Režie:
Josef MachKamera:
Jaroslav TuzarHrají:
Gojko Mitić, Jiří Vršťala, Rolf Römer, Jozef Majerčík, Jozef Adamovič, Martin Ťapák, Milan Jablonský, Hans Hardt-Hardtloff, Gerhard Rachold, Hannjo Hasse (více)Obsahy(1)
V krčmě pevnosti Fort Smith je bělochem zvaným Red Fox zákeřně zabit starý a opilý indián Mattotaupa, protože nechtěl prozradit indiánské naleziště zlata. Jeho syn Tokei-ihto se vrací ke kmeni Synů Velké medvědice. Po dvou letech je tento kmen téměř poslední, který ještě nebyl postupující bělošskou civilizací podroben. Při přepadení kolony se zbraněmi padne Tokei-ihtovi do rukou i dcera majora Smithe Cate. Odvede ji sám do pevnosti a chce vykouřit s majorem dýmku míru, ale je uvítán střelbou, a tak pevnost přepadne a zvítězí. Brzy je k němu vyslán zrádný Red Fox jako vyjednavač a Tokei-ihto je po příchodu do pevnosti na vyjednávání o míru zákeřně uvězněn a jeho kmen se musí skrývat. S pomocí poctivého Adamse se však Tokei-ihtovi nakonec podaří z pevnosti uprchnout. Chce svůj kmen odvést do Kanady, kde zatím jsou pro indiány lepší podmínky k životu... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (50)
Slabý odvar klasických vinnetouovek. Akční scény jsou příšerné - ten závěrečný souboj je už jen parodie (Gojko Mitič je polonahý několik minut tažen prérií na laně za cválajícím koněm, ale potom - zcela nezraněn a nepoškrábán - se na laně začne přitahovat, pak vyskočí na nohy, doběhne! cválajícího koně a poté vyskočí na koně za záda svého protivníka - tomu snad uvěří jen hodně malé děti). Děj je chaotický, postavy nevyvážené, dialogy nesmyslné ... snad jen ta příroda Jugoslávie stojí za koukání. ()
Problém těchhle filmů je, že v nich jsou všichni nesympatičtí. Ženský vypadaj jak chlapi a chlapi vypadaj jak dementi. Celou dobu má člověk pocit, že kouká na nějakou amatérskou kameru nějakých šašků, co si o víkendech za městem hrajou na indiány a komboje. Gojko prostě není Pierre a je to nuda. ()
Nikde není ani zmínka, že film byl natočen podle stejnojmenného románu od Liselotte Welskopfové-Henrichové, který mi ale připadal docela zajímavý. Už v dětství se mi líbila myšlenka, že chtěli-li Indiáni přežít, museli si najít na jednu stranu novou zemi (Kanadu), ale taky začít žít po bělošsku, na konci knihy se řeší, že budou chovat strakaté bizony a pěstovat obilí, což je něco jako kukuřice. Svobodně a na svém. Film je ovšem jenom splácanina s vlezle politickým podtextem (viz. Tosimova replika) a několika zajímavými českými tvářemi na čele s padouchem Jiřím Vršťalou (pokud vím, žil převážně v NDR) a ještě větší bombou je indiánský náčelník v provedení slovenského herce Jozefa Adamoviče. Jinak je to ale fraška, která mně připomněla zejména v závěru americkou parodii a la Žhavé výstřely 2. Že se ve filmu často používá jedna akce, nasnímaná z různých stran a pak se použije víckrát je dost běžné (mistrovsky je to využito ve filmu Tora! Tora! Tora!, ale tady je tentýž záběr (sestřelení jednoho ze dvou jezdců na koních) použit v krátké době dvakrát ze stejné kamery. Vinnetou od zlých západních imperialistů a revanšistů má dodnes svůj půvab, o hudební složce ani nemluvě. Tady se ovšem východoněmečtí soudruzi (přes "našeho" režiséra) snažili podle linie nadiktované v Moskvě i v tomhle směru dohnat a předehant a dopadli, jako onen závodní cyklista, který se "žene" sám a myslí si, že je v úniku, ale přitom mu ani nepřišlo na mysl, že peloton je dáááleko před ním a on ho nevidí. ()
Rok 1966. Klasická indiánka z produkce DEFA, ve kterých absolutně chybí alespoň náznak nějaké scénaristické a režisérské kreativity, s absencí zábavných momentů a postaviček, které nechyběly v mayovkách či např italských westernech. Jednoduchá (a nudná) linie příběhu a v některých pasážích hrozná hudba, která mi byla až nepříjemná, a kromě Gojka Mitiče, kterému nelze upřít to pravé charisma indiánského hrdiny a možná dalších dvou až tří herců nelze pochválit ani tuto stránku. Některé role (i ty ne úplně nepodstatné) snad tvůrci obsadili místními jugoslávskými osadníky z hor, kde se točilo. ()
V zásadě jediné, co se povedlo, je chladně dominantní obličej G. Mitiče a jeho sugestivní hruď, jinak se jedná o značně nepřesvědčivé dílko, jež působí, že bylo vytvářeno ve spěchu, amatérsky, a ještě navíc co možná nejrychleji to bylo možné. Snímek samozřejmě zachovává proslulou atmosféru východoevropských westernů a jejich přezdobené, čisté a hrdé indiány a dobové proradné kapitalisty prahnoucí po zlatě a půdě, ale jinak spíše rozesmívá nenavazujícím střihem, neladící hudbou, nepromyšleným scénářem, marnými hereckými výkony a strojenými dialogy. ()
Na film som sa tešil, pred ním som totiž prečítal šesť kníh pod názvom Synovia Veľkej medvedice. Knihy boli výborné, ale film nestojí za zmienku. Otras. :( ()
První film ze série východoněmeckých indiánek s Gojko Mitičem nasazuje laťku, kterou se podle mého názoru z pozdějších filmů podařilo překonat jen filmu Náčelník Velký had. Scénář je každopádně velice slabý, akční scény toporné, ale Vršťala coby záporák je OK. ()
Film legendárního jména, neboť u zedníků, nepovede-li se vám malta, často o něm uslyšíte: "Znáš film Synové Velké medvědice? Tak tohle je ho**o Velký medvědice!" Film samotný bohužel není o mnoho kvalitnější. ()
Tam, kde selhal Vinnetou byl Gojko mitič, představitel Indiánů druhé třídy. Na svém kontě má plno filmů, tento patří k těm zdařilejším. ()
O nič to nie je horšie ako winnetouovky. ()
Reklama