Režie:
Tomáš PolenskýKamera:
Andrejs RudzātsHrají:
Tomáš Dalecký, Tomáš Mrvík, Václav Vašák, Patrik Děrgel, Jiří Vyorálek, Anastasia Chocholatá, Denisa Biskupová, Vlastina Svátková, Pavel Handl (více)Obsahy(1)
Davidovi je šestnáct, má krásnou přítelkyni, rodiče ho podporují ve všem, do čeho se pustí, a vytvářejí mu patřičné finanční zázemí. Právě se přestěhoval, má nastoupit do nového hokejového týmu Vlků a zabojovat o místo brankářské jedničky. Jenže nováček v pevně semknutém kolektivu, to bohužel nevěstí nic dobrého. Co dělat, když tě spoluhráči nevezmou mezi sebe, a opustí tě holka? Spirála šikany, odvety a vzájemných bojů se roztáčí. Pro většinu hráčů je to zpočátku asi jenom zábava, ale kapitán Jerry tlak neustále stupňuje. Někteří s tím možná nesouhlasí, ale nikdo nic neudělá. A šikana se z kabiny následně přesune i na internet. Podaří se Davidovi vybojovat své místo v týmu, ve škole, v životě, a Vlky porazit? (Bontonfilm)
(více)Videa (1)
Recenze (111)
Šikana je fakt průser a bojím se, že v mnoha případech naprosto neřešitelnej. Mě se tohle týkalo naštěstí jen jednou a příjemný to teda nebylo, vyřešilo to bombovaní v metru na Chodově, druhý den s dalším před Albertem na Hájích a u třetího rány padaly v šatně ve škole, pak už jsem nikdy tohohle nebyl součástí, ale tady v tom filmu to byla čistě záležitost dvou kreténských tatínků naprosto bez debat. Mě se líbila i ta druhá dějová podlinka a to že tatínek umetá svejma prachama synkovi cestu v hokejový kariéře, to tiž přesně zničilo český hokej a dokud to bude tak, jak je v níže v odkazu článku, tak můžeme hrát leda tak s křovákama z Afriky a ne s Kanadou (Mafie v českým hokeji) . ()
Malý velký hokejista 2, aneb když ve sprchách šaten neteče voda, nemusí za tím nutně být technický stav zlínského zimního stadionu.. Mládežnická kabina plná testosteronu, pobytů na hrušce i slézání s ní a kolem spředené sítě hockey bitches, klientelismu a ambic rodičů, projektujících si do dětí vlastní sny. Od Polenského žádný Miracle on Ice, kterému by slušelo kino, ale ani úplná hobby liga. K ledu to sráží, že nosné téma šikany je nakonec zbagatelizováno způsobem vyřešení a taky několik „out of real“ momentů (za všechny Záruba, který si místo šetření svého namáhaného hlasu střihl funkci hlasatele na juniorské lize). Apropo, jestli to Hosták vedl jak tady, tak není divu, že sestupujeme.. ()
Po 8 mesiacoch zase v kine! Smečku som videl včera a dnes sa mi páči viac než včera, čo sa mi stáva zriedkavo. Je to TELEVÍZNY FILM, takže distribútor prejavil značnú dávku odvahy, keď ho nasadil do kín a myslím, že to nebola chyba. Výprava (priebeh hokejového zápasu) a ani scenár síce nie sú na najvyššej úrovni, ale to nevadí. Tomáš Dalecký hral v pohode a od Uzlov a pomarančov sa zlepšuje. Najsviežejším hereckým momentom tu bola mladá Denisa Biskupová (Leny). Hoci ide o hraný debut Tomáša Polenského, réžia je výborná. Najlepšie scenáristi vykreslili vzťahy otec - mama - David, priemerne sa im to podarilo vo vnútri hokejového tímu a na vzťahy David - Carla - Leny zostalo príliš málo miesta. Práve dejová linka s babami, mala podľa mňa obrovský nevyužitý potenciál. Posolstvo proti šikane sa podarilo sprostredkovať menej presvedčivo - tak na 50%. Film ako celok drží dobre pokope a zaujme. ()
Jasně. Nějaké věci trochu přitažené za vlasy, ale nic to nemění na tom, že to je nějaký film z hokejovou tématikou v českém prostředí, což po letech docela sedne. V nějakých částech možná menší důraz na diváka a trochu uspěchaný konec bez nějaké určité katarze. Jinak vlastně docela radost, že toto existuje. ()
Galerie (105)
