Režie:
Jiří MenzelKamera:
Jiří MacákHudba:
Jiří ŠustHrají:
Rudolf Hrušínský, Jaromír Hanzlík, Josef Somr, Petr Čepek, Miloslav Štibich, Petr Brukner, Rudolf Hrušínský ml., Eugen Jegorov, Bořík Procházka (více)Obsahy(1)
Nezapomenutelný spor dvou mysliveckých spolků nad zastřeleným kancem... Filmová adaptace povídkové knihy Bohumila Hrabala Slavnosti sněženek byla natočena v roce 1983. Jednotlivé povídky jsou vlastně portrétními miniaturami sousedů, s nimiž Bohumil Hrabal žil uprostřed ojedinělé chatové oblasti v Kersku nedaleko Prahy. Většina těchto literárních postav má svůj reálný a živý předobraz. S neopakovatelným vypravěčským stylem spisovatele a skvělou profesionální technikou režiséra se před očima diváků rozvíjí nostalgická, ale především hluboce lidská freska žánrových příběhů lidí a lidiček žijících v Polabí. Znovu tak ožívají pan Franc, Leli, rodina hostinského z Hájenky a nezapomenutelný příběh sporu dvou mysliveckých jednot nad zastřeleným kancem. Ve filmu se snoubí poetično s realistickým popisem, stylizovaná nadsázka s humornou drobnokresbou, události veselé s událostmi smutnými. Za zmínku stojí, že vedle známých herců – Rudolfa Hrušínského, Jaromíra Hanzlíka, Josefa Somra, Petra Čepka a Jiřího Schmitzera, se tu v epizodních rolích objevují kromě autora samotného i dva významní čeští režiséři: Jiří Krejčík jako věčně hladový pan Karel a František Vláčil v roli starého myslivce. (Česká televize)
(více)Zajímavosti (42)
- V hlášce: „To zas bude v alejích nablito,“ jsou alejemi myšlenky ulice, které se takto nazývají. (griph)
- Při jedné scéně, kdy se točilo, režisér Jiří Krejčík, který ve filmu hrál roli Karla, zakřičel: „Stop!“ Režisér filmu Jiří Menzel ho napomenul slovy: „To nemůžete, to režíruju já.“ Krejčík odpověděl: „To jo, ale blbě!“ (sator)
- V den, kdy se natáčela scéna s kancem, zemřel sovětský prezident Leonid Iljič Brežněv. (M.B)
- Film se natáčel od srpna do listopadu roku 1983. (SONY_)
- Před natáčením filmu musel Jiří Menzel povinně absolvovat několik školení. Ideolog KSČ Pavel Auersperger jej poučoval, jak má zpracovat současnou látku, aby neurážela rodnou stranu a socialismus. Další politruk z vnitra ho zase školil ohledně podoby správného "esenbáka". (raininface)
- Rudolf Hrušínský a Blažena Holišová si zahráli manželský pár rovněž ve filmech Rozpuštěný a vypuštěný (1984) a Jak básníkům chutná život (1987). (majky19)
- Postava akademického malíře Junka (Ferdinand Havlík) je inspirována skutečným umělcem Václavem Junkem (1913–1976), který měl v Kersku chatu. (navabaca)
- Dlouhovlasá tenistka jedoucí na kole vlevo (14. minuta filmu) je Milada Štýbrová, známá jako Michaela Lamková se stříbrnými botami hromnicemi ve filmu Bota jménem Melichar (1983). (Ipuwer)
- Automobil, jímž Liman (Bořík Procházka) vozí kozy na pastvu, je čtyřdveřová verze Pontiacu Ventura, model 1975. (Foxhound#1)
- Přibližně ve 38. minutě filmu se objeví na pile dělník vylévající na keře vodu z kyblíku na dlouhém bidle. Na hlavě měl železničářskou čepici. Hraje ho autor předlohy Bohumil Hrabal. Podruhé ho uvidíme na přelomu 56. a 57. minuty, kdy Rudolf Hrušínský (Franc) přibíhá a marně se dobývá do hospody Na hájence. Hlásí přitom, že má „žízeň jako trám, přivezli mi uhlí.“ Hrabal sedí u levého stolu před hospodou. (Kesijop)
- Titulky s herci a všemi účinkujícími ve filmu jsou promítány před filmem, nikoliv po jeho skončení, jak to bývá zvykem. (boul)
- Režisér Jiří Menzel obsadil do jedné z rolí také režiséra Františka Vláčila. Ten ztvárnil na kančí hostině starého pána, jemuž se klepou ruce. (artcha)
- Ve filmu zazní skladba „Poustevník“ od Bedřicha Nikodéma. Slyšet ji můžeme také během Hrabalovy povídky, zpracované ve snímku Perličky na dně (1965). (artcha)
- Film původně čelil zákazu kvůli britské vlajce, která se objevila v jednom záběru. Nakonec však u cenzorů prošel. (NiaWolf)
- Ve filmu "hráli" celkem čtyři kanci: Dva vycvičení byli natáčeni při lovu. Třetího vycpaného použili filmaři při přetahování o prase. Posledního kance snědli herci se šípkovou omáčkou a zelím. (NiaWolf)
- Rudolf Hrušínský (Franc) na pastvě poslouchá rozhlasové pohádky vyprávěné Josefem Abrhámem. Stejný text říká Vlastimil Brodský ve filmu Na samotě u lesa (1976). (pávek)
- Natáčelo se v reálné chatové oblasti Kersko, kam byl děj filmu situován. Interiéry se točily uvnitř Hájenky v Kersku a v pražských ateliérech. Nezapomenutelnou scénu s divočákem z lyrické komedie natočil režisér Jiří Menzel na návsi v obci Sluštice nedaleko Říčan. Od doby natáčení na začátku osmdesátých let zde však došlo k mnohým změnám. Byla uzavřena místní škola na návsi a autobusová zastávka před ní byla odstraněna. (hippyman)
- Scéna s naháňaním diviaka prebiehala tak, že pred cvičeným kancom išlo auto, vzadu sedel kameraman a za volantom sedel majiteľ diviaka a rozhadzoval kúsky mäsa, aby diviak utekal. (Raccoon.city)
- Bohumil Hrabal bol s predstaviteľom Franca (Rudolf Hrušínský) tak spokojný, že mu k filmovému kostýmu zapožičal svoj klobúk. (Raccoon.city)
- Dvojici Bohumil Hrabal a Jiří Menzel nechcelo vedenie KSČ po snímke Skřivánci na niti (1969) 11 rokov dovoliť realizovať spoločný projekt. Až po veľkom úspechu Postřižin (1980) sa rýchlo rozhodlo o schválení scenára k tomuto filmu. (Raccoon.city)