Králíček Jojo

Když jsem viděl ty řady hvězd jak na americké vlajce, docela jsem byl zvědav jaký film bude. V kině mi totiž na toto pustili před jiným filmem upoutávku a jediné co jsem si u ní uvědomil bylo, že to bude asi divné. A bylo. Kiwi Waititi dle mého názoru natočil komedii o období, kterému jednak nerozumněl, které nezažil a navíc bylo na míle vzdálené jeho rodišti. Z toho celého vzniklo jakési nepochopení závažnosti látky se kterou se rozhodl pracovat. Už jsem to psal jinde. Nevadí mi černý humor, nevadí mi absurdní komedie dokonce ani z války dělající si legraci z vážných témat. Tady to ale místy zavánělo jakousi až neúctou cizince v prostředí které nezná (oběšení lidé na náměstí atd..). Asi jako kdybych uprostřed maorské původní vesnice lpící na zvycích a tradicích se rozhodl postavit vedle chýše šamana výrobnu kynutých knedlíků. Buď to měl celé točit jako takovou nějakou šílenou a absurdní komedii z druhé světové, nebo měl film točit jako drama. Vyvážit totiž obě polohy do rovnováhy a šoupnout to do jednoho filmu, to chce kumšt a ten tu evidentně chyběl. Celkově si kladu otázku komu byl film vlastně určen. Řadu věcí dnešní divák (chápej teenager připojený celý on-line na sociální sítě a youtube) prostě nezná, protože se o to nezajímá. Stěží ví kdo byl Hitler. Řadu narážek a ,,vtipů'' na Židy těžko mohl pobrat. Ten kdo o tom něco ví nebo jeho rodinu dokonce postihl holocaust (mezi ty se řadím já) , ten i přes hlavní zápletku filmu musel leckdy asi jen velmi ztěžka polknout pár hodně hořkých ,,komediálních'' scén a narážek na Židy... Ve filmu je pak i spousta chyb v reáliích a to dokonce i v období kdy se odehrává. Hitler např. vypráví Jojovi o atentátu a Stauffenbergovi (tedy o 20.7.1944) aby pak matka Jojovi vyprávěla, že spojenci jsou již v Itálii (tedy léto 1943 rok před atentátem v bunkru ) atd... Do toho ta typická british english Davise mixlá americkou Johanssonové a novozélandskou šišlavštinou jako že dojč z úst Waititiho...a to všechno z úst Němců v německých uniformách... Sem tam se povedl nějaký vtip (mně pobavilo to multi zdravení Heil Hitler a němečtí ovčáci), ale tím to haslo. Od ztřeštěného nevtipného začátku (a momentu kdy jsem prstem kroužil na tlačítku OFF) film v závěru sklouzne do vyloženě dramatického až slzičkového konce ...A to závěrečné procitnutí hrdiny... eh. Tohle mi prostě nesedlo. Potěšilo však to, že byl celý točen u nás, což bylo zřejmé skoro neustále. Dávám tedy za dva protifašistické letáky. * * (08.02.2020)

Waititiho humor mě neskutečně sedí. Umím si představit že by ten člověk natočil ryzí komedii. Jenže on má ambice, kromě bavení lidí, take něco sdělovat. Takže si vzal na paškál 2. světovou válku a vysmívá se fašismu stylem, až se člověk musí štípnout do tváře, zda-li je to v dnešní hyperkorektní době ještě vůbec možné, si z něčeho vážného utahovat. Plátno zaplnil skvělými herci, nad kterými ještě o fous ční parádní Sam Rockwell. Nejlepší hlášku utrousí na táboře Hitlerjungen, kdy se náš mladý hrdina zraní výbuchem granátu. "Don't do that." 80% (25.02.2020)

„Nesmí to vědět. Pokud to ví on, tak to vědí i oni.“ - „Mohla bys mu to vysvětlit.“ - „Neznáš ho. Je fanatik. Tři týdny se vzpamatovával z toho, že jeho dědeček nebyl blonďák.“ Od Waititiho mám nakoukáno dostatek na to, abych už trochu tušil, co čekat. V Králíčkovi se ale zas posunul. Předně, film určitě není pro každého. Na někoho tohle mixování vážných, mrazivých scén s těmi černohumornými, absurdními a odlehčenými fungovat nebude. Někdo nepřijme ani tu nadsázku linoucí se celým filmem. Jenže Králíček je podstatně sofistikovanější, než jak možná navenek vypadá, pod tím vším dělání si srandy je celkem jasné poselství. Waititiho efektní, rošťácký styl nicméně fungoval parádně, podobně jako herecká kreace (tedy nejen jeho, Davis, Mckenzie, Merchant, Johansson, Rockwell …ti všichni byli výborní). Směrem ke konci se hodně zvážňuje, nahrazení němčiny angličtinou si též vybere svou daň, přesto těch slabších 5* u mě Králíček má. „Řek sem, abys namalovala, kde žijí Židi. Tohle je jen hloupej obrázek mý hlavy.“ - „Jo, a tam taky bydlíme.“ (08.03.2020)

Neuvěřitelný mix dramatického lidského příběhu z druhé světové a bláznivé komedie. "Dramedie" není nic nového, ale nepamatuju si, jestli jsem vůbec kdy viděl něco v tomhle ohledu tak kvalitativně vyváženého (příběh je krásný a vtipy jsou boží) a tak rychle se proměnlivého - člověk ani nestačí utřít slzy a už se zase šíleně nahlas směje. Králíček Jojo je navíc úžasně natočený a herci jsou jeden lepší než druhý, dokonce i hlavní roztomilý kluk do filmu neuvěřitelně sedí a hrát umí. Naprostá paráda. Jeden z nejzajímavějších, nejvtipnějších... a nejlepších filmů o nacismu. (10/10) (24.01.2020)

Moc pekne. Dokaze to pobavit, dojat aj velmi kruto chytit pod krkom. Herci do jedneho uzasni, rovnako sklbenie zanrov. Najlepsie vsak je, ze sa tomu vyborne dari predavat svoj message. Nackovia su totiz banda nesvojpravnych a zmanipulovanych oviec, z ktorych si musime robit srandu aby sme sa ich nebali. Nielen v nasich koncinach dolezita zalezitost, ktora snad aspon niekomu otvori oci. 9/10 (26.01.2020)