Na břehu

Slušný katastrofický biják natočený evidentně s minimem prostředků. Kde drahé hollywoodské trháky sázejí na přehnaně nabubřelé efekty, vystačí si Na Břehu s náznaky a dobře vypracovanou (byť předvídatelnou) psychologií postav. Za to by si film zasloužil možná i 4 hvezdičky. Bohužel jsem od začátku nemohl vystát kapitána správňáka Armanda Assante. Pan "já tu atomovku neodpálím", který na věky miluje svoji rodinu, aby se v zápětí vyspal s první šlapkou po ruce a to vše s tím svým strnulým výrazem, za který by si zasloužil facku mě přinutil dát o hvězdu méně. (17.08.2011)

Z jednoho úhlu pohledu mě celkem mrzí, že scénář Na břehu byl zpracovaný jen jako televizní film, z druhého jsem tomu rád. Mlucahy si totiž paradoxně mohl dovolit natočit až okázale lyrický katastrofáč, ve kterém divák marně čeká na nějaký dravý zvrat do tradičního schématu "naděje na záchranu existuje a hrstka statečných ji promění ve skutečnost". Mnohem víc než o akční záchranu světa tu běží o vztahy charakterů, slušně provedenou milostnou linii, moralizování a vskutku epochální mírovou agitaci, která je proto snesitelná, že se neohlíží na hranice velmocí. Na břehu je film působivý už proto, že si po vzoru hollywoodských katastrofických špektáklů nemůže dovolit servírovat masové scény zmaru. "Highlander" Rusell Mulcahy je překvapivě silný v náznacích, které velmi působivě mapují konec lidské společnosti (mrtvá rodina pokojně ležící na posteli, drancování v Melbourne). Od režiséra jeho kalibru bych skoro čekal povrchní lpění na efektu, ale Na břehu se naopak snaží o poctivou práci s charaktery a z každé efektnější scény těží maximum. Bohužel, limity všech složek (vizuální, herecké, režijní atd.) jsou místy příliš patrné a film má tendence být až trochu přepjatý a křečovitě emotivní. Záchvěvy diletantství a televizáckého průměru jsou časté a jinak výtečný příběh poznamenávají víc než zdrávo. Jenže i přesto je Na břehu stokrát působivější výpovědí o apokalypse než 99% velkoprodukcí fúzovaných do jedné. Pokud očekáváte velkolepou efektovou řež, v níž hrdina zachrání svět, obejme ženu, políbí dítě a dojatě se vysmrká do vlajky, dejte ruce pryč. Naopak pokud čekáte ve své podstatě konzervativní a lyrický příběh několika postav tváří tvář zániku světa, zkuste pobýt Na břehu. Jsem přesvědčený, že se tvůrcům záměr povedl, byť s malými výhradami. (31.03.2006)

No nevím, nějak mi to místní hodnocení nesedí. Tenhle remake ... přišlo mi že herci jsou pořád veselí (to asi že dostali práci) a celá ta atmosféra je s původní verzí úplně neporovnatelná, i když jsou to v podstatě totožné filmy. Navíc ta stopáž ... představa že by to člověk měl vidět najednou ... je děsivá. (11.03.2011)

Perfektně natočené apokalyptické drama...osudy obyčejných Australanů a několika Američanů (posádky jaderné ponorky) po jaderné válce, která zničí severní polokouli a změní proudění atmosféry tak, že nezasaženou Austrálii hrozí zničit radioaktivní mrak...strhující režie, efektní vykreslení zdevastované civilizace, ale především lidské tragédie nevídaných rozměrů. Pokud vás tohle nevezme za srdce, pak už asi nic... Na televizní remake skutečně nevídaný nářez. 80% (29.05.2003)

Kdyby mi tolik nevadil Assante, přidal bych hvězdu. Opravdu jeden z nejdepresivnějších filmů, co jsem viděl. U takovýho námětu přece jen člověk čeká, že na konci nějaká naděje bude, ale tady je vidět, že to netočili v Hollywoodu a je to dobře. Nikde žádnej amík, kterej zachrání aspoň část populace (nejlíp v New Yorku nebo LA) mezitím co svojí širokou čelistí drtí žvejkačku. Efekty odpovídaj televizní produkci, ale o ty tu vůbec nejde. Jde o myšlenku a ta je silná. (19.01.2007)