Trabantem tam a zase zpátky

Nechcem, nechcem sa v Trabantových komentároch opakovať ale už nejaký ten čas, je to v samej podstate to samé. Ono, ťažko tu priniesť niečo novátorské (samozrejme s výnimkou nových prírodných scenérií a zážitkov). Ešte raz Dane a spol.: Veľká vďaka za tieto dobrodružstvá, precestovali ste všetko. Konečná! (24.05.2020)

Zda jsem zvolil správnou strategii při sledování Trabantové série, když jsem jako první zhlédl snímek o poslední cestě z Indie až do České republiky, netuším. Upřímně ani mně samotnému se tahle strategie nezamlouvá, jelikož preferuji chronologické sledování v závislosti na času distribuce. Ale pro jednou jsem se spontánně (a tak trochu v cestovatelském duchu) rozhodl, že na Přibáňův snímek "Tam a zase zpátky" zajdu do kina a tak se stalo. V prvních minutách byl proto zřejmý deficit z minulých dílů, jelikož jsem se se členy posádky teprve seznamoval a zvykal si na jejich, pro zbytek diváckého osazenstva známého, počínání s překážkami na cestě. Rychle jsem se ale do postav vcítil, čemuž podle mě velmi pomohla nostalgická vzpomínka na mou návštěvu Indie. Leč bych preferoval rovnoměrnější rozdělení jednotlivých částí cesty ve filmu (Indie zabírala drtivou většinu a trasa Uzbekistán-Slovensko sotva 5 minut), hodil jsem tenhle zmar za hlavu. Postupem času jsem se totiž do snímku ponořil víc a víc a poslední půlhodinku jsem už jen nadšeně hltal. Narozdíl od pravidelných diváků Přibáňových dokumentů se mé prvotní nadšení z šíleného pokusu objet trabantem celý svět dostavilo právě v tomto díle a díky neznalosti předchozích dílů přehlížím nedostatky, kterých si už znalý divák při porovnání s předchozími cestami asi snadno všímá. Pro mě ale zvítězila síla přítomného okamžiku a bezmezně nadšeného pocitu z nespoutaného cestování a dalekého překročení komfortní zóny všech účinkujících. Za toto nadšení jim děkuji a už se těším na retrospektivní sledování zbylých trabantových dobrodružství. (14.06.2019)

Stojím si za tím, že nejlepší film byla Afrika a to bez debat, ať už dramaturgicky, zpracováním, přehledností a zábavností. Pak mě bavil seriál k Jižní Americe. V téhle poslední výpravě spousta věcí zaniká. Spíše jsme svědky série různých momentů, někdy vtipných, někdy napínavých, ale taky často nudných. Chybí mi tam prvek vzdělávání - základní popis třeba Gangy, Váránasí, hinduismu, buddhismu, Uzbekistánu atd. Vlastně se o jednotlivých krajinách nedozvíme vůbec nic, kromě toho, že indové jsou selfíčkáři a číňani jsou sledováni na každém rohu. Škoda no... věřím, že seriál bude lepší, ale jednoznačně vrcholem byla Afrika. 65% (18.04.2019)

I přes to, jaký "fame" mají ostatní díly cestování s trabanty, byl pro mne tento první, který jsem viděl. Postavy, které jsem v životě neviděl, jsem si oblíbil a kamera byla i přes příšerné podmínky úžasná a kameraman dokázal zachytit jak chlapy v trabantech, tak přírodu a krásu země. Velké nadšení z filmu ve mně vzbudila také hudba od Wohnoutů, která dávala putování pořádný šmrnc. Celé road movie také doprovázel humor a můj smích v kině se jen a jen stupňoval. Asi se budu muset kouknout na ostatní epizody.. (23.04.2019)

Konec už docela zkrácený a Indie teda jako byla to destinace, kterou jsem chtěl někdy navštívit, ale po letošnim Nizozemsku, kde jsme naráželi na spousty Indů, tak se nedivim že Přibáňova expedice nadávala pořád na Indy, protože já na ně nadával už v Nizozemsku! A ty silnice?! No jako my můžeme být ještě rádi za to málo těch “dobrých” cest co tady máme... a ano bylo super slyšet hlášku z Pelíšek, protože to by se fakt v Číně člověk zcvokl!!! (09.11.2019)