Upír Nosferatu

Skutečná lahůdka z dřevních dob žánru. Co více dodat, když vše již bylo řečeno ;-) - - - Jen tak pro zajímavost, tohle dílo dnes existuje v mnoha verzích (jen na IMDb je jich vyčísleno osm) střihu a tím i délky filmu. Já sám jsem tenhle film viděl v průběhu nějakých dvaceti let 4x a mám pocit, že pokaždé jinak. Krom televizního uvedení a projekce v brněnském FK daleko zajímavější byly projekce na 20. LFŠ (1995) s nezapomenutelným klavírním doprovodem >improvizujícího< Filipa Topola a letos pak v brněnské Flédě projekce s hudebním doprovodem DG307 a hostujícím violoncelistou Pepou Klíčem (toto hudební nastudování vyšlo též na cd "NOSFERATU" - viz. diskuze k filmu). Topola už asi v souvislosti s tímto filmem neuvidíme (i když by to bezesporu stálo za to! - pokud by o to stál :-) ale Dégéčka si živě s tímhle filmem - budete-li mít tu možnost - určitě nenechte ujít! Možná by to bylo i téma pro některého z vydavatelů - tenhle počin vydat na dvd! (17.04.2006)

(1001) Mno, po několika opakovaných shlédnutích a bezesných produmaných nocích musím říci, že tento film bych zařadila do škatulky "dostalo mě to, ať jsem nechtěla sebevíc". Při prvním sledování jsem si u strašidelné hyeny říkala, co to má být. Postupem času se něco změnilo. Teď když si vzpomenu na pitoreskní postavičku ohánějící se kolem sebe rakví, naskočí mi samé příjemné asociace. (22.05.2009)

„Chce to jen trochu námahy, kapku potu a možná…malinko krve.“ Nikdy jsem nebyl zrovna fanouškem hororů (jako spíš jejich parodií), ale přesto bych od „klasiky“ žánru čekal podstatně víc. Triky a masky byly sice výborné (stejně jako ty stylové odbíjející hodiny s kostrou), ale atmosféra filmu mě nijak zvlášť nestrhla. Nepomohly tomu ani/hlavně postavy (snad s výjimkou záškodníka Knocka); úchylné výrazy hlavního namyšleného hrdiny (a soudě dle „uklidňujícího“ dopisu i řádně dementního), stejně tak ta jeho věčně nervózní nána („Proč jsi zabil ty krásné květiny?“), která bez něho nebyla schopná chvíli vydržet, ani k jednomu jsem necítil sympatie (spíš přesný naopak). Což je potom zvláště směrem k závěru filmu problém, když se o ně ani trochu nebojíte a je vám vlastně tak nějak jedno, jak moc Nosferatu řádí, snad mu i ze stále více převažující apatie k ději a jisté zlomyslné škodolibosti přejete úspěch (samotný konec mě tím pádem nechal ledově chladným). Takže na rozdíl od výborného Východu slunce půjdu u dřívějšího Murnauova díla s hodnocením podstatně níž, a to na až na chabý průměr. (01.06.2015)

Občas už je člověk přesycen těmi nejrůznějšími variacemi na život hraběte Draculy. A možná proto je lepší, vrátit se na začátek, přesněji řečeno osmdesát pět let zpátky. Vidět, jak to všechno začalo. Beze slov (protože Dracula žádná slova ani nepotřebuje), jen s nepříjemně zneklidňující hudbou. Max Schreck nehraje Draculu (či Nosferata, jméno tady opravdu není důležité). On jím přímo je. Zapomeňtě na přitažlivého Garyho Oldmana z verze od Coppoly. Zapomeňte na Bélu Lugosiho. Tohle je Dracula ve své animální podobě, šílený a hrůzu nahánějící. A to vlastně platí pro celý film. Jedinečné zpracování, stíny a strach. A můj nejmilejší němý film. (15.07.2007)

Další němá éra a další zklamání. Dobrá tedy, dám šanci ještě Kidovi a potom se do toho nebudu šťourat a nechám to být! Asi tomu nerozumím, asi nejsem takový filmový labužník a asi nejsem tak trpělivý, abych vydržel hodinu a půl u pár zvuků sledovat "prázdnou" obrazovku. První půlhodinku jsem se i bál, prožíval to, ale potom mně přepadla nuda a odešla až s nápisem "KONEC". Na tu dobu vzniku je to briliant, ale na dnešní dobu obyčejnej šutr od Bečvy. (28.10.2008)