Photo © Bontonfilm
Zajímavosti (11)
- Roli Davida (Tomáš Dalecký) si měl původně zahrát Tomáš Mrvík. Nakonec se z něj stal hlavní antagonista Smečky. (ČSFD)
- Většinu postav mladých hokejistů ztvárňují skuteční hokejisté ze Zlína. (ČSFD)
- Film se natáčel v červenci a srpnu 2019 ve Zlíně, Vizovicích a v Praze. (ČSFD)
Nechci na ten film být zlý, protože je lepší než KRAJINA VE STÍNU (která bude získávat České lvy). Lepší než poslední Slámův snímek je ovšem i záznam z nepovedené kolonoskopie (esteticky zajímavější a co do vhledu do problematiky přínosnější), a tak to není moc velká pochvala. Zkusím to znovu: celovečerní fikční debut Tomáše Polenského je docela ok televizní poč...kat, ono to jde do kin, a to navzdory střídání pár převážně interiérových lokací a s tak špatným zvukovým mixem? Snad napotřetí se mi to už povede. SMEČKA je dost výlučné dílo, čímž je zajímavá (neznamená nutně dobrá), protože se snaží kombinovat a) teenagerovský biják o dospívání, b) sportovní drama o lůzrech, mezi které přichází talentovaný nový hrač jakožto potenciální záchrana skoro odepsaného týmu, c) film-argument o šikaně. Zatímco v zahraničí jsou uvedená schémata velmi dobře osvědčená, uzpůsobená klasickému vyprávění, u nás jsou poněkud jiné tradice, založené na výrazné epizodičnosti a spíše pasivitě postav. Film, pod kterým jsou uvedeni Polenský spolu s Irenou Kocí jako lidé zodpovědní za scénář (dramaturg/yně buď neexistoval/a, nebo by měl/a vrátit peníze), je na pomezí dvou tradic. Na místo epizodičnosti pracuje s rozsáhlejšími žánrovými schématy, jenže po pár desítkách minut tyto opustí, takže na místo izolovaných jednotek máme větší bloky, jenže celek je stále nesoudržný. Od teen filmu o milostných trablech se přejde k dramatu o šikaně, aniž by se linie z předchozího (přebrání přítelkyně agresorem, potenciální nová dívka) jakkoliv dořešily. A zejména: žánrové, aniž by bylo inscenováno aspoň se základní schopností po naplnění konvencí, převládne nad argumentem, když rozhodující poslední zápas (schéma sportovního snímku) je důležitější než onen argument (snímek o šikaně), protože provázání kvůli náhlé názorové změně některých postav nefunguje. Vede to k paradoxu, kdy mládežnická podívaná proti šikaně je na konec o tom, že šikanu vyřeší leda šikana, protože agresorovi se v hlavě nerozsvítí, dokud nedostane přes hlavu hokejkou (a druhý pěstí přes hubu). Jo, a taky šikanovaní musí být opravdu nadaní, aby byli v týmu nepostradatelní. Dílo-argument vede k paradoxu, kdy nechce souhlasit s postavou otce (zastávajícího tezi, že násilí řeší násilí), ale ve výsledku je stvrzením jeho rady, že šikanátorům je třeba to vrátit, promluva a obracení se na autority výše je k ničemu. Ukázkový Everyday Patriarchy Bullshit, u kterého mě nejvíc zaráží, že se na výsledku jakkoliv podílela jakákoliv žena (jedna postava je mrcha, která z nevysvětlitelných důvodů začne chodit s agresorem, druhá taky funguje jenom jako objekt vztažený k mužskému "hrdinovi" a je z vyprávění eliminována, na matku nikdo nedá a způsobuje jenom problémy, přestože jako jediná má mozek a nebojí se ho použít). Oceňuji tak leda společenský přesah, kdy je ukázáno, že ve Zlíně je to o tom, kdo se narodil do jak privilegované rodiny, kdo má kolik peněz, kontaktů a absentující morálky. Akorát se obávám, že tohle vyplývá mimoděk (a takové jednání není potrestáno, leda na úrovni ega-neuposlechnutí otce, než na systémové rovině). Někde mezi dvěma a třemi hvězdičkami, ale protože to navzdory estetické konvenčnosti a dramaturgické nezvládnutosti míří do kin a ne do televize, přikláním se k lepším dvěma. () (méně) (více)