Whitney

Hlas měla výjimečný, se zdravým úsudkem to bylo na štýru. Ač měla značný talent, leccos si vydřela. Rodina hudebníků, pedantská matka. Po prvním úspěchu přišel další, hity přibývaly. Jenže hluboko uvnitř byla stále tak nějak nešťastná a nespokojená, k tomu odhalujeme závažné trauma z dětství. A se zmiňovaným úsudkem přišly i chyby v podobě příživníků a náplav v okolí, i široká rodina se na jejím úspěchu svezla. O nechvalně proslulém manželovi nemluvě. A tihle všichni pokrytci upřeně do kamery naříkají, jak ji milovali a podporovali, jenže ono to bylo krapet jinak. Škoda jí. Kočka to byla. (18.07.2021)

Podle mého názoru poměrně obsáhlý film, ze kterého se fanoušek i nefanoušek zpěvačky dozví mnohé. Líbilo se mi, že byl dán prostor k vyjádření různým lidem z okolí zpěvačky a jejich mnohdy rozporná sdělení o některých událostech byla ponechána tak, jak zazněla, bez činění nějakých soudů a jasných závěrů. S tím ale souvisí také to, že pokud měl tento dokument ambici najít pravdu o životě Whitney Houston, nemyslím si, že by se mu to úplně podařilo. Domnívám se, že se asi nikdy nedozvíme, proč přesně začala brát drogy, co se jí stalo v dětství, co vše se skrývalo ve vztahu Whitney-Robyn-Bobby atd. Každopádně film mě dokázal vtáhnout, sice jsem si nebyla jistá, jestli mohu věřit všemu, co zaznělo (některé výpovědi na mě nepůsobily úplně upřímně), ale ráda jsem si to poslechla, ráda jsem si poslechla zpěvaččiny písně, kdy je prostě evidentní, že ať byla jaká byla, její talent a hlas byly mimořádné. A mám pocit, že z jednotlivých střípků dokumentu mám teď o osobě této mimořádné zpěvačky přece jen bližší povědomí. 75 %. (16.07.2021)

Tohle nemá co dělat v červených číslech, casting, režie, scénář, a hlavně HUDBA - všechno špatně. Příklad za všechny - bobby brown a whitney se poprvý milujou a do toho hraje nějaký reggae. Bobby Brown jde za jakýmsi manažerem a do toho hraje hiphop se skrečema bez jakýhokoliv smyslu. Tohle zkrátka točili lidi bez citu pro cokoliv. Ale musim připustit, že mý mínění určitě bude ještě zhoršený příšerným českým dabingem v tv. (takovýhle filmy by v češtině radši ani neměly existovat.) (05.10.2020)

6/10. Už jsem upřímně viděl lepší, působivější a emotivnější dokumenty podle skutečných osobností, které na diváka uměly zapůsobit daleko lépe, než právě zde Whitney. Přirovnal bych to k filmu Whitney Houston: I Wanna Dance with Somebody, který byl moc pěkně natočen, ale něco tomu prostě chybělo. Zde to bylo dobře sestříháno a seskládáno, ale taky tomu nějaký ten wow efekt chyběl. Něco co by se mi vrylo do paměti. Jako retrospektivní podívaná to určitě splní svůj účel, ale při vší úctě když si vezmu jaká byla Whitney zpěvačka, zaslouží si dle mého lepší dokument (i film). (16.02.2024)

Můj druhý dokument o Whitney, co jsem viděla a tento hodnotím daleko lépe. První se věnoval hlavně její profesní stránce, tento se věnuje převážně jejímu soukromému životu a divák tak lépe pochopí čím Whitney procházela. Líbilo se mi, že ukázaly i záběry z jejich posledních vystoupení nebo filmů. Je tu hodně vysvětleno, proč se dala na dráhu drog, že tomu přispělo dětství, vztah s Bobbym a sláva jako taková. Obrovská škoda ohromného talentu. (09.09.2020)