Narušitel

Natočit něco takového v sedmnácti a ještě to dostat do kin, klobouk dolů, což myslím zcela vážně. To ale neznamená, že ten film není totálně mimo ve vystihnutí zobrazované doby, naprosto ve všech aspektech, v každé scéně, v každém detailu. Herci hrají rezignovaně, jen Neškudla se snaží zachránit, co jde. Ale nejde to, scénář je příliš absurdní. Naopak mám pocit, že kdyby P. N. nehrál tak dobře, film by se přehoupl už úplně do nezáměrné komedie, což bych jako divák asi ocenil víc... Fungují jen scény, kde letadla prostě letí a nic víc se dějově neděje, ale i ty jsou příliš dlouhé a oslabuje je všudypřítomná hudba. (24.01.2019)

To bolelo a hodně. Davide, proboha režie, scénář, kamera, fakt musíš všechno dělat ty ? Zejména scénář to je teda horší výsledek než bitva sedláků u Chlumce. Jako mluvit o plánu útěku přes hranice, zjistit, že mě někdo slyšel a neřešit to, to snad i Frank Drebbin by hodil zpátečku. Hlavní hrdinové vůbec nestárnou, pořád vypadaj stejně, rok 1970, rok 1989. Celá ta zápletka byla hrozně šílená, náhodou jedou do svazarmu, kam předtím asi taky náhodou podstrčej stbáci složku ? Dál tam mám problém s absolutně naivním resp neuvěřitelně pitomým chováním všech. Jako já budu nosit tričko s odznáček RAF a fakt se dostanu do lidově demokratický armády ? Budu se stýkat s pilotem RAF a můžu vést svazarm, kde mám letadla co můžou letět přes čáru ? Pilot RAF nosí uniformu RAF v roce 1970, to šlo ? A ty brutální střihy v čase, ach bože to nemělo vůbec žádný vývoj s postavama. To fakt tu "nehodu" neřešili až pak na výročí 15 let ? Jo, je určitě umění dostat svůj film do kinodistribuce, marketing filmy sice mívají jako kráva, ale stejně je vždy podstatný csfd. Letecké scény hezké, ale zase příliš dlouhé. Jako dávat filmu hvězdičky, že režisér, kameraman a scénarista je mladej, natočil film a dostal ho do kin je skoro až pervezní. Já dám jednu, protože nechci být úplný kat, ale Davidovi silně doporučuji ať si vybere disciplinu která mu jde nejlíp (produkce ) a zbytek nechá jiným od kterých se může dost naučit. (28.01.2019)

Mám nesmírnou úctu k našim klukům, kteří bojovali v RAF, mám moc rád letadla, létání, vůni kerosinu a vše co je s letectvím spjato, mám rád herce Jirku Dvořáka, mám v úctě nedávno zesnulého pana Zindulku a mám rád hudbu Michala Hrůzy... Toho všeho je tento film plný, tak proč sakra se mi nelíbil? Protože bagr ! Film shořel na naprosto děsivém scénáři, zpracování i nehereckých výkonech neherců. Budu spojlerovat stejně jako se spojlerovalo v autoklubech v sedmdesátkách z laminátu na embéčkách, takže kdo chce být dějem ,,stržen'' či si chce napětím kousat nehty ať dále prosím nečte... Film retrospektivně poskakuje mezi šedesátými a osmdesátými roky. V jednom z časových úseků se ocitáme na letišti jakéhosi aeroklubu v polovině osmdesátých let, kde si to mezi piloty coby obsluha letiště štráduje v modré uniformě RAF pan Zindulka coby zápaďáckej pilot. STB je na letišti pečená vařená, ale pohoda. Přesto má veterán strach o svůj život, protože ho prý chce STB zatknout... V osmdesátých letech? To se honily máničky a chartisti, ale nějací dědouškové zničení kriminály a prací v nápravných lágrech fakt už nebyli její cíl... STB navíc jezdí stále stejným autem ač děj poskakuje to o deset let vpřed či vzad nemluvě o estébácích ve stále stejných hadrech... Filmaři vůbec ve filmu rezignovali na dobové oblečení a tak na nějaké dlouhé límečky či široké kravaty a kalhoty do zvonu zapomeňte! Mladí herci byli nesympatičtí (všichni!) a vůbec jsem nechápal jejich konání... Navíc všichni šli z aeroklubu k letectvu na prouďáky? To byli všichni tak dobří? Vrcholem všeho byl rok 1989 a hotovost našich hrdinů, kdy proti narušiteli startovali poplach v Migu patnáctce UTI - tedy cvičné dvojmístné verzi v mundůrech ze studené války ! V době kdy jsme už měli jednadvacítky a Albatrosy a kdy byly moderní helmy a přetlakové kombinézy... No a vůbec ona ideová zápletka o nesvobodě... kdyby kdokoliv jinej, ale piloti lidové armády? Kdo nebyl komanč, nelétal v ČSLA ! Je vidět, že film točil mlaďoch, který něco k tématu nastudoval, ale bylo to málo a tak můžeme být rádi, že tam hrdiny nehonil červený trojplošník... Jen považte, letci ve filmu nadávají na poměry, ale narušitele donutí přistát a pak si to obhájí tím, že se to dělat musí aby se mohlo létat??? O tomto období jsem hodně četl a lecos o tom vím. Bylo pár těch co nechali prchajícímu letadélku čas zmizet v mraku, ale více těch co za hodinky či dovolenou jej donutili přistát a v některých případech jej i bez ohledu na civilní osádku sestřelili... proto mám s našimi letci mezi roky 1948 - 1989 velký morální problém. Jednak jsou to samozřejmě lidi, které obdivuji. Každý kdo si osvojí pravidla létání, meteorologii a hlavně může si vyčistit hlavu tam nahoře v nekonečné modři má můj respekt. Samozřejmě se mi také líbí všechny ty poválečné stroje, hlavně Migy 15 a 17... Ale pak je tu ten aspekt ochrany hranic, kdy naše letectvo bránilo zbraněmi prchajícím opustit totalitní zemi... A to mám problém zkousnout a oslavovat je za to. Zkrátka a dobře, tenhle film jsem nepochopil. Netuším co měl sdělit. A jelikož tam byla alespoň fajn všechna ta letadla a záběry z nich, dávám za jeden plastikový model Migu 21. * (05.06.2019)

