poster

King Skate

  • anglický

    King Skate

  • Slovensko

    King Skate

    (festivalový název)

Dokumentární

Česko, 2018, 80 min

Scénář:

Šimon Šafránek

Kamera:

Jiří Chod
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • venca163
    ***

    Hodně jsem se na to těšil, takový téma má obrovskej potenciál. Přišlo mi ale, že se celej tvůrčí proces tak trochu schoval za to, co bylo řečeno delegací před premiérou: "Tuhle partu je hrozně těžký ukočírovat, jsou fakt crazy.". Takže to vypadá, jako kdyby se úplně rezignovalo na jakejkoliv pokus o koherentnější scénář, spíš tu jsou takový dost solitérní příběhy (formou "mluvících hlav") o tom, jaký to tehdy bylo fakt mejdlo. Hodně se o tý párty žvaní, ale ten feeling z toho nedostaneš. Srovnání s Tohle není Kalifornie se prostě nejde ubránit. King Skate se to bohužel nesnaží dělat jinak, ale úplně stejně. S tim, že je slabší snad ve všem. Nemá ucelenější příběh, nemá žádnej vývoj (vzpomínky na konci jsou úplně stejný jako na začátku, takže akorát víc nudí), nezabrousí víc do komunity nebo jejich osobních vztahů (mohl to vyprávět kdejakej strejc), nemá zrovna moc pestrý archivní záběry a i zasazení do tý doby je jen hodně letmý. Jediný plus tak asi může být, že je to prostě naše, no =). Bylo to jen #docelaDobrý #aleNicVíc #mffkv (65%)(6.7.2018)

  • Matty
    ****

    Zřejmě jsem letos neviděl film s takovou živelnou energií (blízko k němu ovšem má, také tematicky, Léto). Osmdesátiminutová testosteronová jízda bez zpomalování (malá proměnlivost tempa ovšem při střízlivé stopáži nikdy nezačne být únavná). Na konci uvěříte, že absolutním vyjádřením svobody v nesvobodných časech byla jízda na skejtu. Režijně, resp. dramaturgicky jde (stejně jako hudebně) o dost punkovou záležitost, která sice sem tam zaměří pozornost na určité téma, ale žádnou pevnější strukturu, díky níž byste dostali ucelený přehled o skejtování za socialismu, nemá. Hlavní je zakusit pocit volnosti. Díky charismatickým skejťákům a mixu bravurně sestříhaných archivních záběrů (skvělé jsou kontrasty necenzurovaných amatérských záběrů a koženého oficiálního pohledu na věc) a téměř neutichající hudby, to je velmi snadné i pro člověka, který nemá rád pivo, na skejtu stál poprvé a naposledy cca v pěti letech a příčí se mu, když je ženám přidělována role pohledných pasivních zpestření mužských aktivit. Za to, že jsem díky filmu objevil písničku Superden, tvůrcům děkuji a zároveň je nenávidím, protože to už z hlavy nedostanu. 80%(7.9.2018)

