Reklama

Reklama

Davidovi je šestnáct, má krásnou přítelkyni, rodiče ho podporují ve všem, do čeho se pustí, a vytvářejí mu patřičné finanční zázemí. Právě se přestěhoval, má nastoupit do nového hokejového týmu Vlků a zabojovat o místo brankářské jedničky. Jenže nováček v pevně semknutém kolektivu, to bohužel nevěstí nic dobrého. Co dělat, když tě spoluhráči nevezmou mezi sebe, a opustí tě holka? Spirála šikany, odvety a vzájemných bojů se roztáčí. Pro většinu hráčů je to zpočátku asi jenom zábava, ale kapitán Jerry tlak neustále stupňuje. Někteří s tím možná nesouhlasí, ale nikdo nic neudělá. A šikana se z kabiny následně přesune i na internet. Podaří se Davidovi vybojovat své místo v týmu, ve škole, v životě, a Vlky porazit? (Bontonfilm)

(více)

Videa (1)

Recenze (18)

mchnk 

všechny recenze uživatele

Film své kvality bezpochyby má, nicméně scénář je až nestoudně slabý, skoro odfláklý a nebýt teensexuální scény a vulgarismů, forma i podstata celého příběhu by se neztratila v odpoledním vysílání Déčka. Dominátor jako němé komparzní křoví či Záruba komentující juniorskou ligu, i toto vypovídá o přístupu tvůrců...jediným zpestřením této naivně předpověditelné story bylo pro mě to krásné pihaté stvoření, Denisa Biskupová se mi líbila ve všech filmech, ve kterých prozatím hrála, slibný herecký potenciál současného českého filmu, uvidíme. [Kino Citadela] ()

Bebacek 

všechny recenze uživatele

Moc díky za velmi povedený a autentický pohled do života teenagerů (ve filmově neotřelém prostředí dorosteneckého hokejového týmu), které je v soudobé české kinematografii k velké škodě tak málo vidět (!), a také velké díky za otevření problematického tématu (nejen kyber) šikany. Kéž se tento film dostane k co nejvíce osobám z cílové skupiny (dětem, dospívajícím i rodičům). Velmi dobře napsané, uvěřitelné postavy, rozehrání dramatického konfliktu, jeho stupňování a uzavření. Diváckou pozornost si drží od začátku do konce. Obzvlášť mě bavily motivy zrcadlení – vzájemná nevraživost chlapců, kteří mají de facto stejnou "startovací pozici" (rodičovské tlaky), byť na první pohled zcela odlišnou (sociální třídy). Tomáš Mrvík je spratek par excellence, těším se na jeho další roli. Ten kluk se pro filmový objektiv narodil! ()

Reklama

MrHlad 

všechny recenze uživatele

David je šestnáctiletý brankář, který právě přestoupil do nového týmu. A nebude to tu mít snadné. Spoluhráči jsou drsňáci a vycítili ideální cíl pro šikanu. Ambiciózní otec dělá všechno pro to, aby jeho syn uspěl, ale nevidí, že tím všemu spíš škodí a problém představuje i cukrovka. Na Davida je toho trochu moc. A je jen otázka času, než mu z toho všeho trochu rupnou nervy. Smečka je povedené a uvěřitelné drama s dobrými herci, přirozenými dialogy a svižnou režií. Jeho jediným výrazným problémem je fakt, že debutující Tomáš Polenský nakousne spoustu zajímavých témat a podzápletek, které nakonec trošku vyšumí do ztracena. Pořád ale příjemné domácí filmové překvapení. ()

Matty 

všechny recenze uživatele

Nekřečovité teen/sportovní drama o (kyber)šikaně v dorosteneckém hokejovém týmu. Přesvědčiví mladí herci (byť záporáci jsou ve výhodě díky šťavnatějším rolím), uvěřitelné prostředí, působivá expozice (mj. díky využití POV záběrů), dynamicky rozehrané konflikty a zohlednění kontextu (nepotismus, úplatky) jen v takovém rozsahu, aby film nepřestal být záživný pro mladší diváky, na něž cílí přednostně. Dokud se vyprávění drží v mantinelech zimního stadionu, nechybí mu dravost a daří se mu sugestivně navozovat atmosféru strachu. Strachu z toho, jak brankářský nováček doplatí na to, že se vzepřel pravidlům smečky, i strachu ostatních promluvit, zastat se kamaráda.___Míň uvěřitelné jsou scény, z nichž nečpí testosteron a pach pubescentního potu: redundantní „postelové dialogy“ s otcem, polovičatá snaha zohlednit třídní původ postav a zároveň některými paralelami ukázat, že šikanátor i jeho šikanovaný jsou oběťmi tlaku svých ambiciózních rodičů. Podzápletky vedou k tomu, že vyprávění soustavně negraduje a má spíše epizodický charakter. Ještě hůř než dospělí, pro jejichž hledisko film nemá velké pochopení, dopadly všechny ženské postavy.___Nevlastní (?) matka protagonisty sice jedná ze všech postav nejrozumněji, ale synovi jen komplikuje život, takže její počínání vyznívá jako něco nežádoucího. Jedna dívka hlavního hrdinu opustí zřejmě jen proto, že jej trenér nepostavil do branky (aby ze dne na den začala randit s jeho sokem, čímž dává za pravdu sexistické poznámce trenéra „Ženský láká úspěch“), další k němu přimkne na základě toho, že pochválil její insta fotky leknínů a zamlženého lesa (fakt, že nefotí selfíčka, ale přírodu, má společně s jejími zrzavými vlasy vysvětlovat, proč dívka nezapadá do kolektivu a v tanečních při pánské volence zůstává na ocet). Závěr, kladoucí důraz pouze na jednu z vícero rozpracovaných motivických linií, navíc vyvolává otázku, jaká vlastně byla její funkce ve vyprávění.___Konec je vůbec nemile zplošťující. Od filmu, který mj. vnímavě zohledňuje roli kolektivní slepoty nebo fakt, že šikanovaný někdy může svou frustraci obrátit i proti lidem, jež mu chtějí pomoct, bych čekal, že šikanu ve finále neuchopí jako něco, co odezní po odstranění určitých externích překážek. Její následky si v sobě ve skutečnosti nesete po zbytek života.___Uvedené nedostatky každopádně nekazí celkový dojem z filmu. Jde o velmi podobný případ, jakým byl loňský Abstinent - autentické, nebanální, divácky široce srozumitelné drama o závažném problému mládeže, které žel, obávám se, nevzbudí mediální zájem, jaký by si zasloužilo. 60% ()

