Upír Nosferatu

Max Shreck je fakt mazák a vždycky, když tam zrovna byl tak mě to megabavilo. Chvílema mě ale film nevtáhnul až tak jak jsem čekal, i když jistou znepokojivou atmosféru má hlavně díky dost nepříjemné hudbě. Geniální jsou ovšem záběry, když se na zdi objevuje upírova silueta. Vizuální stránka je naprosto dokonalá i po letech. Ještě se mi líbil herec co hrál šíleného vězně. Naprosto chápu proč se z toho stal takto nadčasový film. (13.02.2006)

Jeden z filmů, který jsem chtěl alespoň jednou za život vidět je právě Upír Nosferatu. I když je to neoficiální přepis příběhu hraběte Drákuly, musím uznat, že je neskonale působivý. Na svojí dobu dokáže divákovi vcítit dost stísněnou atmosféru, která se díky hudbě táhne celý film a nedokáže zastavit. Nejsilnější stránka němého filmu je přeci hudba. Kde jinde by si tvůrce také počínali se základy zvukové vložky, která je takovémuto filmu oporou? Jako horor to možná v dnešní době kdekoho dokáže zarazit, ale když si člověk uvědomí, že to je natočené v roce 1922 musí hlubokou poklonou vzdát hold dílu, které nadčasově dokázal stvořit každou svojí scénou působivý příběh bestie, kterou zde ztvárnil Max Schreck tak působivě, že každá scéna s ním mrazí a jen tak nepřestane. Ihned na to jsme měl možnost vidět první oficiální zpracování Drákuly a musím podotknout, že ten na tento nemá ani po kotníky. Nemá a nikdy mít nebude. Němci totiž dokázali natočit film, který tvoří základy dnešního trochu uceleného stylu zvaný horor, zasahujícího v dnešní době, trochu do extrémů. A přitom když se člověk podívá na tento film, uvědomí si, jak to všechno může být hrůzostrašné a přitom tak jednoduché. A to si pište, že na tu dobu to má neskutečný nádech mystičnosti. (10.10.2007)

Neviem, ktorú verziu som videl ja, každopádne úvodný prológ Davida Carradina ma navnadil, čo sa už nedá úplne povedať o tej metalo-rockovo-gothickej hudbe. K pár scénam sa rozhodne hodí, pokiaľ nezačne totálne vybľakovať a rušiť atmosféru tohto príjemne ponurého a atmosferického horroríku, ktorý ma ale ako taký, navyše ja nasýtaný dnešnými vymoženostiami, až tak nevtiahol. To neznamená, že sa nečudujem, prečo má také vysoké hodnotenia. Na dobu, ktorej bol natočený sa v ňom skrýva čosi dovtedy nevídané. Odo mňa teraz za tri, no určite chcem ešte vidieť originál. 60%. (11.10.2007)

Bezesporu se jedná o nejlepší filmové ztvárnění tohohle Transylvánského degustátora červené tekutiny. Herectví a charisma Max(e) Schreck(a) dávají tomuhle snímku naprosto jiný rozměr. Horší už je to se zvukovou stránkou filmu, která pro mě byla spíš rušivým elementem. V patřičných chvílích sice hudba dokázala vyšpónovat napětí a atmosféru o level výš, ale po zbytek času mě spíš neskutečně iritovala. Ač nerad - jedna hvězda musí jít dolů. (26.01.2018)

Na dobu vzniku tohto filmu o Draculovi to príde po technickej stránke dosť solídne natočené. Príbehovo alebo teda predvádzanou nemou mimikou to mohlo byť o kúsok lepšie, aby to miestami až tak moc nebudilo dojem prílišnej pasivity, kde sa len postavy pohodlne prechádzajú z miesta na miesto a práve vtedy to dosť stagnuje svojou jednoduchosťou. Výhodou je že moment strachu tu je v celku dosiahnutý, či už zručnosťou a nápaditosťou vtedajších tvorcov, ale aj dobre využitej hre zo svetlom a tieňom. Hlavnou devízou sa tu stáva samotná postava Draculu a teda samotný herec, ktorý ho stvárňuje... v celkovom zhodnotený mi to príde len ako slušný priemer, ktorý má samozrejme svoje plusy a historickú hodnotu. /65%/ (04.01.2009)