poster

King Skate

  • angličtina

    King Skate

  • Slovensko

    King Skate

    (festivalový název)

Dokumentární

Česko, 2018, 80 min

Scénář:

Šimon Šafránek

Kamera:

Jiří Chod
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • liborek_
    ***

    Jakkoli jsem se u sledování tohoto dokumentu docela bavil (hlavně díky dynamickému stylu a skvělém výběru hudby) i v lecčems poučil, nesdílím většinové nadšení... King Skate je totiž pouhým nostalgickým nekritickým vzpomínáním úzkého výseku jedné komunity, u nějž paradoxně historická lokalizace - a teď mluvím o tom, jak to na mě působí z filmu, ne jak to možná bylo ve skutečnosti - vlastně nehraje významnější roli (snad jen v utužení komunity a relativním materiálním nedostatku). Z celého dokumentu mám totiž dojem absolutní selanky; žádný konflikt, žádný stres... Kromě toho se neustále mluví o svobodě, skoro o jakémsi paralelním životě vedle režimu, jemuž se skejtovalo navzdory, ale na druhou stranu se ukazuje, že když jste se vhodně formálně zorganizovali a byli s režimem konformní, tak nebyl problém vyjet na světový šampionát do Vancouveru a tam, pokud jste byli fakt dobří, rozbít bank a šampionát vyhrát... Anebo s posvěcením Strany uspořádat v hlavním městě husákovského skanzenu neoficiální mistrovství Evropy... Vlastně všechno bylo takřka absolutně fajn, dokonalá jízda; sex, chlast & skejt. Pouze v devadesátkách se to jaksi začalo kazit, protože do toho "vlezly prachy", ale bez toho - bez té jasně definované ohraničenosti - by to zpětné nostalgické vzpomínání nemělo tu správnou šťávu.__ Co dokumentu chybělo nejvíc byl právě hlubší kontext. Omezit přehnanou sebeprezentaci několika postav a ponořit se víc do života komunity se všemi problémy, které s tím souvisely. Výroky typu "když jsem narazil na skejťáka, věděl jsem, kde budu ten večer spát" jsou sice fajn, ale jak vypadala za Husáka skejťácká scéna v Brně, Ostravě, Plzni, Bratislavě nebo Košicích, to je mimo rámec filmu (asi tamní skejťáci neměli kameru...). Co se třeba povedlo Vladimíru 518 v jeho popisu městských subkultur (Kmeny), to tady prostě není. Ale vzhledem k té míře sebereflexe, to asi ani nebylo cílem - což je možná legitimní autorské pojetí, ale já jako divák mám zase právo to interpretovat jako podstatné selhání.(14.5.2019)

  • husokachna
    ***

    Při srovnání s This ain't California, které se prostě nabízí samo a nejde se mu vyhnout, King Skate prohrává o pár délek. Ač super, KS postrádá to osobní zapálení, nosný příběh a pocit všeobjímajícího přátelství, které dodali skateující Němci. Je to super sestřih historických záběrů (copak všichni skejťáci tolik natáčí?, ty záběry jsou fakt super), s vysvětlujícími komentáři a povídáním jeskynních skejťáků, je to fajn, zajímavý, hodně to poví, hraje k tomu dobrá muzika (i když někdy strašně nesmyslně a skoro pořád strašně nahlas v porovnání s mluveným slovem) a to je asi tak všechno. Dávám tomu silný tři, ale pokud chcete něco víc než jen pohled na to jak vypadal skateboarding ve východním bloku před 30 - 40 lety, pusťte si radši This ain't California (který KS podle mě v mnoha ohledech kopíruje).(17.4.2019)

  • Inozuka
    *****

    Skate mě vždycky fascinoval, ale po té co jsem to zkusil (mimochodem na zájmovém kroužku pod vedením jednoho z protagonistů filmu) a rozbil si hubu, jsem to vzdal. Ale doma dělaný skate s kolečkama z gumový hadice jsem měl a Marka Gonzallese na U rampě v Prachaticích viděl, takže to ve mě zůstalo tak nějak zažrané. A jako hardcorista mám k této subkultuře stále blízko. Jako takového, mě tenhle dokument fakt bavil a zasáhl - má to šťávu, spád a nutnou dávku nostalgie. A tak to má být ... Snad jen ta Skateboardová Růžena v soundtracku chyběla.(9.6.2019)

  • Hawaj
    ****

    Film o mém mládí, zrození skatebordingu v ČR, zrození punku a nakonec konec totality. Pokud vás nadchnul německý 100% fake dokument This Ain't California, tak tohle naopak je 100% reálný český dokumet o tom co jsme prožili v socialistickém ČSSR. Je to dobře zhutněnej vzorek našich zážitků a pocitů zaznamenanejch díky kámošům, který nebyli líný a ještě ty naše eskapády stihly natáčet na filmový kamery. Díky za to! Dobový záběry jsou zhutněný zrychleným groteskovým tempem což je super pro diváky, ale pamětník by si to radši vychutnal pomalejc. Muzika je vybraná dobře. Závěr je mírně, ale fakt jen mírně patetickej, ale to neva ;D Natřískanká projekce ve skejtparku na pražské Štavanice přinesla divoké fandění a povyk během promítání a na závěr standing ovation po celou dobu závěrečných titulků. Po zbytek večera nám všem svítili oči. Co si víc přát.(16.9.2018)

  • Maynard.
    *****

    Joo, svýho času sem byl taky skejťák... Cca v 7.třídě na základce, skočil sem cca 4 cihličky na vejšku a nějaký slajdy na zábradlíčku. Ale i tohle všecko už mělo mnohem větší stajl, než to co tady předváděj tihle český průkopníci :o). Jako asi nejvíc mě dostala soutěž ve "skoku do dálky" :o). Rozjedeš se , prkno ti narazí do zábrany a pak už jen letíš a pravděpodobně spadneš... Skok do vejšky přes laťku bez vejšky taky hodně supr nápad :o). No, ale dokument sám o sobě je parádička. Dostal sem se do let, kdy pražský floutci v době totáče žili punkovej život a neřešili hovadiny. Škoda, že není víc podobnej dokumentech, já bych navrhoval třeba rovnou o tom punku nebo hudbě... Líbí se mi, že i skejťáci lili pifko co to jen šlo a ty jejich uplý hadry taky sexy :o))(17.4.2019)

  • - Před českou premiérou proběhla premiéra na Karlovarském IFF 2. července 2018. (Varan)

  • - Petr Forman se svým bratrem Matějem byli asi prvními vlastníky skateboardů v bývalé ČSSR. Dovezli si je v roce 1976 z USA, když byli za svým otcem při příležitosti předávání Oscarů za film Přelet nad kukaččím hnízdem (1975). (raininface)

  • - Důležitou osobou byl Vojta Kotek, který tvůrcům poskytl 130 GB archivních záběrů (což představovalo asi 25 hodin záznamu). (Stoka)