Příběh Alvina Straighta

Velmi atypický Lynch. Lynch mě tímto snímkem ubezpečil, že když na to přijde, tak umí být dosti všestranným režisérem. Kdybych si jeho jméno nepřečetl v kolonce režie, tak bych zde jeho styl nepoznal. Společným rysem s předchozími snímky je snad jen neuvěřitelně citlivý backhand. Matoucí je ovšem absolutní absence násilí. Již na první pohled je jasné, že se tímto směrem snímek ubírat nebude. Krásný příběh o pohádkovém dědečkovi, který se rozhodl na sekačce na trávu absolvovat takovou až meditační výpravu, při které stihne ovlivnit, ba dokonce zachránit některé lidské osudy. Do toho všeho hraje skutečně impozantní hudba. Dlouho jsem neviděl snímek, který by mě dokázal tak intenzivní způsobem pohladit po duši a zahřát u srdce. Nádherný a hluboký snímek plný jednoduchých, zato však velmi hlubokých světových pravd. Tento snímek ke všemu napsal sám život. Za trošku slabší považuji úvodní pasáž a těžce otravnou lehce retardovanou dceru pohádkového dědečka. Naštěstí nevstupovala do děje příliš. Od započatí cesty zcela bezchybné. Nejvřeleji doporučuji a nevěřil jsem, že tohle někdy napíšu, ale těším se, až si pustím další Lynchův film. (23.01.2018)

,,NA TOM JSI JEL AŽ SEM, ABYS MĚ VIDĚL?“..... /// Milovníci netradičních filmových záběrů, filmových scénářů či snad i režisérských postupů si zřejmě šáhnou mezi nohy. Toho všeho je příběh o dědkovi, kterej má špatný kyčle, cukrovku, rozedmu plic, krevní oběh … no prostě je mu třiasedmdesát… plnej. ,,JEŠTĚ JSEM NEUMŘEL“ – takže je na čase zprovoznit sekačku, páč nemá smysl vymlouvat Alvinovi něco, co si umanul, a vydat se na cestu. Jede a potkává lidi se svejma příběhama, vypráví a poslouchá historky – něco na způsob Malýho prince, jen prostě lidi. A někdy jsou ty lidi nesmírně laskavý, že by jeden kroupu uronil. NO A CO! Furt je to POMALÁ jízda (šak co bys chtěl, na sekačce…), uondaný tempo, který mi víka zavírá. Tož úchylárna to určitě není. Spíš dobrej tip. Až budu jednou starej (ale no táák…), sednu na traktor – možná, že na ten starej vercajk už žádnou stopařku neulovím, ale třeba zjistím, že je na tom stáří i něco dobrýho. Páč nejhorší je jen sedět a užírat se vzpomínkama na mládí! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Koukám jen na filmy podle skutečnejch příběhů. 2.) Jsem veterán z II. světový a tak nějak už mě to doma sere. 3.) Jsem výrobce sekaček a přemejšlím, jak zvednout prodej. 4.) Thx za titule ,,fridatom“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (05.09.2012)

David Lynch je opravdu zvláštní režisér. Nechápu jak může režisér, který natáční drsné mysteriózní thrillery natočit tak pomalý, optimistický a citlivý road movie. Film pojednává o staříkovi, který se rozhodne vydat se na vzdálenou cestu za svým bratrem, který je po těžké mrtvici. To by možná nebylo nic neobvyklého avšak stařík se rozhodne vydat na cestu na malém traktůrku. Po cestě potkává různé zajímavé i úplně obyčejné postavy, kterým vypráví své různé životní osudy. Film je pomalý stejně jako staříkův dopravdní prostředek ale přesně tento styl příběhu velice vyhovuje a málokdy se stalo, že bych se nějak výrazně nudil. Richard Farnsworth v hlavní roli je naprosto přirozený a filmem nás provází působivá kamera a skvěle padnoucí hudba. (05.10.2008)

Príbeh Alvina Straighta je krásne minimalistickým filmom. Po nejednoznačných, pocitovo zvrátených dielach, prichádza Lynch z úprimným filmom, o človeku, ktorý sa rozhodol dať posledné zbohom bratovi, z ktorým desať rokov nehovoril. Celá táto jeho strastiplná cesta je plná rôznorodých postavičiek a amerických kukuričných polí, popri ktorých neúnavne cestuje Alvin na svojom záhradnom traktore. Čo robí ale tento film takým príjemným sú postavy. Herecké výkony doslova prebíjajú poslabší príbeh, ktorý naozaj stavia na svojej jednoduchosti. Či už je to herecký prejav Farnswortha, ktorý počas cesty spomína a hovorí múdrosti z takým pokojom až to vyráža dych, alebo Spacek, ktorá je roztomilá, tragická a zábavná zároveň. David Lynch dokázal vytvoriť naozaj pekný príbeh, ktorý síce nie je taký silný ako sloní muž, ale svojou emotívnosťou, ľahkosťou a úprimnosťou nemá k nemu ďaleko. Rozhodne si tento film budem pamätať ako pomalý filmík zo silným posolstvom, ktorý ako sa Alvinova cesta zberala ku koncu, ma dokázal dojímať, rôznym a nevšedným spôsobom. (25.09.2010)

Tento film je niečo ako psychoterapia pre jeho tvorcu. Po rokoch magorín, alegórií, metafor, násilia, podobenstiev atď natočil obyčajný film, ktorý je ešte obyčajnejší ako typický obyčajný film. Je to terapia aj pre jeho fanúšikov, ktorí sa predbiehajú v zaručene správnych teóriách jeho predchádzajúcich filmov. Tu nejde o nič, iba o vychutnanie si príjemnej atmosféry a vzdanie holdu starobe. Takto nabral silu na ďalšie desaťročie točenia typicky svojských filmov. Skoro ako od Sverákovcov. Pomalá staroba (sekačka) verzus rýchla mladosť (cyklisti). Len škoda, že sa časom ukazuje, že celý pelotón bol zrejme nadopovaný. Takže morálnym víťazom je Alvin, respektíve pomaly ďalej zájdeš. (17.06.2012)