Čekání na barbary

Aneb jak si zarputile vytvořit nepřítele tam, kde by se s trochou pokory dalo koexistovat v míru. Neustále aktuální myšlenka zhoubného imperialismu (kdekoliv, kdykoliv) je tu křišťálově jasná (a pouštní krajina i ospalá pohraniční pevnost krásně nasnímaná), ovšem přes vláčné tempo předkládaná zrychleně koncentrovanými událostmi (léto, zima, jaro, podzim); úplný úkrok stranou pak zastává prazvláštní "romance". (11.12.2023)

Krásné historické drama, jehož největší kámen úrazu je způsob, jakým je natočen. Natočen je totiž velice, velice pomale. A možná proto tady skrývá modré průměrné hodnocení s číselným počtem 59. Přitom Čekání na barbary si filmařsky nezadá s takovým filmem, jako je například Američan, který je na tom v hodnocení obdobně, ale přitom já byl neskutečně nadšen. Neuvěřitelné herecké výkony, kterým Mark Rylance jednoznačně vládne, ale kde mu Johnny Depp a Robert Pattinson bravurně přitakávají. Námět, který v sobě má obrovské množství myšlenek právě tím, že je situován do neznámé doby na neznámé místo. Není ale problém si v tom najít ten svůj příběh a situovat to do Afriky, na Blízký Východ nebo prostě kamkoliv, kam se v historii rozpínala bílá evropská tvář. K tomu počítejte s exotickým prostředím pevnosti, která jak kdyby stála na hranici mapy, kde za ní je jen neprozkoumané bílo a perfektní kameru, která svými záběry dokáže učarovat. Ve výsledku nemám úplně pocit, že toto by měl být film, který se sotva dostane k šedesátiprocentnímu hodnocení. (02.01.2022)

Humanismus zosobněný bezelstnou ustaranou tváří Marka Rylance versus mrazivá neúprosnost moderního inkvizitora Johnnyho Deppa a jeho pravé ruky v podání Roberta Pattinsona. V neznámé zemi a v neznámém čase sehrají především první dva jmenovaní naprostý koncert, kterému podle mě pomalé tempo nic neubírá, ale naopak mu svědčí. Rozdělení filmu na tři jednání připomíná divadlo, a to setsakra dobré! (30.01.2022)

"NEVÍM O ŽÁDNÉM NEPŘÍTELI, POKUD JÍM TEDY NEJSME MI SAMI." Rozsahem střídmá historka z rozhraní civilizace (nebo něčeho, co jako civilizaci chápeme), která systematicky a zarputile brojí proti poklidu a romantice oněch míst. A ve výkonu Marka Rylance se ta brutální destrukce (spíše ideová než obrazová - určitá drásavost je ve filmu přítomna, přesto převládá efekt tušeného) "krásně" zrcadlí a je svým způsobem fascinující sledovat drobnou odvahu běžného člověka, který tváří tvář nepochopitelnému počínání neustoupí... Jakýsi zvrácený půvab má také obsazení vyhlášených hollywoodských krasavců (učedník a jeho nástupce?) do rolí veskrze nesympatických, o to ale lépe zvládnutých. 75% (27.11.2023)

,, Oni nás berou jen jako návštěvníky, kteří jednoho dne odejdou'' ----- Uživatel Marze to už vlastně všechno ve svém komentu dokonale popsal. Film se odehrává v blíže neurčeném čase na hranici blíže neurčeného impéria. Ačkoliv se mi jeho myšlenka moc líbila, historie nám nakonec ukazuje jak je to dál. Můžeme se podívat třeba nyní do Afghanistánu odkud se stahují Amíci. Místní ,,utlačovaní'' budou zase mít svoji zemi pro sebe. Budou se mít lépe? Mají se lépe lidé v Africe ve všech těch dekolonizovaných státech po druhé světové? Už je nikdo neutlačuje, jsou svobodní... Jenže s bílými často odešla i civilizace a to co tam po nich zbylo často už dosluhuje... Ve filmu se mi moc líbila kamera. Ty dlouhé pomalé záběry, to já rád. Připomnělo mi to některé australácké filmy. Kdo celý film táhne je Mark Rylance. Co ten tu předvedl, to bylo něco úžasného. Už jen kvůli jeho výkonu stojí film za vidění. Kdo se zajímá o historii, bude značně rozkolísán. Jednak bude samozřejmě stát na straně lidskosti a práva, ale na straně druhé si bude uvědomovat jak to bylo leckdy na hranicích podobných impérií složité a těžké. Že tam nebyl prostor pro luštění starých textů a dumání starého velitele pevnosti. Tohle budu chvilku vstřebávat, ale líbilo se mi to moc.... Dávám za 4 dřívka s texty. * * * * (21.11.2020)