Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Je známou pravdou, že v základu anekdotické nápady se nemají zbytečně protahovat. To platí rovněž pro tento film, který rozvíjí oblíbené schéma (často zužitkovávané, mimo jiné i ve francouzské komedii Tetovaný) - líčí, v jakých obtížích se ocitne člověk, jenž si nechal na záda vytetovat kresbu malíře, jenž se až po své smrti stal nenadále slavným. Nebožák se tak stává jakýmsi chodícím obrazem, jenž cena neustále stoupá. Navíc se o hrdinu zajímá stále více lidí, jejichž úmyslům lze jen stěží důvěřovat... Režisér Jan Moravec, jenž si napsal i scénář, se opírá zejména o hereckou složku, která vnáší nejvíce spontaneity. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (41)

vypravěč 

všechny recenze uživatele

Moravcův a Podskalského snímek skličuje již tím, jak se vyslovuje a to neopakovatelně dotváří děsivou atmosféru bezmoci, která je – v perspektivě snímku – jakoby vtisknutá do života každého člověka. Skvělý vtipný tragikomický sujet důvtipně přeložený do (dosud obecně srozumitelného) alegorického jazyka šedesátých let, terciálně vychyluje pokroucené nářečí absurdního, místy až surreálného humoru: každé slovo je potenciálně svým vlastním opakem, jak to nejdokonaleji znázorňují blázni věrohodně si hrající na psychiatra v léčebně duševně chorých. Nelze se vyslovit, lze se jen obávat. Ze spojení dvou nesourodých režisérských vidění vzešlo nebezpečné enfant terrible, které mateřské i otcovské rysy perzifluje každým gestem: prostý humor konzervovaný šíleným světem chutná jako trapnost neprávem uštědřených kopanců a černohumorné „nesmysly“ – jako vyvržené z útrob Bretonových – se vystavují jako vzorky zežloutlého katalogu nadrealistických hříček. Tíseň. PS: Může být větší naplnění hrůzostrašného zdivadelnění moderní kultury, než člověk, který se stane obrazem? ()

Zazie 

všechny recenze uživatele

Víc než příběh človíčka, který si skočí na skleničku a vrátí se po třech dnech jako umělecké dílo, mě nadchla ničírna bankovek, kde jsou zaměstnanci hodnoceni podle toho, kolik toho zničí ("Vy jste dnes málo zničil." "Já vím, já budu ničit přesčas."), a čas od času se někdo zblázní ("Ne, já nejsem poctivý. Já si to doma slepím.") ()

Reklama

Adam Bernau 

všechny recenze uživatele

Króner a jeho manželka mi připadají jako ztělesnění té dvojice ze starých anekdot "přijde muž domů a říká ženě:...". S tím pravděpodobně souvisí i fakt, že mi celý ten film spadá do doby tak o 3-5 let dřívější, než byl natočen. A s touto dischronií zase souvisí fakt, že mě nepřesvědčil a nebavil (kdyby byl skutečně z roku 1963, vnímal bych ho mnohem příznivěji). Absurditka pěkná, jedna trefná momentka a hláška střídá druhou (za všechny: "Jsem novým ředitelem galerie. Můj předchůdce se nepohodl s vrátným.") Některé rezultáty, jakož i samotný závěr filmu (člověk x zvíře, výměna pozic) byly silné, podobně práce v "ničírně". Ovšem celkový dojem velmi slabý, nemohu si pomoci. Takový škrobený slepenec. Připomínalo mi to dojem z Juráčkova Případu pro začínajícího kata, kterému jsem sice málo rozuměl, za to mě strhával po celou dobu. Tomuto jsem naopak rozuměl dobře, leč bez zaujetí. Jen zcela mimochodem podotýkám, že malíř nemohl ve své závěti odkázat něco, co nebylo nikdy jeho vlastnictvím. Ale má to být absurdní, takže kuš. ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Zajímavá socialistická satira, zajímavá absurdní zápletka rozvitá opravdu ab absurdum, zajímavé nadčasové metafory v souvislosti s vystavováním člověka jako zvířete v ZOO či s jednáním s člověkem jako s předmětem (konkrétně obrazem). Je to do jisté míry originální, má to řadu vtipných hlášek (za všechny mi nejvíc utkvělo v paměti „Vy jste padělek. Odejděte, prosím!“), má to i jistý přesah skrze ty metafory i obraz doby a krajiny, v níž film vznikl. Ale současně jsem se neubránil pocitům znudění či dojmu, že je to... (tvůrci prominou) strašná blbost a trochu nedotažený úlet. Hotel pro cizince i Případ pro začínajícího kata ze stejné doby a hodně podobného ražení mě vysloveně fascinují, mimo jiné svou jedinečnou stylizací, kdežto v tomhle snímku čs. nové vlny mi to po umělecké stránce připadalo oproti těm dvou zmíněným takové průměrné a ani většina herců ve svých rolích mě nějak zvlášť nezaujala. Výjimku tvoří Zdeněk Řehoř v roli obhájce, kterému podobné vedlejší komické roličky s espritem anglického humoru vždycky seděly (okamžitě jsem si vzpomněl na Řehořova vrchního ze svatebního dílu Majora Zemana). 60% ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

„Záda si nesmím mýt, bude mi je udržovat restaurátor.“ Ve filmu je to podobenství na tehdejší dobu a její řekněme praktiky cítit velmi dobře, stejně tak pro (poučeného?) diváka není těžké pojmenovávat si jednotlivé jevy, které v sobě snímek ukrývá. Ale na druhou stranu s tím nestojí a nepadá fakt, zda si film užijete. Na takhle absurdní, mrazivou ovšem zároveň i velmi vtipnou hříčku člověk nenarazí každý den. Já se u jejího sledování smál hodně a často, těch zapamatování hodných situací a hlášek je v ní obsaženo nemálo. Namátkou třeba obrácení rolí hostitele a hosta, želva, co nenechává svého páníčka umýt obě nohy najednou, armáda psychiatrů, soud a „vykonávání“ rozsudku, pasáž z vězení a mnoho dalších momentů (včetně konce), které mě dost pobavily (ta hořkost se dá celkem dobře vytěsnit, pokud se na ni vyloženě nesoustředíte). Pár míst je trochu slabších, každopádně silné 4* s radostí dám. „Já ti ustelu…“ - „Kluky dej na studie a vyber jim hodné nevěsty, možná, že by jedna stačila. A jděte rychle, už mi jede vlak!“ ()

Galerie (2)

Zajímavosti (1)

  • Jako galerie byla použita budova Janáčkova divadla v Brně. Natáčelo se i v brněnských ulicích, například v České nebo na Malinovského náměstí. (troufalka)

Reklama

Reklama