Whitney

Pro mě hudebně příjemný dokument. Od blízkých slyšíme, že drzá, prostořeká a věčně rozezpívaná, tichá, jako dítě hodná. Rodina se prodrala do střední třídy včetně domu s bazénem a matka, jíž sólová kariéra nevyšla a která později zavinila rozvod kvůli svým pletkám s duchovním, vlastní ambice promítla do tvrdého tréninku dcery, „aby nebyla ta hloupá z ulice“. V dojemné scéně jí velkorysou lstí dokonce umožní záskok v klubu. Důvtipně sestřihaný vzestup s žebříčky hitů, dobovými reklamami a světovou politikou vede k chvílím, kdy se fasáda začne drolit. „Její nejlepší kamarádka? Úplná nula,“ obviňují se navzájem z příživnictví. Dojde i na bouřlivý vztah s „černochem z ghetta, od jakých ji máma odháněla“ a smutný příběh jejich přehlížené dcerky. Jen dva prvky filmu ubližují. Jednak věčné zdůrazňování rasové otázky, jednak přešlapování kolem drog, kdy ztrácela hlas, rušila koncerty a marně opakovala odvykací léčby: z ohleduplnosti laických psychoanalýz „útěků před démony“ se vymyká jediné věcné svědectví: „Líbilo se jí to.“ Poslední záběry trosek bývalé divy, z jejíhož koncertu diváci prchají, jsou opravdu drsné, ale film má milosrdnou moc: vždy znovu nechá Whitney Houston zpívat. Ač režisér Kevin Macdonald zpovídal poctivě snad každého z hrdinčiny blízkosti a všichni dobře formulují, zní to naučeně; plno otázek zůstává nadále bez odpovědi. (12.04.2020)

Este menej ako priemerne...Keby som to videla v kine, bolo by mi luto vyhodenych penazi. Prave kvoli tomu, ze tento dokument bezal v kine, som si ho chcela pozriet, ale ostala som sklamana. Povazujem ho aj za zbytocny, ved skoro vsetko uz bolo povedane a ukazane v minulorocnom dokumente o Whitney! Naozaj nic nove a nic extra a dokonca ma to nudilo...skoda. O Whitney by mozno stalo zato nakrutit nejaky spickovy zivotopisny film, ale mam pocit, ze jej zivot ostal zahaleny ruskom tajomstva a pravdu sa nikdy nedozvieme... (05.11.2018)

Pro mne docela drsný procitnutí. Ne že by člověk tak nějak netušil, ale tady je vidět, že oč měla Whitney víc v hlase, o to míň ve zdravém úsudku a ve schopnosti poslat všechny ty náplavy a vtírky na výplatní listině do p....e, včetně ubožáka Bobbyho. Byla jak vlečná loď, táhla toho za sebou hrozně moc a na vůli se odpojit je potřeba víc síly než na lajnu, po který se to slastně rozplyne. (25.08.2020)

Tohle nemá co dělat v červených číslech, casting, režie, scénář, a hlavně HUDBA - všechno špatně. Příklad za všechny - bobby brown a whitney se poprvý milujou a do toho hraje nějaký reggae. Bobby Brown jde za jakýmsi manažerem a do toho hraje hiphop se skrečema bez jakýhokoliv smyslu. Tohle zkrátka točili lidi bez citu pro cokoliv. Ale musim připustit, že mý mínění určitě bude ještě zhoršený příšerným českým dabingem v tv. (takovýhle filmy by v češtině radši ani neměly existovat.) (05.10.2020)

I když jde formálně o moderní filmový dokument, co nic zásadního nepostrádá, inspirace u režiséra Asifa Kapadia je tak očividná, že jsem ho nějak nemohl brát vážně. Ani trochu nepochybuji, že Whitney zpívala od srdce, ale osoby, které ji obklopovali a jsou takřka do jednoho účastníky dokumentu, tak vůbec nepůsobí. Paradoxně mi byl z mluvících hlav nejsympatičtější Whitneynin bývalý manžel, na kterého hází ostatní nejvíce špíny (ale neomlouvám ho), její nejbližší kamarádka Robyn tu pro jistotu není vůbec. Výsledkem je podivné "oslavné" melodrama s až bulvárními prvky, které je sice nepopiratelně informativní, ale kterému se nešikovně vede vyobrazit rodinu Houstonů v tom nejhorším světle. Nejsem si jistý, zda by toto Whitney schvalovala. 60% (12.04.2024)