Bluntman 

všechny recenze uživatele

Nechci na ten film být zlý, protože je lepší než KRAJINA VE STÍNU (která bude získávat České lvy). Lepší než poslední Slámův snímek je ovšem i záznam z nepovedené kolonoskopie (esteticky zajímavější a co do vhledu do problematiky přínosnější), a tak to není moc velká pochvala. Zkusím to znovu: celovečerní fikční debut Tomáše Polenského je docela ok televizní poč...kat, ono to jde do kin, a to navzdory střídání pár převážně interiérových lokací a s tak špatným zvukovým mixem? Snad napotřetí se mi to už povede. SMEČKA je dost výlučné dílo, čímž je zajímavá (neznamená nutně dobrá), protože se snaží kombinovat a) teenagerovský biják o dospívání, b) sportovní drama o lůzrech, mezi které přichází talentovaný nový hrač jakožto potenciální záchrana skoro odepsaného týmu, c) film-argument o šikaně. Zatímco v zahraničí jsou uvedená schémata velmi dobře osvědčená, uzpůsobená klasickému vyprávění, u nás jsou poněkud jiné tradice, založené na výrazné epizodičnosti a spíše pasivitě postav. Film, pod kterým jsou uvedeni Polenský spolu s Irenou Kocí jako lidé zodpovědní za scénář (dramaturg/yně buď neexistoval/a, nebo by měl/a vrátit peníze), je na pomezí dvou tradic. Na místo epizodičnosti pracuje s rozsáhlejšími žánrovými schématy, jenže po pár desítkách minut tyto opustí, takže na místo izolovaných jednotek máme větší bloky, jenže celek je stále nesoudržný. Od teen filmu o milostných trablech se přejde k dramatu o šikaně, aniž by se linie z předchozího (přebrání přítelkyně agresorem, potenciální nová dívka) jakkoliv dořešily. A zejména: žánrové, aniž by bylo inscenováno aspoň se základní schopností po naplnění konvencí, převládne nad argumentem, když rozhodující poslední zápas (schéma sportovního snímku) je důležitější než onen argument (snímek o šikaně), protože provázání kvůli náhlé názorové změně některých postav nefunguje. Vede to k paradoxu, kdy mládežnická podívaná proti šikaně je na konec o tom, že šikanu vyřeší leda šikana, protože agresorovi se v hlavě nerozsvítí, dokud nedostane přes hlavu hokejkou (a druhý pěstí přes hubu). Jo, a taky šikanovaní musí být opravdu nadaní, aby byli v týmu nepostradatelní. Dílo-argument vede k paradoxu, kdy nechce souhlasit s postavou otce (zastávajícího tezi, že násilí řeší násilí), ale ve výsledku je stvrzením jeho rady, že šikanátorům je třeba to vrátit, promluva a obracení se na autority výše je k ničemu. Ukázkový Everyday Patriarchy Bullshit, u kterého mě nejvíc zaráží, že se na výsledku jakkoliv podílela jakákoliv žena (jedna postava je mrcha, která z nevysvětlitelných důvodů začne chodit s agresorem, druhá taky funguje jenom jako objekt vztažený k mužskému "hrdinovi" a je z vyprávění eliminována, na matku nikdo nedá a způsobuje jenom problémy, přestože jako jediná má mozek a nebojí se ho použít). Oceňuji tak leda společenský přesah, kdy je ukázáno, že ve Zlíně je to o tom, kdo se narodil do jak privilegované rodiny, kdo má kolik peněz, kontaktů a absentující morálky. Akorát se obávám, že tohle vyplývá mimoděk (a takové jednání není potrestáno, leda na úrovni ega-neuposlechnutí otce, než na systémové rovině). Někde mezi dvěma a třemi hvězdičkami, ale protože to navzdory estetické konvenčnosti a dramaturgické nezvládnutosti míří do kin a ne do televize, přikláním se k lepším dvěma. ()

Galerie (105)

Zajímavosti (8)

  • „Podle výzkumů se téměř každé páté dítě stává obětí šikany. O šikaně se obvykle hovoří pouze v souvislosti se školstvím. Ze své zkušenosti však vím, že mládežnické sportovní kolektivy jsou jí plné, a často je mnohem brutálnější než šikana na školách,“ řekl režisér filmu Tomáš Polenský. [Zdroj: lidovky.cz] (fanda124)

Reklama

Reklama