  • Big Bear
    *****

    Tohle mi strašně připomnělo mojí oblíbenou knihu Kmeny 0 o subkulturách za socialismu. Každá z nich si jak rostlinka v dusném temném pralese komunismu hledala tu svoji skulinku ke světlu, které bylo příslibem svobody a normálního života... Některé ze subkultur to měly těžké, jiné tak nějak záhadně proplouvaly pod bedlivými zraky komunistických funkcionářů prakticky bez povšimnutí či zákazů a represí. Pokud vím i z vlastní zkušenosti, leckdo se mohl se svými zájmy skrýt pod křídly ČSTV, kde například pod zkratkou TOM (turistický oddíl mládeže) fungoval nejeden téměř skautský oddíl apod... proto mne zaujalo, že pod stejnými křídly byli schováni i skejťáci. Díky velkému množství amatérských autentických záběrů na tehdejší klání a pokusy ovládnout to prkénko s kolečky dnes dokument získal nenapodobitelný feeling let osmdesátých což vše skvěle umocňoval vhodně zvolený hudební podkres. Překvapilo mně, že jedním z matadorů a sakra dobrým byl i mladý Petr Forman. Když si uvědomím, že tento sport šel zcela mimo mne už tenkrát (kamarád ale jezdil) i dnes, je s podivem jak moc mne dokument bavil. Znovu si uvědomuji, že jsem si zase u sledování řekl, že ti komunisté vlastně byli v něčem dobří. Nutili (nechtěně pochopitelně) lidi improvizovat. Dělat z ničeho neskutečné věci. Často jen podle kreseb s neuvěřitelným elánem si nadšenci razili cesty omyl - pokus a stavěly lodě, rogala, skateboardy atd... Nikde nic nešlo koupit, člověk musel být šikovný, nebo mít šikovného známého. O to větší pak byla radost z díla. Dnes? Konzum vše zalil a většinu těchto aktivit pohřbil, koupit si dnes můžete vše a klidně 1000x když na to máte. A tak si říkám, že přemíra blahobytu, ta vysněná meta těch co nemají, nemusí být nakonec to pravé. Koneckonců se na tom shodli i pamětníci v dokumentu. Dávám tedy za 5 otoček na U rampě. Líbilo se mi to ! * * * * *(6.6.2019)

  • Vodnářka
    ****

    Byla to jedna velká jízda. A to doslova. Zkopírovali pár amerických obrázků skejtu, doma v dílně vyrobili desky a kolečka, postavili rampy a překážky, napsali pár prosebných dopisů do velkých západních firem. A ono to fungovalo. Kolem skateboardu se v 70. a 80. letech vytvořila úzká komunita srdcařů, pro něž skate představoval svobodu, kamarády a cíle se posouvat dál. Šimon Šafránek dovedně kombinuje silné záběry z těchto let se současným vzpomínáním tehdejěších aktérů nejen na samotný sport, ale na tehdejší dobu v Československu, vztahy uvnitř komunity nebo proč někteří i přes možnosti nechtěli ze země odejít. Je obdivuhodné, jak dokonale Šafránek proniká do této subkultury a přenáší její atmosféru na plátno. Samozřejmě k tomu obrovsky napomáhá skvělý výběr hudby, uslyšíme The Clash i Mekyho Žbirku. Film, jehož příprava začala kampaní na Hithitu je pro mě zatím nejpříjemnějším filmovým překvapením letošního roku.(3.7.2018)

  • husokachna
    ***

    Při srovnání s This ain't California, které se prostě nabízí samo a nejde se mu vyhnout, King Skate prohrává o pár délek. Ač super, KS postrádá to osobní zapálení, nosný příběh a pocit všeobjímajícího přátelství, které dodali skateující Němci. Je to super sestřih historických záběrů (copak všichni skejťáci tolik natáčí?, ty záběry jsou fakt super), s vysvětlujícími komentáři a povídáním jeskynních skejťáků, je to fajn, zajímavý, hodně to poví, hraje k tomu dobrá muzika (i když někdy strašně nesmyslně a skoro pořád strašně nahlas v porovnání s mluveným slovem) a to je asi tak všechno. Dávám tomu silný tři, ale pokud chcete něco víc než jen pohled na to jak vypadal skateboarding ve východním bloku před 30 - 40 lety, pusťte si radši This ain't California (který KS podle mě v mnoha ohledech kopíruje).(17.4.2019)

  • - Před českou premiérou proběhla premiéra na Karlovarském IFF 2. července 2018. (Varan)

  • - Do filmu se podařilo zajistit výpovědi osmi vyznavačů skateboardingu, což byla zásluha Kateřiny Černé ze společnosti Negativ. (Stoka)

  • - Důležitou osobou byl Vojta Kotek, který tvůrcům poskytl 130 GB archivních záběrů (což představovalo asi 25 hodin záznamu). (Stoka)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace