Tichý Američan v Praze

Pokud bych snímek vyvázal ze všech překroucených historických událostí, které tvoří rámec příběhu, a hleděl na něj nezaujatě (zcela nechávaje stranou právě historickou nevěrohodnost a bral ho ryze jako fiktivní) nebyl by to zas tak špatný film. Napětí, skvělí herci, náladově trefná hudba Karla Svobody, to vše slouží snímku jistě ke cti... Vzhledem k tomu však, že nejsem z jiné planety, nemohu zavírat oči právě před tak křečovitě překroucenou historickou "skutečností", již divákům tvůrci tohoto filmu předkládají. Z tohoto hlediska lze film hodnotit jako parádní dezinformační majstrštyk, otázkou však zůstává, zdali mu ve své době vůbec někdo mohl ještě uvěřit. Absolutně směšně totiž působí zakládání poválečné kontrarozvědky, kdy to kluci dělali vskutku na koleně, zatímco Amíci byli naprosto suverénní a měli prsty takřka všude. Naštěstí to však naši učenliví chlapci zvládli na výbornou, aniž by potřebovali pomocnou ruku Velkého bratra. O něm v celém snímku tuším nepadne ani zmínka, taktně se zamlčí snad vůbec celá jeho existence, ačkoli první sovětští poradci přicházejí do Prahy takřka ihned po jejím osvobození v květnu 1945... :))) (07.09.2009)

Film je kvalitnou povojnovou agitkou. Jednou zo zložiek určených na bezpečnosť štátu bola aj jej tajná služba. To je orgán, ktorý využíva rôzne informácie, ktoré analyzuje a ďalej rozširuje. Jednou z nich bol aj záujem americkej špionážnej služby riadenej americkým diplomatom, ktorá pracovala na získaní archívu nacistických dokumentov. To je okrem iných udalosti aj námetom tohto filmu. Za účelom ochrany štátu vznikla 30. júna 1945 v Československu ŠtB (štátna bezpečnosť), ktorá sa potom mnohokrát spreneverila svojmu poslaniu a nakoniec bola 1. februára 1990 zrušená.. Tá mala svojich špiónov, pracovala ako kontrarozviedka ale aj ako tajná polícia. Navyše pod ňu patrila aj pohraničná polícia, teda okolo 200 tisíc vojakov. Neoficiálne pod ňu patrili aj niektoré jednotky obávanej ruskej SPECNAZ. V tomto filme sme ich videli priamo v činnosti. (13.01.2017)

Na tomto filmu mne nejvíce zaujala skvělá hudba Karla Svobody. Perfektní sedmdesátková pecka pro orchestr. K ději filmu co dodat. Film se má odehrávat mezi roky 1946 - 1948. Samozřejmě všichni herci mají účesy na patku, kotlety a státní bezpečnost při nahrávání odposlechů používá kotoučové magneťáky... O ideologické zápletce o zlých Američanech ani nemluvě. Fascinuje mně, že měl někdo ze soudruhů potřebu tohle v roce 1977 točit. Zajímavý komentář: Přemek. Dávám za 1 bednu s nacistickými dokumenty. * (11.08.2019)

Těšil jsem se na M. Moravce a F. Němce. Ti mě ani v nejmenším svými hereckými výkony nezklamaly. Jinak byl film celkem slabý. Nemohu přímo říct, že bych byl zklamán. Já agitaci ani jinou propagandu nějak nevnímám, takže to mi to nějak nepokazilo. Ale asi za týden už nebudu vědět, co se ve filmu dělo. B. Brylska to hrála dobře, ale nějak bych čekal více herectví. Od V. Ráže zase někdy raději méně :). (23.09.2012)

Mnohé filmy,byť plné propagandy, se z 50.let povedly a dají se na ně dívat-asi mnozí tomu věřili a dělali to z lásky ke straně.Ale normalizační kousky,vynucené,to je peklo.Děs.Hrůza.Sračka.Pičovina.Kokotina.Chujovina......ono to není zábavné ani z pohledu milovníka braku.Toto a desítky dalších počinů této doby je k pláčí,anebo pro pravé masochysty a komunisty.Proto dávám jeden z prvních odpadů. (13.03.2007)