Předtucha, že letošní rok bude díky českým filmům skvělý, kterou jsem vyjádřil po Ceně za (ne)štěstí, se zatím naplňuje. Narušitel je nádherně dadaistické drama z období socialismu o mužích pilotujících letadla, což je to jediné, co dokážu o zápletce s určitostí napsat.___Vyprávění rámuje vzpomínání Petra Kostky na jeho letecký výcvik a jednu tragickou událost, ale neboť mu zřejmě trochu vynechává paměť a nedokáže se dobře soustředit, občas nějaká scéna dávající příběhu smysl chybí a mnohé jiné scény, které naopak nic přínosného nesdělují (převážně ty letecké, následované pro jistotu zmínkou o zakoušeném pocitu svobody), naopak přebývají. Vnukovi, který Kostkovo vyprávění zaujatě poslouchá a očividně věří, že „Tak to chodilo“ (což bychom asi měli taky), proděravělé vyprávění zjevně nevadí.___Jak hrozný byl život za komunismu, nám má být zřejmé z občasného výskytu slizkého estébáka típajícího cigaretu o křídlo letadla nebo z výroků jako „Kdo to má vydržet?“ nebo „To je strašné, co se u nás teď děje“. Jinak si nesnesitelný tlak, kterému hrdinové čelí a kvůli němuž chtějí Československo opustit, musíme domyslet. Drama, konflikty a akční scény také. Minimalismus takřka bressonovský.___Zřejmě mělo jít o příběh o přátelství dvou heterosexuálů, třebaže se skoro ze všech přátel vyklubou svině (což je jedno ze dvou slov, kterým jsou po celý film označováni komunisti, abychom snad náhodou nezačali pochybovat, že by nějaký komunista mohl být dobrý člověk; to druhé slovo je „kurvy“) a flashbacky s titulní dvojicí mají silně homoerotický náboj. Pouto mezi Vláďou a Zdeňkem by vysvětlovalo, proč všechny scény s manželkou, redukovanou na sexuální objekt, který jen občas něco řekne nebo projeví starost, působí naprosto bezpohlavně a zbytečně. Postavám, jednajícím nonstop v rozporu se svým přesvědčením, že je někdo odposlouchává a neschopným používat kauzální logiku (stejně jako celý film), jsem po pravdě rozuměl pouze v momentě, kdy Jiří Dvořák říká „Připadá mi to nějaký divný“.___Když už nelze laťku absurdna dále zvyšovat, přichází asi pětiminutový vysvětlovací monolog jedné postavy, po kterém všechno dávalo ještě méně smyslu. Beckett by zaplesal. Obdivuji odvahu tvůrců nasadit umělecky takhle výlučný počin, kteří by mnozí mohli mylně považovat za snaživou etudu studenta prvního ročníku režie, do široké distribuce, a těším se na reakce diváků, kteří za film zaplatí cca dvě stovky. P. S. pětihvězdičková hodnocení jsou zjevně od účtů založených jen kvůli tomu, aby tomuhle filmu daly pět hvězdiček (založení ve stejnou dobu, narychlo ohodnocených 200 filmů), stejná strategie jako u Ceny za štěstí. (24.01.2019)

Jestli si osmnáctiletý režisér Balda Narušitelem splnil sen, tak prosím, podle mého názoru se však nejedná o správnou cestu. Poměr výkon/věk totiž nelze brát v potaz od momentu, kdy je počin nasazen do běžné distribuce a chce se za něj standardní vstupné. Balda je v určitém smyslu nadaným tvůrcem a jednou z něj něco může být, před sebou má však ještě hodně velký kus práce. Narušitel má k plnohodnotnému filmu stále dost daleko. (25.02.2019)