrdat a vrhne se to cestou necestou. A to já rád. Vlastně mi nevadí že je to bordel - myslím, že zde volná interpretace nevadí. ()
Drogy jsem nikdy nebral..a tenhle zmatenej halus bordel mě tedy moc nezaujal.. 1 hvězdička za ty sjetý rajdy a nějakou tu krev.. Jinak slabota... 25% ()
Blejt. ()
Dobře, že v tom nehrál Nicolas Cage. Ale mohl by. ()
Výborné! Reálně nedokážete ani jistě říct, že tam byly opravdu tři ženy - nebo jen Daphne! Well played, Peirone, very well! ()
No tak to bylo slušné psycho. Tři kamarádky které to neměli v hlavě v pořádku. Dost sem se pobavil. Herečka Madeline Brewer zahrála roli psychopata na výtečnou. V hororu Separation byla taky dobrá. Všechny tři hrdinky byli luxusní. ()