Reklama

Reklama

Extase

  • Rakousko Ekstase (více)

Na počátku zvukové éry bylo Gustavu Machatému jasné, že se ocitl v bouřlivé kinematografické éře, charakteristické jednak nebývalým podnikatelským rizikem, jednak možnostmi zkoušet nové režijní postupy a techniky, prověřující umělecký potenciál inovovaného média a současně vymezující další směry vývoje filmové formy. Extase je cesta, kterou si zvolil po zkušenostech se dvěma předcházejícími zvukovými filmy, Ze soboty na neděli a Načeradec, král kibiců, u nichž nebyl zcela spokojen s uměleckým a obchodním výsledkem. Ve svých úvahách dospěl k vytvoření filmu, kde by dokázal docílit maximálního sladění všech výrazových prostředků, jejich podřízení harmonické celistvosti díla v duchu uměleckého konceptu Gesamtkunstwerk. S výjimkou závěrečné střihové sekvence, tzv. oslavy práce, se režisérovi podařilo zamýšlené stylové jednoty dosáhnout zásadním omezením dialogů a reálných a stylizovaných ruchů, přičemž nejdůležitějším „partnerem" vizuální složky se stala hudba. Jejím autorem byl tehdy uznávaný italský komponista Giuseppe Becce.
Všechny tyto kroky Machatý činil v souladu se svou představou tzv. internacionálního díla, jež by bylo schopné překonat jazykovou bariéru, kterou si s sebou nesl zvukový film, a dokázalo by se prosadit na zahraničním trhu. Z toho důvodu původně nepočítal s realizací více jazykových verzí, což byl v Československu na počátku 30. let poměrně obvyklý postup u projektů plánovaných k distribuci v cizině, především v německy mluvících zemích a ve Francii. Jiného názoru bylo ale vedení společnosti Slaviafilm. Zatímco v případě německé verze se Machatému podařilo neustoupit ze své koncepce jediného díla se shodným hereckým obsazením, u verze francouzské, financované firmou Gaumont, podlehl naléhání Slaviafilmu a natočil speciální sekvence, v nichž původně obsazeného představitele Adama, Ariberta Moga, nahradil ve Francii známější Pierre Nay a Leopolda Kramera v roli Evina otce André Nox.
V případě devatenáctileté Hedy Kieslerové se po Itě Rině v Erotikonu režisérovi opět podařilo objevit herečku mimořádného charismatického zjevu, která na rozdíl od Slovinky dokázala navázat na svou evropskou kariéru úspěšným působením v Hollywoodu, kam byla pod pseudonymem Hedy Lamarr angažována v roce 1937 společností MGM. - Jiří Horníček (Letní filmová škola)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (87)

Dan9K 

všechny recenze uživatele

I přestože má film několik nej, nedokážu mu dáti vyšší hodnocení. Ta nej jsou totiž většinou toho negativního rázu, včetně snad nejhorších dialogů, co jsem ve filmu kdy slyšel a včetně nejhoršího, nejzbytečnějšího a nejvíc mimo závěru, který jsem kdy viděl. Kdyby to bylo míněno jako vtip a provokativní pokus, tak smeknu, ale obávám se, že to bylo myšleno vážně. Jo, těšil jsem se na první nahou scénu v historii nepornografického filmu, to by ovšem nesměla mít Extase milion různých verzí a já natrefit zrovna na tu cenzurovanou. Musel jsem si jí pak pustit na youtube, ale teda taky nic moc, myslím, že bohatě stačí mrknout na plakát. K příběhu se nemá cenu vyjadřovat. To, co ovšem oceňuje většina uživatelů, mě nechává zcela chladným. Těmhle jemným vizuálním kompozicím a (patrně) uměleckým záběrům, zdá se, nerozumím, nebo je to prostě jen otázka jiného vkusu. Ačkoliv i já ignorant si všiml pár hezkých kamerových fórů, ovšem nejvíc mě pobavil až pohled z motyčky v závěru. ()

troufalka 

všechny recenze uživatele

Průlomový snímek, který má hned několik prvenství. Krom často zmiňované nahoty (ve snímku působí velice decentně, ani nepostřehnete, že by mělo jít o pohoršující hambaté scény) je to hlavně kompozice - důmyslné spojení hudby a obrazu a kombinace žánrů, kdy se mísí poetika s dramatem, ale zárověň se objevují i humorné prvky. K úspěchu přispěl zcela jistě výběr hlavních představitelů, kde na sebe hlavní pozornost bez pochyby připoutala mladičká Heda. Osobně mě zaujalo výtvarné zpracování s netradiční kamerou, která si dokázala pohrát jak se záběry kompozice, tak i se zaostřenými detaily. V jinak velice vyváženém díle působilo rušivě posledních budovatelských 9 minut, i když nutno přiznat, že ani těm nešlo nic vytknout po umělecké stránce. Ač šlo o zvukový snímek, byl natočen jako němý snímek s dodatečným ozvučením.                 Challenge Tour říjen 2015: 30 dní se světovou kinematografií ()

Reklama

Kulmon 

všechny recenze uživatele

Tak jsem konečně viděl tento skandální snímek. A přiznám se, že jsem chtěl vidět film jen a kvůli prvním nahým záběrům v našem filmu. Zároveň jsem se domníval, že to je tak jediné, co je na filmu k vidění. Jak hluboko jsem se mýlil! Nahé záběry Hedy Kiesler – Lamarr mají samozřejmě takový zvláštní podtext, když víte tu historii. Ale film má i jiné stránky, které ukazují Gustava Machatého jako neuvěřitelně talentovaného režiséra. Navíc krásná kamera! Takže vřele doporučuji i kvůli jiným věcem než nahé Hedy. ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Vzhledem k nepopulárním dialogům jsem si více oblíbila rakouskou verzi. Ale to nic nemění na tom, že je obrovský rozdíl v milování Extase a jen jejího respektu jako vývěsního štítu českého filmu 30. let (ačkoli je to koprodukce). Počtvrté v kině už je to jen symbióza se střihovou skladbou... a Becceho hudbou... a Zvonimírovou gradací a dokonalostí Hedy. Hurá práce! ()

D.Moore 

všechny recenze uživatele

Fantastická filmařina, krásná. Kdybych tedy měl z Machatého filmů, které jsem zatím viděl, vybrat jeden, který mě nejvíc oslovil, vybral bych Ze soboty na neděli, ale to Extasi nijak neubírá na působivosti. Je to filmová báseň, jedna naznačená i doslovná metafora vedle druhé, tady nějaký význam, tam další, Hedy Lamarr je kouzelná a krásné Machatého záběry spolu s Becceho hudbou dělají i z obyčejného probuzení a otevírání žaluzií zážitek. Nakonec i ta závěrečná část s recitujícím Františkem Halasem... Ano, je to podivné finále, ale je to zase tak skvěle natočené a strhující, že to k tomu celému příběhu prostě patř,í a kdo chce, najde metafory i tam (práce nemá stát = manželka nemá zůstávat bez povšimnutí?). ()

Galerie (29)

Zajímavosti (40)

  • Kameraman Jan Stallich natočil niekoľko záberov, ktoré stále pôsobia ohromujúcim dojmom. Priviazal kameru ku krompáču jednému z kopáčov alebo kvapky vody padajúce z kohútika do veľkého suda snímal cez dno, ktoré bolo sklenené. (Raccoon.city)
  • Podle Hedy Lamarrové dosáhl režisér na její tváři vášnivého výrazu tím, že ji nečekaně píchnul špendlíkem do zadnice. (džanik)

Reklama

Reklama