Whitney

Cením tento dokument za to, že mi dokázal přiblížit Whitney Houston takovým způsobem, že jsem ji konečně dokázal docenit a to nejen po hudební stránce. Právě proto mě mrzí, že Macdonald nedokázal takové výjimečné osobnosti a hudební legendě připravit kvalitnějš, detailnější a všestrannější mramorizaci. Přesto se jedná o jeden z těch lepších hudebních dokumentů a to především díky skvělému střihu. (24.10.2018)

Pro mě hudebně příjemný dokument. Od blízkých slyšíme, že drzá, prostořeká a věčně rozezpívaná, tichá, jako dítě hodná. Rodina se prodrala do střední třídy včetně domu s bazénem a matka, jíž sólová kariéra nevyšla a která později zavinila rozvod kvůli svým pletkám s duchovním, vlastní ambice promítla do tvrdého tréninku dcery, „aby nebyla ta hloupá z ulice“. V dojemné scéně jí velkorysou lstí dokonce umožní záskok v klubu. Důvtipně sestřihaný vzestup s žebříčky hitů, dobovými reklamami a světovou politikou vede k chvílím, kdy se fasáda začne drolit. „Její nejlepší kamarádka? Úplná nula,“ obviňují se navzájem z příživnictví. Dojde i na bouřlivý vztah s „černochem z ghetta, od jakých ji máma odháněla“ a smutný příběh jejich přehlížené dcerky. Jen dva prvky filmu ubližují. Jednak věčné zdůrazňování rasové otázky, jednak přešlapování kolem drog, kdy ztrácela hlas, rušila koncerty a marně opakovala odvykací léčby: z ohleduplnosti laických psychoanalýz „útěků před démony“ se vymyká jediné věcné svědectví: „Líbilo se jí to.“ Poslední záběry trosek bývalé divy, z jejíhož koncertu diváci prchají, jsou opravdu drsné, ale film má milosrdnou moc: vždy znovu nechá Whitney Houston zpívat. Ač režisér Kevin Macdonald zpovídal poctivě snad každého z hrdinčiny blízkosti a všichni dobře formulují, zní to naučeně; plno otázek zůstává nadále bez odpovědi. (12.04.2020)

Hlas měla výjimečný, se zdravým úsudkem to bylo na štýru. Ač měla značný talent, leccos si vydřela. Rodina hudebníků, pedantská matka. Po prvním úspěchu přišel další, hity přibývaly. Jenže hluboko uvnitř byla stále tak nějak nešťastná a nespokojená, k tomu odhalujeme závažné trauma z dětství. A se zmiňovaným úsudkem přišly i chyby v podobě příživníků a náplav v okolí, i široká rodina se na jejím úspěchu svezla. O nechvalně proslulém manželovi nemluvě. A tihle všichni pokrytci upřeně do kamery naříkají, jak ji milovali a podporovali, jenže ono to bylo krapet jinak. Škoda jí. Kočka to byla. (18.07.2021)

Dvouhodinová dokumentární nuda. Whitney natočila jeden skvělý film a nejspíš nazpívala pár slušných písní. Proč jí skládat nějaké filmové pomníky, nechápu. Pop ani životy celebrit jsem nikdy nemusel, tady je další doklad toho, že o nic nepřicházím. Stejně je to skoro přes kopírák. Takže stejné hodnocení jako u Amy. (30.07.2020)

Podle mého názoru poměrně obsáhlý film, ze kterého se fanoušek i nefanoušek zpěvačky dozví mnohé. Líbilo se mi, že byl dán prostor k vyjádření různým lidem z okolí zpěvačky a jejich mnohdy rozporná sdělení o některých událostech byla ponechána tak, jak zazněla, bez činění nějakých soudů a jasných závěrů. S tím ale souvisí také to, že pokud měl tento dokument ambici najít pravdu o životě Whitney Houston, nemyslím si, že by se mu to úplně podařilo. Domnívám se, že se asi nikdy nedozvíme, proč přesně začala brát drogy, co se jí stalo v dětství, co vše se skrývalo ve vztahu Whitney-Robyn-Bobby atd. Každopádně film mě dokázal vtáhnout, sice jsem si nebyla jistá, jestli mohu věřit všemu, co zaznělo (některé výpovědi na mě nepůsobily úplně upřímně), ale ráda jsem si to poslechla, ráda jsem si poslechla zpěvaččiny písně, kdy je prostě evidentní, že ať byla jaká byla, její talent a hlas byly mimořádné. A mám pocit, že z jednotlivých střípků dokumentu mám teď o osobě této mimořádné zpěvačky přece jen bližší povědomí. 75 %. (16.07.2021)