Mazací hlava

Takhle nějak si představuju člověka semletýho životem jako maso do burgeru, když se blíží jeho poslední hodinka. Psychotropní, ale rozhodně ne nesrozumitelný. Jen plný metafor, který Lynch jako obvykle nehodlá obšírně řešit a nechává je napospas divácký fantazii. Nevidím na tom nic špatnýho. Byť je jasný, že u toho patnáctiletý fanoušci popcornu musej stádovitě umírat. Ostatně před deseti rokama bych na tom nebyl jinak. (25.08.2014)

Nepochopil jsem a těžko budu Lynchovi odpouštět pár výjevů, které mě chtě nechtě znechutily. Ono ale vážně není snadné přistoupit na obrazy z nočních můr, když mě zpěvačka v bílém každou svou scénou psychicky deptá. Přesto jsem neměl problém dojet film do konce, protože jsem pořád věřil, že ho pochopím. Nevadí. Tím, jak je celá Hlava zničující a nepříjemná, je zároveň nemožné zabránit tomu, aby zalezla pod kůži. Přesto ji můžu doporučit jenom divákům se zálibou ve výzvách, experimentech a skocích do neznáma. (26.05.2006)

3 hvězdy - naprosto alibistické hodnocení. A tak je to u Lynche pořád. Je to magor magorovič na entou. A s velkým M!!! Tenhle film je tak absurdní, šílený, že část stopáže máte chuť být Gerojem vesmíru, druhou část stopáže (nepoměrně větší) se chcete rozebrat celou tělesnou schránku a rozházet po okolí tak, aby se nedala už nikdy složit nebo minimálně se rozeběhnout proti zdi a rozflákat si hlavu na cimprcampr. A nejhorší je že se ty stopáže u šíleného Davida prolínají tak se v tom člověk máchá pěkně od začátku až do konce... Asi to je největší magořina, co jsem viděl, když nad tím tak přemítám.... ale stejně.... Ten Lynch, ale umí udělat v kebuli zmatek, že? :-) (07.03.2005)

Atmosféru to má. Hlavní hrdina s ikonickým účesem čumí jak puk, tak dokonale, jak to jen jde. Příšerka je správně hnusná. A to je tak všechno. Je úplně jedno o co tam jde a jestli na to koukáte naráz, nebo po libovolných úsecích. Dění je totiž totální random a i když mě to chvílemi bavilo, tak jsem ve zbytku málem usnul. (26.11.2018)

Klíčem k většině filmů Davida Lynche je pochopení, že jeho filmy k pochopení jednoduše určeny nejsou, avšak zamyslet se nad nimi, to už je něco úplně jiného. V mazací hlavě lze nalézt symbolismus, metafory, drobné pointy (problematická péče o dítě, objevení kousku sebe v něm, ovládání osudu někým shora + němožnost vzít to zpět apod.), ale i čistý chaos s jediným cílem - zapůsobit na diváka, vyvést ho z míry, ohromit, fascinovat něčím nevídaným, ale současně vlastně ničím. Mazací hlava je spolu s Tetsuo nejbizarnější, nejšílenější a nejpsychotičtější film, co znám, David Lynch v něm předvedl totální abstrakci jakožto filmové umění, ale přesto si myslím, že řada věcí šla udělat mnohem lépe. Pomalé tempo je k vytvoření depresivní a "duševně nemocné" atmosféry nutností, ale v méně zajimavých scénách, jakože film skutečně není vyrovnaný, se šeredně vymstívá. Mnoho pasáží však zachraňuje perfektní industriální zvuková stránka. 7/10 (09.04.2009)