Indiáni z Větrova

STOJÍ ZA TO VIDĚT: Pod rouškou příběhu o "spřátelení chlapců a děvčat z dětského domova, s chlapci a děvčaty, kteří nejsou z dětského domova, za pomoci hodného starého psíka", je vymejvárna o tom, jak je super žít v zemi obehnané ostnatými dráty. Chrání nás před narušiteli! A kdyby chtěl někdo z našeho ráje ven, máme statečné pohraničníky, kteří s ním zatočí, když takového nevděčníka děti z Větrova napráší. (mrtví na čáře se do příběhu nějak nevešli)... ..PS: hvězdy jsou za dokonalou ukázku skryté propagandy. (22.03.2015)

Hodně citová záležitost. V mládí jsme si hráli na všechno možné. Vstupem do dospělosti se všechno mění. Už si člověk nehraje, neskáče jen tak, neplazí se po zemi. Všechno je jakoby složitější, i když to vlastně není pravda. Indiáni z Větrova jsou pro mě citovkou, vzpomínkou na mládí, kdy jsme měli zcela jiné "starosti". No a ten závěr filmu. Achich. (25.03.2012)

Přiznávám že tomuto dílu nadržuji (níže vysvětlím proč) a odpouštím mu jak vypráví o hodných pohraničnících, kteří hlídají, aby nikdo neutekl z naší krásné socialistické země. Strejdové pohraničníci na ně pošlou vycvičené pejsky, aby je roztrhali, nebo je rovnou zasypou dávkou ze samopalu. To vám samozřejmě ve filmu neukážou, možná tak rozborku a sborku toho samopalu v kasárnách. Bez hnusného politického tónu, by to byl zajímavý film s dobře hrajícími dětmi, melancholickou atmosférou a smutnou hudbou. A teď k tomu proč tomuto filmu nadržuji. Z prostého důvodu, točil se u nás doma. Bitva ve filmu byla v písečném lomu za naší vesnicí u odstaveného strýcova bagru. Vlčák patřil pánovi z naší ulice, kterého jsem s jeho psy vždy vidíval chodit kolem našeho domu, protože generaci za generací profesionálně cvičil další a další vlčáky a myslím, že tam chodí dodnes, ale já už tam nejsem. Dokonce si ve filmu zahrál zlého pána na kterého zaútočí hodný pes. Některé děcka ve filmu mluvijá našim nárečím a vrchol nostalgie tomu nasadili filmaři, když indiánský náčelník Přemek měl rande s Lidkou „Lehkým vánkem“ a sedli si na pokácený agác před naším vinným sklépkem. Ve filmu sem nehrál jedno z děcek v komparzu eném proto, že sem byl eště hodně malušenký. (07.05.2023)

Viděla jsem kdysi dávno jako odrostlé dítě a pamatuju si, že se mi to líbilo. Hlavně Michal Dymek 😉 a ty vztahy mezi dětmi. Propagační téma služby pohraničníků jsem tehdy nějak nevnímala a pokud, zapomněla jsem na to. A teď to vidím jako babička a jsem v šoku. Třetí hvězdička je opravdu jen očima tehdejšího dítěte. (27.08.2023)

Tuto koko...u nám několikrát promítali ve školním kině. Když nám chtěly vychovatelky udělat radost, daly hlasovat, na který film se budeme v pátek po obědě dívat a kvůli debilitě většiny spolužáků to tato koko...a vždy s přehledem vyhrála. Indiáni z Větrova během dvou let počtvrté, mladej Dlouhej v uniformě a haranti z děcáku. Nemůžu tento film ani cítit. Nikdy jsem ho neviděl v televizi, ani v "normálním" kině, přesto se mi některé scény vybavují jako bych je viděl nedávno. Pro mě filmový strašák a noční můra dětských let. Hnus. // Tak jo, znovu jsem se na film po hodně dlouhé době (30 let +-) znovu podíval a přidávám jednu hvězdu za neoddiskutovatelné kvality filmu, je slušně natočen a některé děti si ho mohou oblíbit, je to přeci jen "klukovský film". ALE. Celým filmem se táhne smutná až depresivní hudba, utracení psa si mohli tvůrci odpustit, i když pes nakonec vyvázne živ a zdráv, a celkové ladění filmu o dětech z děcáku, na které rodiče s...u, není určitě není pro dětskou duši to pravé ořechové. Mimochodem, ten všemi milovaný pes je strašný hajzl, terorizuje prakticky každého v okolí. Nechápu, co se na Indiánech z Větrova harantům mohlo tak moc líbit. (13.10.2016)