Whitney

"Whitney" má podľa mňa v prvej polke trošku problém udržať pozornosť diváka a pôsobí skutočne veľmi dlho, no keď sa konečne dostaneme za 80-te roky a posunieme sa ďalej, veci sa začnú hýbať správnym smerom, tempo sa zdvihne a celkovo som zrazu mal pocit, že sa dívam na veľmi dobrý dokument. Nemôžem povedať, že by veci v prvej časti dokumentu neboli zaujímavé. Rozhodne majú svoje momenty a človeku to pomôže trošku lepšie pochopiť v akom svete Whitney Houston vyrastala, čím si prešla a ako sme sa postupne dostali do situácie, v akej sme ju mohli vidieť posledné roky jej života. A podobne ako v prípade "Amy" aj v tomto filme ma skutočne udivuje, ako si dokážu ľudia robiť srandu z cudzieho nešťastia a ešte si to užívať. A absolútne nebrať na človeka ohľad. Humor je skvelá vec, no nikdy mi neprišlo vtipné, keď si niekto robil žarty z niekoho nešťastia. Viete si predstaviť, že by si zrazu začali robiť srandu z ľudí, čo spáchali samovraždu, alebo boli zatvorení na psychiatrii, lebo však sranda musí byť? Však by boli okamžite označení ako bezcitní. Všetko musí mať správne načasovanie, no súčasne by to nemalo byť nejako urážlivé. Alebo by to nemalo druhých zraniť. Takže to na okraj som mal potrebu povedať. Musím povedať, že je tu skutočne ukázané ako sa dá padnúť zhora dole a najmä aj to, že ak človek chce niečo zmeniť, tak to musí chcieť zmeniť kvôli sebe. Kvôli vlastnému zdraviu, kvôli vlastnému životu. Pamätám si, keď som mal pocit, že Whitney si úplne zničila kariéru aj život. A bolo mi to ľúto. Tak ohromného hlasu, tak veľkého talentu. Možno by som ocenil, keby sa dozvieme trošku viac o jej skladbách, no celkovo mám pocit, že film je v niektorých miestach až moc obsiahly. Keby sa skrátil, alebo keby sa to trošku tematicky upravilo, myslím, že by ma to chytilo viac. Za pozornosť určite stojí, ale mám pocit, že to mohlo byť aj lepšie. Hodnotenie: B (03.10.2018)

Raw documentary about the greatest Voice of all. Her family exposed bare as her life and society… homophobia, racism, abuse, drugs, jealousy. Beauty, immense talent, great voice didn‘t bring her what she wants most, because when you don’t now, who you are, nothing can save you. You’ll never be home… And we’ll never experience any such a great singer like her. PS: Slarque ** “Dvouhodinová dokumentární nuda. Whitney natočila jeden skvělý film a nejspíš nazpívala pár slušných písní. Proč jí skládat nějaké filmové pomníky, nechápu. Pop ani životy celebrit jsem nikdy nemusel…” :D Wow. Jeden skvělý film a pár slušných písniček :D Pop… :D A co soul? R&B, gospel? just saying :P (01.08.2020)

Pro mě hudebně příjemný dokument. Od blízkých slyšíme, že drzá, prostořeká a věčně rozezpívaná, tichá, jako dítě hodná. Rodina se prodrala do střední třídy včetně domu s bazénem a matka, jíž sólová kariéra nevyšla a která později zavinila rozvod kvůli svým pletkám s duchovním, vlastní ambice promítla do tvrdého tréninku dcery, „aby nebyla ta hloupá z ulice“. V dojemné scéně jí velkorysou lstí dokonce umožní záskok v klubu. Důvtipně sestřihaný vzestup s žebříčky hitů, dobovými reklamami a světovou politikou vede k chvílím, kdy se fasáda začne drolit. „Její nejlepší kamarádka? Úplná nula,“ obviňují se navzájem z příživnictví. Dojde i na bouřlivý vztah s „černochem z ghetta, od jakých ji máma odháněla“ a smutný příběh jejich přehlížené dcerky. Jen dva prvky filmu ubližují. Jednak věčné zdůrazňování rasové otázky, jednak přešlapování kolem drog, kdy ztrácela hlas, rušila koncerty a marně opakovala odvykací léčby: z ohleduplnosti laických psychoanalýz „útěků před démony“ se vymyká jediné věcné svědectví: „Líbilo se jí to.“ Poslední záběry trosek bývalé divy, z jejíhož koncertu diváci prchají, jsou opravdu drsné, ale film má milosrdnou moc: vždy znovu nechá Whitney Houston zpívat. Ač režisér Kevin Macdonald zpovídal poctivě snad každého z hrdinčiny blízkosti a všichni dobře formulují, zní to naučeně; plno otázek zůstává nadále bez odpovědi. (12.04.2020)

Tohle nemá co dělat v červených číslech, casting, režie, scénář, a hlavně HUDBA - všechno špatně. Příklad za všechny - bobby brown a whitney se poprvý milujou a do toho hraje nějaký reggae. Bobby Brown jde za jakýmsi manažerem a do toho hraje hiphop se skrečema bez jakýhokoliv smyslu. Tohle zkrátka točili lidi bez citu pro cokoliv. Ale musim připustit, že mý mínění určitě bude ještě zhoršený příšerným českým dabingem v tv. (takovýhle filmy by v češtině radši ani neměly existovat.) (05.10.2020)

Pro mne docela drsný procitnutí. Ne že by člověk tak nějak netušil, ale tady je vidět, že oč měla Whitney víc v hlase, o to míň ve zdravém úsudku a ve schopnosti poslat všechny ty náplavy a vtírky na výplatní listině do p....e, včetně ubožáka Bobbyho. Byla jak vlečná loď, táhla toho za sebou hrozně moc a na vůli se odpojit je potřeba víc síly než na lajnu, po který se to slastně rozplyne. (25.08.2020)